Prezident Klaus včera na svých internetových stránkách krátce prezentoval svůj zpětný pohled na rok 2008 a za zmínku stojí jeho překvapivě nezvyklé poznámky k některým přežívajícím českým národním mýtům ( celý článek ZDE: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=6N0XZ87oDHhD ). Nejde vesměs o nějaká světoborná objevná sdělení, nezvyklé je na nich pouze to, že přicházejí z úst člověka, který obvykle zatvrzele obhajuje stávající výklad dějin a staví se tvrdě proti tendencím je „revidovat“ a dokonce se i v minulosti několikrát postavil jednoznačně za nacionalistické odbojáře a jejich jednostranné heroizující výklady národních dějin. Na druhé straně se předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková ráda na Klause obrací a vyhrožuje jeho „morální podporou“, když potřebuje zfackovat česká média, pokud se tato nějakým způsobem prohřeší vůči odbojářům tím, že něco nevylíčila přesně podle zidealizovaných „národněosvobozeneckých“ představ. Loni v červnu tato dáma vyhrožovala vážně žalobou České televizi kvůli odvysílání dvoudílného televizního filmu Operace Silver A: "Jeden z největších hrdinů protinacistického odboje, velitel skupiny ‚Silver A‘ Alfréd Bartoš, je vylíčen jako arogantní ožrala, který nenechá na pokoji jedinou sukni. Už dlouho se nás nic tak bolestně nedotklo." Paní Dvořáková by scénář i režii nejraději přebrala do své péče, aby ještě navíc účinkující Němce ztvárnila jako ty největší úchylné bestie a nemilosrdné vrahy. Každopádně měla v plánu obrátit se i na prezidenta Václava Klause a požádat ho, aby využil svého vlivu a apeloval proti "hanobení hrdinů druhé světové války". Jak se ale hysterická šéfka odbojářů postaví ke Klausovým výrokům o tzv. prvním odboji a bojechtivých Čechoslovácích na podzim 1938 nyní ? Klaus totiž aktuálně píše:„Rok 2008 byl tzv. osmičkovým rokem, a proto jsme si připomínali 90. výročí založení republiky, 70. výročí Mnichova, 60. výročí Února 1948 a 40. výročí srpna 1968. O každém z těchto výročí jsem pronesl několik projevů a napsal řadu textů. Jako neviditelná nit se mezi nimi táhne můj systematicky prováděný pokus narušovat či zpochybňovat některé účelové dobové výklady, které – alespoň v mých očích – vytvářejí téměř nezrušitelné falešné mýty:
mýtus o našem heroickém rozbourání Rakouska-Uherska a o světodějné roli našich legionářů; mýtus o rozhodném odhodlání Čechů a Slováků v roce 1938 bránit republiku (který je poněkud v rozporu s naším chováním v období druhé republiky a s vytvořením Slovenského štátu hned 15. března 1939);(...)
Pokus odolávat těmto mýtům by mohlo být jedním z dědictví roku 2008 pro budoucnost naší země.“
Nečekejme od Klause žádné zázraky, nerozebírá tyto mýty navíc ani nijak konkrétně a pravděpodobně se po nátlaku válečných veteránů a jejich ideologických podpůrců dočkáme nějakých korigujících výpovědí, které původní význam obrátí naruby. Je tedy stále na místě aktivně se zaobírat hluboce zakořeněnými představami o vlastní minulosti a jejich účelovým využíváním poplatným dané době. Na sebelibé názory a urážlivé nálady odbojářů se není třeba ohlížet.