Českému prezidentovi se před pár dny podařil opravdu psí kousek: zahraniční média si povšimla jeho kritizujících výroků na adresu Bruselu a francouzského prezidenta Sarkozyho, a tak se Klausovo jméno na chvíli dostalo to palcových titulků evropských deníků. Srdce nejednoho EU-skeptika v té chvíli mírně hrdě zaplesalo. EU (resp. způsob její realizace) má svých nepřátel dost a důvody, pro které není svými odpůrci oblíbena, můžou být vskutku rozličné a valná většina z nich je také rozumně odůvodnitelná. Avšak onen na povrch jednotně se jevící odpor k EU pokrývá směs těch nejrůznějších motivů – některé z nich by mohly obyčejného Čecha i zarazit. Odpor k eurokracii je více než pochopitelný a obavy z EU více než oprávněné, o tom žádná. Zaráží ale fakt, jaké fantasmagorické a absurdně nelogické konstrukce jsou schopny vytvořit nacionalisticky orientované kruhy v českých luzích a hájích, když se pokouší do této problematiky zabudovat protiněmecký šovinismus. A ti pravicově, patriotsky konzervativně-neoliberálně orientovaní do všeobecné (a jak jsme si již řekli, jinak i oprávněné) antipatie k EU vnáší i agresivní prvky sionismu. Začteme-li se do jejich komentářů, zmocní se nás záhy pocit, že to není až tak svoboda evropských národních států, za kterou se bijí a pro jejíž ohrožení se proti EU tak vehementně staví.Slovník rudých hraničářů, odbojářů a KSČM/ČSSD se nápadně kryje s verbálními výplody liberálně-nacionalistické pravice, protože jejich teze o údajném vybudování EU jako zbraně sloužící Německu za účelem ovládnutí Evropy je stejná a spoléhá na pitomost nekritického českého mediálního konzumenta a jeho jazykovou izolovanost a tedy na odkázanost účelovým konstruktům na oko vlastenecky se tvářících štváčů a mystifikátorů. Co na tom, že pro nacionální a konzervativní kruhy v Německu a Rakousku je EU snad nejbolestnějším trnem v oku a že ideje Unie jsou v těchto zemích nadproporciálně vítany ideology z řad propagátorů multi-kulti-společnosti? Co na tom, že obyčejní Němci a Rakušané, natož ti nacionálně uvědomělí, nikdy neměli zájem o včlenění svých zemí do svazku EU a neměli zájem ani o její rozšíření o členské země na východě od svých hranic, ba právě naopak? A co teprve plánované rozšíření o Turecko, kterého se německy mluvící obyvatelstvo obává, nemluvě o problémech s islamizací? Co na tom, že miliony EUR z kapes německých a rakouských daňových poplatníků jsou určeny pro subvenci v nových členských zemích EU? Co na tom, že tisíce lidí v Německu a Rakousku ztrácí denně práci, protože se produkce přesouvá do východní Evropy? Získává tedy Německo díky EU svojí nadvládu nad Evropou a profituje díky Unii tak, jak se nám snaží namlouvat zdejší šovinisté? Hrozí díky EU německý nacionální útlak a rozkvět na úkor českého národa?... Pravý opak je pravdou!
Petřík: „EU = nacistická Nová Evropa“
V argumentaci levicových či pravicových českých „vlastenců“ samozřejmě nikdy nesmí chybět největší společný domnělý nepřítel českého národa, největší ohrožení a strašák Čechů číslo jedna – totiž „sudeťáci“. Ti si podle našich údajných zastánců národních zájmů přece EU také vymysleli, aby se později mohli pomalu ale jistě v Čechách a na Moravě začít novu usídlovat. Benešovy dekrety jsou podle „vlastenců“ nedotknutelné, protože by bez nich prý hrozilo obnovení Protektorátu Böhmen und Mähren. Rétorika pravicových i levicových „patriotů“ je překvapivě stejná. Odbojářská šéfka Dvořáková (Český svaz bojovníků za svobodu) varuje: „Nesmíme dopustit, aby se Česká republika rozpustila v EU jako bílá kostka cukru v hnědé kávě. Proč říkám v ´hnědé´, nemusím doufám nikterak zdůrazňovat.“ Podobně před EU varuje i jistý Ladislav J. Besenczi na serveru EUportal v článku pod všeříkajícím nadpisem „Přes Lisabonskou smlouvu do nacistické Nové Evropy?“. Až takhle se neštítí ve své prohnilé argumentaci ponížit, k tomuto publicistickému žvástu z EUportálu se ještě za okamžik vrátíme.
Tomu, kdo ještě neměl tu čest brouzdat se po stránkách EUportal, třeba pomůže jeho vlastní sebedefinice: „EUportal je přední český eurorealistický internetový časopis, který z pravicových, konzervativně-liberálních pozic upozorňuje na možná rizika evropské integrace a pozitivním způsobem tím přispívá k debatě o tom, kam by integrace měla směřovat.“ To byl citát z jakési předmluvy této hlásné trouby nacionalisticky orientovaných neoliberálů – autorem této předmluvy není nikdo jiný než prezident ČR Václav Klaus a jak brzy také zjistíme, řadí se tento člověk vedle Thatcherové, Reagana a Churchilla k modlám mladých českých hardcore-liberálů. V Česku se na nadstranickost nejvyššího představitele státu zrovna dvakrát nehraje, tudíž vcelku není problém identifikovat ideologický okruh Klausových souputníků a lobbystů a lidí, kteří se v něm zhlíží.
Podívejme se jen v krátkosti na ideologické postoje tzv. Mladé pravice (MP) podle vlastních slov jejího předsedy Lukáše Petříka, který je zároveň šéfredaktorem zmiňovaného EUportalu (na fotografiích při projevu na protiislamistické akci pořádané společně s židovskými organizacemi, dále pak společně s V. Klausem a V. Železným): „MP je občanské sdružení, které se hlásí k politickému odkazu Margaret Thatcherové , Ronalda Reagana a řady dalších osobností patriotického a konzervativního smýšlení. Zaměřujeme se na negativní jevy současnosti, jako jsou evropeismus, radikální feminismus, ekologismus, sociální inženýrství, homosexualismus, NGOismus, antiamerikanismus, politická korektnost a multikulturalismus.(…) Tvrdíme, že aby svobodná společnost fungovala a zachovala se, musí stát na některých nezpochybnitelných hodnotách. Jsou to hodnoty, na kterých stojí naše židovsko-křesťanská civilizace.“
Onen kritizovaný antiamerikanismus jako negativní jev současnosti lze v myslích „mladých pravičáků“ přeložit jako jejich obavy ze zesílení celkové pozice Evropy na úkor vlivu USA, což vnímají jako nežádoucí a dokonce v tom spatřují do budoucna i konfliktní potenciál mezi USA a Evropou: „Evropeisté se snaží vytvořit nový druh nacionalismu — euronacionalismus, který by se mocensky, ekonomicky i hodnotově vymezoval proti USA. Různé projekty evropské obrany a společné zahraniční politiky, včetně satelitního pozičního systému Galileo, mohou vést až k nové studené válce, tentokrát s USA“, tvrdí Petřík. Samozřejmostí je aktivní Petříkova podpora amerických protiraketových základen v ČR. Petřík považuje Klause za jednoho z mála českých politiků, zastávajících ty „správné“ názorové pozice, jiní pravicoví politikové mu nejsou dostatečně pravicoví. Nejbližší mu je ale samozřejmě ODS, kterou je však podle jeho slov nutno usměrňovat zprava.
Antiislamismus je samozřejmě „košer“
Jak lze ale chápat enormní angažovanost pana Petříka v boji proti „islámskému teroru vůči Izraeli“ v souvislosti s ochranou hodnot naší evropské, jak říká „židovsko-křesťanské civilizace“ ? Petřík, který otevřeně vyznává svůj obdiv k Winstonu Churchillovi a rád před fotoaparáty pózuje s doutníkem, komentuje aktivity svých přívrženců: „Pořádali jsme několik manifestací proti komunismu a s řadou dalších konzervativních, židovských a proamerických organizací jsme pořádali vzpomínkovou akci na 11. září zaměřenou proti islámskému terorismu.“ Blíže se k „palestinskému teroru“ vyjadřuje celá řada sionistických autorů na EUportal (jména v seznamu všech autorů tohoto webu mají nápadně často „jistý původ“) a na sesterských internetových stránkách EUrabia (očividně se zde jedná o pokus vtipně konkurovat slovní hříčce USrael a svědčí to o tom, do čích služeb se neoliberálové za současného Klausova požehnání rozhodli vstoupit). Články mají ryze agresivní, tvrdě protiislámský charakter, dozvídáme se například, že Židé jsou již v Koránu nazýváni prasaty a odvěkým přírodním cílem Palestinců je Židy navždy zlikvidovat apod. Jakousi perličkou spikleneckých tvrzení je vážně myšlené obvinění EU z údajného přímého podporování a financování palestinských protiizraelských sebevražedných teroristických akcí. Prezident Klaus sice při návštěvě Izraele v roce 2005 apeloval na adresu hostitele, že je možné jedině mírové řešení konfliktů s Palestinci, neopomněl však také dodat, na čí straně stojí: „Strašlivý osud evropských židů za druhé světové války vyvolal široce založenou podporu pro vznikající Stát Izrael. Československo, jehož statisíce židovských občanů zahynuly v nacistických koncentračních táborech, bylo v první řadě těch, kteří stáli na Vaší straně. Poskytli jsme Izraeli zbraně a letadla a v roce 1948, v kritických chvílích bojů s arabskou přesilou, vyškolili izraelské piloty. Váš zesnulý prezident Ezer Weizmann byl jedním z těch, kteří v Československu absolvovali letecký výcvik a několikrát jsem z jeho úst slyšel vzpomínky na toto období a na naši zemi.“
Absolutním vrcholem vykonstruovaných tvrzení Mladé pravice je pak podstrkávání teze, že Evropská unie je jakési zrenovování „nacistické myšlenky Nové Evropy“ a že v této novodobé Hitlerově Evropě má přední místo zaujmout právě nenáviděné Německo. Jediné, na čem tuto tezi opírají, je náhodná shoda dvouslovného spojení – Nová Evropa – používaného například v knize Emanuela Vajtauera Češi v Nové Evropě (vydané v nakladatelství Orbis v roce 1943). Pisálek Besenczi cituje Vajtauera: „Hodina jednotné Evropy udeřila. (…)Ale to znamená především skoncovat s politikou slepého, dravého, rdousivého, na smrt nenávidějícího nacionalismu… Byli jsme dosud jen Čechy. Zůstaňme Čechy, ale staňme se Evropany!“. Toho se chytl špekulátor Besenczi na zmiňovaných stránkách a staví mezi tento citát a myšlenku Evropské unie rovnítko, aby pak v zápětí mohl zcela vážně tvrdit, že Evropská unie je novodobé zrealizování Hitlerových plánů! Náčelník Mladé pravice Lukáš Petřík dokonce na jiném místě vyzývá: „Odmítněme všechny konstruktivistické utopické projekty od Hitlerovy Nové Evropy až po tu Evropu Nejnovější!“
Kuras: „Sudetská, osvětimská a palestinská lež – nástroje pro nové vyhlazování Židů a rozbití českého státu“
Pod stříšku „nacistické nové Evropy“ se samozřejmě šikovně vleze věčně oblíbené téma „sudeťáci“. Velmi diletantsky se pokouší sudetské Němce kriminalizovat přední škrabal EUportalu, čestný redaktor Benjamin Kuras, tím, že dává do souvislosti hned několik se sebou naprosto nesouvisejících pomluv a lží. V článku „Sudetská lež a český pud sebezáchovy“ perlí:
„´Sudetská lež´ se zařazuje mezi dva nejperverznější pokusy o přepsání moderních dějin. Jsou to ´lež osvětimská´ (nacistické vyhlazovací tábory jsou židovská propaganda hanobící německý národ) a ´lež palestinská´ (západní vetřelci zvaní sionisté provádějí genocidu na bezbranných potomcích starověkých Filištínů, kterým vždy patřilo území někdejší Palestiny). Perverzní na všech třech je především to, že z obětí dělají pachatele. ´Lež osvětimská´ je trestným činem v několika evropských zemích včetně Německa. ´Lži palestinské´ se však za aktivní podpory či mlčenlivého přitakávání většiny světa začíná pomalu dařit rozběh na další hromadnou likvidaci několika milionu Židů. Lži sudetoněmecké nejde v konečných důsledcích o nic míň než o zopakování pokusu o likvidaci českého státu.“
Necháme-li tedy české konzervativně-liberální patrioty otevřeně mluvit, sami nám otevřou svá nitra a poodkryjí motivy, které do sebe jednoznačně zapadají a prozradí tak jasné záměry své politiky! A není vůbec třeba jim vkládat do úst výroky, které nikdy nezplodili. To jsou jejich vlastní metody – prachsprostě a vylhaně tvrdit, že sudetští Němci o Československu rozhlašují, že „to byl totalitní stát , kde Němci byli diskriminováni jako Židé v Hitlerově Německu“ nebo si vykonstruovat dejme tomu pět vylhaných tvrzení, která ze sudetoněmecké strany nikdy nevzešla, aby je pak následovně v dalších třiceti větách „vyvraceli“. Je to metoda spoléhající na to, že si žádný Čech nikdy žádné sudetoněmecké noviny nebo knihy nepřečte a proto si nikdy neověří, co politicky organizovaní sudetoněmečtí krajané opravdu tvrdí! Stejně tak zmiňovaný Kuras může beztrestně rozhlašovat, že rakouská média píší ve stylu Geobbelsovy propagandy, protože málokterý Čech si to sám může ověřit. (Pozn. – správce tohoto blogu si to ale spolehlivě ověřit může, sleduje rakouské sdělovací prostředky téměř denně od roku 1990, kromě toho si příležitostně přečte i Sudetendeutsche Zeitung nebo Sudetenpost a emailem dostává zprávy rakouské sudetoněmecké tiskové kanceláře.) Proto si Kuras může dovolit otevřeně lhát a tvrdit: „Dokud si sudetskou lež recitovávali nostalgičtí dědové na krajanských sjezdech, nebylo potřeba se jí zabývat. Jakmile ji ale se stejnou vervou přebírají členové rakouské vlády (to je lež – k problematice se v parlamentu okrajově vyslovilo několik poslanců za FPÖ , pozn. NS), celostátní rakouský tisk (také lež – jedině bulvární Kronenzeitung věnovaly problematice krátký seriál, pozn. NS), budou se muset Češi probudit ke zjištění, že patnáct let po získání svobody je jejich národní svébytnost znovu v nebezpečí. Jestli neztratili úplně pud národní sebezáchovy, budou se muset co nejrychleji začít bránit.“ (B.Kuras v časopise Portál, číslo 4/2004, na jehož titulní straně je portrét názorově spřízněného Vladimíra Železného, jehož odchod z TV Nova je na jiném místě časopisu oplakáván.)
Štvaní proti „sudeťákům“ je líbivá a účinná cesta, jak na veřejnosti očistit nestoudný proamerikanismus a sionismus. V lidech, kteří sice mají sympatie k štvaní „rudých vlastenců“ (Klub českého pohraničí, odbojáři, KSČM apod.), ale kteří mají ke komunistické ideologii jinak odpor, tahle „vlastenecká alternativa“ vzbuzuje dojem, že jedině USA jako garant „židovsko-křesťanské“ kultury bude zároveň jedinou zárukou národní svébytnosti českého národa, který je bezprostředně ohrožen „sudeťáky“ a supernacionální „nacistickou EU“. Za jediného evropského spojence je těmito lidmi považováno Polsko. Neomalené jednání polských nacionalistů oproti Německu, pověstná nepřekonatelná servilita polské reprezentace vůči USA a historicky podmíněná polská averze k Rusku hraje na notu českým liberálním nacionalistům (ne náhodou na stránkách EUportalu publikuje i Petr Tryščuk, jehož Vlastenecký klub běžně používá symboliku mapky s grafickým propojením českého a polského státu.) Neškodí si těchto několik souvislostí uvědomit dříve, než zatleskáme Klausovi za jeho jinak líbivou agitaci proti EU.
Pramen: www.euportal.cz, www.klaus.cz Foto: euPortal