Smrt (a toaletní papír) nad Brnem

Lukáš Beer

Dne 25.října 1947 byla na budově brněnské Zemské školní rady slavnostně odhalena pamětní deska „popraveným a padlým učitelům“ z let existence Protektorátu. Na desce je například vyryto i jméno brněnského občana Františka Nečase. Z nápisu na pamětní desce lze tedy usuzovat, že jmenovaný přišel o život přičiněním okupačního teroru. Že se ale ve skutečnosti jedná o jednu z 578 obětí amerického náletu na město Brno z 20. listopadu 1944, které svou vlastní pamětní desku v městě Brně bohužel nemají, z toho již vydedukovat nelze. Krátké poohlédnutí po četných pamětních deskách, rozesetých po celé moravské metropoli, místo toho hravě dokazuje, že jména českých občanů, kteří zahynuli během několika spojeneckých náletů na město Brno, jsou v mnoha případech uváděna na pamětních deskách, které mají dnešním generacím připomínat „oběti nacistického bezpráví z let 1939-1945“. Jinak tomu nebylo ani v případě dr. Karla Gerlicha, svého času soudního rady Nejvyššího soudu. V budově této instituce po americkém zásahu zahynulo téměř kompletní osazenstvo: jméno Karla Gerlicha je uváděno hned jako druhé na „pamětní desce obětem nacismu“ umístěné na budově dnešní právnické fakulty při Masarykově univerzitě na ulici Veveří.
.
„Sladké a čestné jest pro vlast zemříti“ hlásá další pamětní deska v Brně-Bystrci. V desítce jmen, u kterých jsou pečlivě uvedeny i letopočty narození a úmrtí, narazíme i na iniciály Osvalda Stolhofera, opět jedné z obětí amerického bombardování z roku 1944. Interpretace, podle níž byl tento lidský život čestně obětován pro vlast, je samozřejmě přípustná – ovšem určitě ne ve stejném duchu, v jakém si tvůrci pamětní desky kdysi jeho jméno „vypůjčili“ (a svým způsobem i následující generace dezinformovali) a „přikrášlovali“ si své bilance válečných obětí či je vydávali za odbojáře. Uvedené příklady jsou skutečně jen výsledky krátké namátkové „kontroly“ autora, podrobnější průzkum by možná přinesl zajímavé výsledky. Spojenecké nálety jak známo nepostihly pouze Brno, ale i řadu dalších míst Protektorátu…
.
Ten z 20. listopadu 1944 byl pro obyvatele Brna ze všech nejničivějším. Až do poloviny roku 1944 bylo město spojeneckých náletů ušetřeno, obyvatelé města žili ve falešném domnění, že se jich bombardování nikdy vážně nedotkne. První nálet z 25. srpna 1944 byl pro občany tedy překvapením – značná část pum zasáhla obytné čtvrtě, přes 200 lidí přišlo o život. Časem ale upadlo obyvatelstvo opět do pocitu bezpečí.
Dne 20.11.1944 se z italských základen postupně zvedlo 474 anglo-amerických bombardérů B-24 Liberator a Boeing B-17 z 97. bombardovací skupiny 5. bomb. křídla US Air Force s cílem ničit chemičku ve Slezsku, pro špatné počasí byl plán útoku změněn. Náhradní shoz pum „bez přímého záměru“ postihl nakonec Brno, a to i přes mlhavé počasí a při špatné viditelnosti. Kolem poledního dopadl na Brno ve třech vlnách zničující koberec pum, jejichž celkový počet se odhaduje na 1600 a hmotnost na 310,5 tun. Tento nálet, stejně jako několik předcházejících menších útoků, se vyznačoval tím, že byly svrženy četné pumy s dlouhodobým zpožďovacím zapalovačem. Letci si nevybírali cíle, shazovali pumy namátkou. Postižen byl především střed města s přilehlými ulicemi a některými předměstími – počet obětí je udáván na 578, bylo zničeno na 200 domů, mnoho dalších vážně poškozeno a 6000 Brňanů se octlo bez střechy nad hlavou.
.
České organizace ve Velkém Brně se v dozvuku bombardování dohodly provést mezi českým obyvatelstvem sbírku šatstva, prádla, obuvi, kuchyňského nářadí. Navázalo se tak na zkušenost po prvním bombardování města, kdy bylo obyvatelstvem spontánně a bez jakékoliv výzvy složeno bezmála dva milióny korun.
.
Předseda vlády a ministr spravedlnosti Jaroslav Krejčí uvedl dva dny po útoku na Brno v úřad prvního prezidenta Nejvyššího soudu v Brně dr. Theodora Nussbauma, jmenovaného státním prezidentem Háchou. Se zřetelem na „teroristický“ útok amerických letců, který si právě mezi členy a úředníky Nejvyššího soudu vyžádal velmi mnoho životů, se upustilo od větší slavnosti. Dr. Krejčí ve svém projevu vzpomněl obětí mezi pracovníky Nejvyššího soudu a řekl, že „brutální zvůle nepřítele postihla tyto muže a ženy při výkonu jejich služby právu a spravedlnosti.“ Jménem jednoho ze zahynulých pracovníků Nejvyššího soudu dr. Gerlicha se dnes pyšní pamětní deska „Oběti bezpráví let 1939-1945“. Je to jen jedno jméno, na které přišel autor tohoto článku opravdu jen během chvíle namátkově. Kolik existuje jmen s podobným poválečným „použitím“? Těžko říct. Na jaře 1945 bombardovaly Brno pro změnu sovětské pumy. Celkový počet obětí všech náletů na město Brno je odhadován na půl druhého tisíce.
.
Americká letadla ale nerozsévala 20.11.1944 nad Brnem pouze smrt. Během náletu svrhla na město také 351 balíků protiněmeckých letáků. Brňané v nich při té příležitosti ale našli praktické využití – toaletní papír byl v té době totiž nedostatkovým zbožím…
.
Oběti amerického pumového útoku na Brno z 20.11.1944:
(seznam není kompletní)

.

Antonínová Božena
Barák Theodor
Barčík Jan
Bartošová Anna
Bartoš Josef
Běloušek Jaroslav
Benda František
Benda Ladislav
Bolová Hedvika
Boháček Tomáš
Böhmová Anežka
Boříková Anna
Bořík Tomáš
Bradáčová Marie
Brandstillerová Františka
Brunclík Ondřej
Brydel Otto
Budík Václav
Burdová Anežka
Burešová Marie
Burian Vincenc
Bušina Gustav
Čurda František JUDr.
Čenková Růžena
Čápová Anna
Čechová Blanka
Čechová Jaromíra
Čelechovský Václav
Černý František
Červinka Karel
Daněk Jan
Doležal Alois
Dostálová Zdeňka
Dvořáková Jaroslava
Dvořák Karel
Dvorník František
Eliášová Eva
Eliáš Josef
Eliášová Ludmila
Fafílek Adolf
Fafílek Miroslav
Fafílková Růžena
Farník Jiří
Faustková Františka
Fiala Jan
Fiala Karel
Foltin Jaroslav
Förster Jindřich
Försterová Marie
Fořtová Anna
Fořtová Dagmar
Fořt František st.
Fořt František ml.
Gerlich Karel Dr.
Grimová Ludmila
Grošek Jaroslav
Havelka Karel
Havelková Květoslava
Havlíček Karel
Havlíčková Julie
Hejátková Jiřina
Hejátko Josef
Hillová Ludmila
Hlaváček Karel
Hlaváčková Zdena
Hodanová Vlasta
Holcner Jindřich
Honšt Vladimír
Hostaša František
Hostašová Maria
Hrozek Ladislav
Chmelařová Naďa
Chotěboř Ladislav
Chupík Vladimír
Idrna Bohumil
Jakubcová Anna
Janáčková marie
Janda Bohumil
Janda Lubomír
Jandík Jan
Jedlička Jaroslav
Jedlička Josef
Jelínková Anna
Jelínková Jarmila
Jelínek karel
Kačírek Felix
Kadlecová Bohumila
Kafková Vilemina
Kališ Ondřej
Kalousek Jindřich
Kamenický František
Kárný Josef
Koclík Vilém
Königová Jitka
König Jan
Königová Marie
König Stanislav
Königová Valerie
Kieslová Růžena
Klímová Marie
Kohout Karel
Kohoutová Marie
Kulár Kurt
Komárek Ferdinand
Konečná Františka
Kopta Jan Dr.
Kotolová Bohuslava
Kotulánová Heřma
Koudela František
Kouřil Bohuslav
Krátký Jakub
Kratochvíl Zdeněk
Króma František
Kříž Květoslav
Kroupa Josef
Kroupa Václav
Krupicová Marie
Krutišová Josefa
Kubová Cecilie
Kubavý Jaroslav
Kučerová Julie
Kudová Vlasta
Kumhala Josef
Kneslová Kristina
Kyjovská Františka
Kyjovský Jan
Kyzlinková Marie
Lacionová Milada
Lagová Božena
Lazar Josef
Lehký Stanislav
Libišová Julie
Lidařík Josef
Lochman Gustav
Lokajová Gabriela
Lokajová Kristina
Lukášek Ladislav
Macháčková Františka
Malý Karel
Marvan Vladimír
Matějovský Jiří
Matějovská Rudolfa
Matějů Jindra
Matula Josef
Matuška Oldřich
Matušová Marie
Melichar Milan
Menšík Rudolf
Mičánková Alena
Mičánková Anna
Mikulášek Oldřich
Mikulka Jan
Mokrá Jindřiška
Moravcová Františka
Moučka Karel
Mrázek Jan
Mrva Josef
Muselík Václav
Navrátil Alois
Navrátil Fridolín
Nečas Fratišek
Nosálová Ivana
Nosálová Zdena
Nováček Josef
Nováčková Marie
Novotný Albert
Ondroušek Jaroslav
Ošmera Antonín
Palová Marie
Pančochová Anna
Pančocha František
Pančochová Milada
Pavelka Václav
Pavlíček Josef
Pekárek Bořivoj
Peloušková Helena
Petrůj Ludvík
Píša Otakar
Pivodová Blažena
Pivoda Petr
Plesnivá Marie
Plíhal Josef
Plíhalová Vilemina
Pokorný Augustin
Polách Vladimír
Poláchová Anuša
Poláková Berta
Popelka Václav
Pospíšil František
Pospíšilová Marie
Pospíšil Vladislav
Přikrylová Bohumila
Procházka Vítězslav
Prudil Karel
Rašovský František
Remunda Karel
Resslová Leopolda
Rogus František
Rošková Helena
Rudolfová Zdeňka
Růžičková Emilie
Růžičková Vlasta st.
Růžičková Vlasta ml.
Rychlíková Adolfa
Rychlíková Františka
Rychlík Jiří
Rychlík Josef
Ryšavý Vladimír
Saitzová Marie
Seidl Alois
Seidl Jindřich
Seidlová Marie
Salajková Růžena
Sedláček Josef
Sedláčková Marie
Sekanina Stanislav
Selzerová Cecilie
Semesterová Alena
Semesterová Matylda
Semesterová Věra
Sirůčková Marie
Sláma Antonín
Smetana František
Sobotka Theodor
Sonberg Jan
Sotona Berthold Dr.
Spiková Hilda
Spika Leopold
Steinz Jaroslav
Staníčková Anežka
Sterzová Eliška
Straková Marie
Stuchlíková Helena
Stuchlík Jiří
Stuchlík Lubomír
Suchá Věra
Svobodová Aloisie
Svoboda František
Svoboda Ladislav
Šabatová Štěpánka
Šašek Fratišek
Šašková Květoslava
Šašková Ludmila
Šašková Marie
Schaumannová Františka st.
Schaumannová Františka ml.
Schaumann Rudolf
Šebesta Martin
Ševčík Vilém
Schiefersteinová Marie
Šik Antonín
Šiková Drahomíra
Šíma Jindřich
Šímová Marie
Sirková Beata
Šmaková Anna
Šmídová Teresie
Schneebergerová Hedvika
Šoupalová Jiřina
Šponar František
Štočková Marie
Štolhofer Osvald
Šudáková Valerie
Schuplerová Miroslava
Švábenský Miroslav
Švarcová Beginie
Tomandl Jan
Topinka Václav
Traubová Věra Dr.
Traurich Jan
Trnková Augusta
Unčovský Bedřich
Urban Vlastimil
Václavíková Marie
Vájová Irena
Vája Ladislav
Vala Rudolf
Veškrna František
Vicena Rudolf
Winter Josef
Wiesingerová Josefina
Vlček Rudolf
Wolfová Mahulena
Wolfová Štěpánka
Wohlgemuth Josef
Wohlgemuthová Veronika
Vonderka Josef
Votava Karel
Votava Leopold
Vyplašilová Bohuslava
Zábranský František
Zahálka Antonín

Zaorálková Anastasia