Anti-antisemitismus jako instrument

Horká debata s Moshe Zuckermannem o jeho nové knize ve Vídni

Začátkem týdne proběhla na půdě vídeňského „Ústavu pro soudobé dějiny“ neobyčejně rušná debata kolem vystoupení izraelského historika Moshe Zuckermanna, jak tento týden informoval deník Die Presse. Sál, kde se přednáška konala, byl beznadějně přeplněný a už od počátku zde panovala nabitá atmosféra. Jednalo se o diskusi okolo knihy „Antisemita!“, jejímž autorem je 61letý profesor dějin a filozofie v izraelském Tel Avivu a od loňského roku také vědecký vedoucí soukromé nadace Sigmunda Freuda ve Vídni, Moshe Zuckermann. Jako syn polských Židů, přeživších holocaust, se Zuckermann po desetiletém pobytu v Německu ve věku 20 let rozhodl k návratu do Izraele, kde se projevuje jako znalý kritik izraelské politiky a kde vystupoval mj. za dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V posledních letech přišel na knižní trh s knihou „Šedesát let Izraele. Geneze politické krize sionismu“, která vyšla před dvěma roky v německém Bonnu, a v loňském roce pak knihou „Antisemita!“

Zuckermannova teze zní, že vytýkání antisemitismu a „instrumentalizace vzpomínání Šoah“ slouží „izraelsko-židovským lobby“ jako „nástroj k umlčení svých protivníků“. Tím podle Zuckermanna prý např. odvádí oficiální izraelská politika pozornost od „okupačního barbarství“ a „každodenního rasismu“. Především prý tuto strategii příliš snadno akceptují Němci, kteří se na Židech dopustili strašlivých věcí. Zuckermann tvrdí, že Němci „pozvedli Židy na psychohistorický fetiš“ a „chtějí si na Izraeli vynahradit to, co na nich spáchali“. Arabský antisemitismus podle Zuckermanna nemá s tím evropským nic společného a je úplně něčím jiným.

V nové knize se uvádí, že (opravdový) antisemitismus je jednou z „nejohavnějších forem moderních ideologií“, což prý vzhledem k jeho katastrofálním důsledkům nevyžaduje dnes žádného dokazování: „Zavržení antisemitismu je bez jakýchkoliv pochyb společenskou nutností“, zdůrazňuje Zuckermann. Problematické a kontraproduktivní to prý ale začíná být tam, kde se domněle kritický diskurs přemění k zaujímání postojů, které politicky zneužívají „anti-antisemitismus“. Zuckermann se pokouší analyzovat tento vývoj a tvrdí, že používání obviňování z antisemitismu v domnělém boji proti němu „nabylo podoby strašlivé epidemie“ a je toho názoru, že se teprve ukáže, zda se tato „epidemie“ dá vyléčit. Je prý mylné očekávat, že se tato ideologie sama jednou rozplyne ve vzduchu, a proto je nutné o ní vědět. Na druhou stranu v diskusi ve Vídni autor uvedl srovnání, že stálé obviňování z antisemitismu může jednoho dne vést k určitému nebezpečí jako v té pohádce o holčičce, která neustále a často křičela „vlk!“, až ji už potom nikdo nebral vážně v momentu, kdy vlk přišel doopravdy...

Celá vídeňská debata podle zprávy Die Presse probíhala velmi emotivně, na Zuckermannovu adresu padaly z publika věty jako „Spolčujete se s nácky!“, stejně tak na adresu (spíše levicově orientovaného) vydavatelství knihy, Promedia Verlag („Nacistické vydavatelství!“). Kvůli svým tezím je Zuckermann běžně napadán jako „antisemita“, který trpí „židovskou sebenenávistí“.

Velmi zajímavé teze o budoucnosti Izraele a východiscích z jeho současné krize, o tom, že fanatické „solidarizování se“ některých kruhů v Evropě s Izraelem ve skutečnosti této zemi jen ubližuje, rozvíjí Zuckermann v tomto čtvrthodinovém rozhovoru vedeném v německé řeči, který byl natočen loni na podzim při příležitosti prezentace jeho knihy ve Vídni. Čtenář si sám může učinit obrázek o tom, zda Zuckermann skutečně trpí „židovskou sebenenávistí“, nebo zda je spíše někým, kdo má jako patriot upřímné obavy o budoucnost své země. (-lb-)