Stránky

čtvrtek 6. ledna 2011

Bývalý rakouský vicekancléř o prezidentských volbách v Bělorusku: Nebyl jsem svědkem žádných nesrovnalostí

Hubert Gorbach poskytl jako přímý pozorovatel prezidentských voleb v Bělorusku rozhovor listu "Wiener Zeitung"
Hubert Gorbach byl v letech 2003-
2007 rakouským vicekancléřem.
Jsou tomu téměř čtyři roky, co se britský tisk královsky kochal nad anglicky (nebo spíše „němglicky“) psaným dopisem bývalého rakouského vicekancléře Huberta Gorbacha, který byl adresován britskému ministru financí Alistairu Darlingovi. Gorbach se tehdy svou nemotornou angličtinou nejenže parádně ztrapnil doma i v zahraničí, ale navíc mu hrozilo soudní stíhání, protože svůj dopis sesmolil na úřední dopisní papír, který předtím směl používat pouze ve své funkci jako spolkový vicekancléř, a podepsal se pod něj jako „vicekancléř mimo službu“. Háček byl přitom v tom, že svůj dopis posílal do Velké Británie v červenci 2007, ale mezitím již půl roku už dávno nestál ve funkci rakouského vicekancléře.

Hubert Gorbach jako člen tehdy ještě Haiderovy FPÖ od roku 2003 vykonával ve vládě lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela funkci ministra pro dopravu, inovaci a technologii a o něco později navíc i funkci vicekancléře.

Poté, co Jörg Haider založil v roce 2005 novou politickou stranu BZÖ, opustil Gorbach FPÖ a přeběhl k Haiderovi. Po svém odchodu z politiky v lednu 2007 se nejprve pustil do soukromého hospodářství a do této éry spadá také onen nešikovně přeložený dopis adresovaný britskému ministrovi, ve kterém Gorbach líčí svou neutěšenou profesní situaci a hledá jiné uplatnění. Onen dopis, jehož znění se pak nedopatřením dostalo do rakouského a britského tisku, tak nechtěně zůstal asi tím jediným, čímž se tento politik na veřejnosti „proslavil“ a čímž se dobře zapsal do její paměti.

My zde máme v živé paměti ještě prosincové prezidentské volby v Bělorusku, jejichž průběh byl v evropských médiích ostře kritizován. V této souvislosti nebude pro nás ani tak zajímavé, že jako zahraniční pozorovatel průběhu těchto voleb byl běloruským ministerstvem zahraničí pozván do země mimo mnoho jiných osob právě i bývalý vicekanléř Rakouska Hubert Gorbach, jako spíše to, co Gorbach v Bělorusku mohl vypozorovat. Gorbachovy subjektivní postřehy se totiž poněkud liší od toho, jak o průběhu voleb v Bělorusku referovala zdejší mainstreamová média.

Redaktor rakouského deníku Wiener Zeitung v prosinci loňského roku Gorbacha telefonicky zastihl v Minsku a položil mu několik otázek.

Na dotaz listu, co si myslí o tom, zda byly volby zorganizovány poctivě, když opozice přeci hovoří o volebním podvodu, Gorbach odpověděl: Pozoroval jsem tucet volebních okrsků a mohu jen říct, co jsem viděl já sám: odevzdávání hlasů a sčítání naprosto odpovídalo západoevropské úrovni. Dívali jsme se volebním komisím pořádně přes ramena.

Wiener Zeitung: Mnoho Bělorusů odvolilo už před vlastním termínem v neděli. Opozice říká, že tu docházelo k manipulacím. Také jste sledoval dění před volební nedělí?

Gorbach: Ne, ve dnech před volební nedělí jsem v Bělorusku nebyl, k tomu nemohu nic říct.

Wiener Zeitung: Jaký byl volební výsledek v okrscích, které jste pozoroval?

Gorbach: Lukašenko dostal asi 70 procent hlasů, to odpovídá dimenzím celkového výsledku. Opoziční liberálové obdrželi asi jen dvě procenta. Podle mého pozorování měli lidé z voleb velkou radost, vládla nálada jako na nějakém lidovém svátku. Často přišla celá rodina, s vnoučaty a se psem. Takovou vysokou účast na volbách by si člověk často přál i na Západě.

Wiener Zeitung: Nevolili lidé jenom proto, že měli strach, aby jinak nebyli označení za „nevlastence“ ?
Gorbach: Ne, takový dojem jsem vůbec neměl. Vládla upřímná radost.

Na námitku, že běloruská opozice si stěžuje, že neměla téměř žádný přístup k médiím, zatímco Lukašenko mohl prezentaci ve sdělovacích prostředcích v plné míře využívat, Gorbach odpověděl:
Tomu je tak často i v západních zemích, že vládnoucí mají lepší přístup k médiím. V mnoha oblastech ale skutečně existuje potřeba spoustu věcí dohnat. Přičemž se, co se týče lidských práv a možností opozice, podařil velký krok dopředu.

Wiener Zeitung: Po volbách došlo v Minsku k výtržnostem, opozice demonstrovala, mnozí byli zbiti. Co na to říkáte?
Gorbach: Řeknu to teď naprosto bez nějakého hodnocení: Vedoucí volební komise dnes na tiskové konferenci vykládala, že se demonstranti pokoušeli vtrhnout do volební centrály. Byly přitom prý rozbity okenní tabule. Jsem přesvědčen, že existuje právo na sebeobranu. Kromě toho je základním principem demokracie, že se většiny mají akceptovat. Slyšel jsem, že to demonstranti tak plánovali nezávisle na tom, jak dopadne volební výsledek.

Wiener Zeitung: Hovořil jste po volbách také se zástupci opozice?
Gorbach: Po volbách ne, ale ve volebních komisích seděli také zástupci opozice. Ti taktéž nemohli zjistit žádné nesrovnalosti. Celý průběh voleb byl super, organizace také.

Názor, který vypadává z řady. Názor zakládající se na vlastních zkušenostech. A jeden z mnoha jiných názorů.
(-lb-)