Stránky

sobota 5. března 2011

Poláci v Německu požadují uznání statusu národnostní menšiny

PESTER LLOYD: "Až do roku 1940 (!) měli Poláci v Německu stejná práva jako Dáni a Lužičtí Srbové."
Polský advokát působící v
Berlíně Stefan Hambura.
Jak v uplynulých dnech informoval budapešťský zpravodaj PESTER LLOYD, vyvíjejí Poláci žijící ve Spolkové republice Německo snahy o dosažení uznání oficiálního statusu národnostní menšiny. V novinách se píše, že „podle údajů polského deníku Rzeczpospolita se této otázky ujala komise poradců Rady Evropy a v jedné zprávě doporučovala spolkové vládě, aby propůjčila lidem polského původu žijícím v SRN status národnostní menšiny. Komise přitom zdůraznila, že do roku 1940 měli Poláci v Německu stejná práva jako např. Dáni a Lužičtí Srbové a že ve smlouvě o německo-polském sousedství podepsané v roce 1991 byla uznána existence německé menšiny v Polsku. Skutečnost, že na druhé straně hranic však existují „němečtí státní občané polského původu“, prý opravňuje kritiku této smlouvy a požadavek jejího přizpůsobení aktuálním potřebám.“

Počet Poláků žijících v Německu se dnes odhaduje na jeden a půl až dva milióny lidí, čistě pouze polské státní občanství má přitom asi 400.000 Poláků v Německu. Co však zmiňovaná „komise poradců“ na tomto místě přehlíží, je fakt, že východní hranice Německa v roce 1940 (a ostatně i před rokem 1939) zdaleka neodpovídaly té dnešní podobě. Na druhé straně však toto srovnání se situací v roce 1940 nechtěně de facto vyznává jako uznání národnostní politiky Adolfa Hitlera. Ve skutečnosti vydal A. Hitler již 7. září 1939 dekret, kterým se uznání polské menšiny v Německu odvolávalo. Polsko se po druhé světové válce navíc zmocnilo rozsáhlých částí německého území, které bylo odgermanizováno. Ve světle těchto skutečností se požadavek na uznání statusu národnostní menšiny jeví tedy o něco více problematičtějším.

Spolková vláda však nehodlá na své dosavadní pozici, stanovené v roce 1991, nic měnit. Uznání statusu národnostní menšiny by automaticky znamenalo poskytování finančních výdajů ve prospěch Poláků v Německu. Polský advokát z Berlína Stefan Hambura údajně dokonce i zamýšlí založení polské politické strany v Německu. Hambura doporučuje, aby byla započata nová jednání o změně textu německo-polské smlouvy z roku 1991 v tom smyslu, aby byl uznán status polské národnostní menšiny v Německu. Hambura mimochodem také dříve vypracoval posudek adresovaný polskému Sejmu, který posloužil jako právní podklad k rozhodnutí polského parlamentu ze září 2004 vyzvat polskou vládu, aby vůči Německu uplatňovala reparační požadavky. Stefan Hambura působí také jako poradce „Polské důvěrné správy“ ohledně odškodňovacích nároků polských státních příslušníků vůči Německu. (-lb-)