Životopisné údaje k osobě Gerda Schultze-Rhonhofa
Náš spolupracovník se včera kontaktoval s panem Schultze-Rhonhofem, který vyjádřil potěšení nad zveřejněňováním připravovaného seriálu pro českého čtenáře na našich stránkách a při té příležitosti nám poskytl také svůj aktuální telegrafický životopis, jenž v rámci předmluvy předcházející vlastnímu textu přednášky nyní v překladu předkládáme.Narodil jsem se 26. května 1939 ve Weimaru jako syn právníka a stříbrotepkyně a ženy v domácnosti. První roky života jsem strávil ve Weimaru, Halle an der Saale a v Bad Kösenu. Roku 1947 uprchla má rodina na Západ. Přitom jsem po sobě zažil americkou, sovětskou, francouzskou a belgickou okupaci. V letech 1949-1959 jsem byl členem Křesťanského spolku mladých mužů (Christlicher Verein Junger Männer, CVJM ) a díky tomu jsem absolvoval mnoho pěších túr po Německu a cest do Rakouska (počátkem padesátých let byly pobyty v zahraničí pro mladé Němce ještě něčím zvláštním). V roce 1959 následovala zkouška z maturity v Bonnu. Mé tehdejší koníčky v mládí: skautský život v CVJM, hraní na kytaru a můj pes.
Roku 1959 jsem vstoupil jako důstojnický čekatel do Bundeswehru. Následovalo 10 let životní dráhy u tankového oddílu až po post velitele roty. V této době jsem v rámci výměnných programů působil vždy na jeden nebo dva týdny v americké, belgické, francouzské a britské armádě. V letech 1964-65 jsem byl kvůli šestiměsíční studijní cestě po jižní Africe z Bundeswehru uvolněn. Mé koníčky v této době byly: služba v armádě a motorové létání. Poté následovalo vzdělávání generálního štábu a jeho využití v NATO, na ministerstvu obrany a v útvaru. Posléze jsem byl učitelem ve vedení jednotky a vedoucím učebního kurzu generálního štábu na Akademii vedoucích Bundeswehru v Hamburku. Pak jsem byl velitelem brigády tankistů v Ahlenu ve Vestfálsku, školy tankové jednoky v Münsteru a dvou tankových divizí v Buxtehude a v Hannoveru. Ke konci jsem byl pak velitelem v obranném pásmu Dolní Sasko/Brémy. Mými koníčky byly v této době: služba v armádě, malování a má rodina. Už 15 let jsem v penzi (předčasně na vlastní žádost a k radosti mého ministra).
V tomto období jsem se zabýval zkoumáním dějin a jako autor jsem vydal tři knihy: „Wozu noch tapfer sein?“ (K čemu ještě být statečný?, zabývá se otázkou smyslu vojáctví z německého pohledu), dále „1939 Der Krieg , der viele Väter hatte“ ( 1939 Válka, která měla mnoho otců, o předehře Druhé světové války) a „Das tschechisch-deutsche Drama 1918-1939“ (Česko-německé drama 1918-1939, o vztazích mezi Slováky, Maďary, Němci , Rusíny a Čechy v ČSR).
Jsem šťastně ženat a otcem tří dcer a dědečkem osmi vnoučat, žijí nyní v Buxdehude.
POKRAČOVÁNÍ
(-pk-/-lb-)