Přehnaný patos, obvyklá klišé, tendenčnost a nezajímavost – první díl seriálu ČT o tzv. heydrichiádě nevěstí nic dobrého

Lukáš Beer

Potravinové lístky, které se vydávaly pro německé občany v Berlíně koncem
roku 1939.

V neděli odvysílala Česká televize první díl dokumentárního cyklu, vztahujícího se k událostem před 70. lety (Heydrich - Konečné řešení), jež naprosto splnil skeptická očekávání, plynoucí z uvítacího textu, který byl k pořadu zveřejněn na internetových stránkách české veřejnoprávní televize ještě před premiérou vysílání. Pořad se vskutku nese v duchu přehnaného patosu, umocněného částečně přiškrceným přednesem v podání česko-židovského herce Tomáše Töpfera, a nevynechal prakticky žádné obrazové klišé, pomocí nějž se už i komunistická propaganda obvykle snažila vykreslovat každodenní život v Protektorátu (všudypřítomné temno, šero, opuštěné ulice, zatmění, ponurá atmosféra a tristesa) – a především – místo zajímavých informací a dokumentů, které by mohly divákovi nějakým způsobem objektivně vykreslit život v Protektorátu, zvolili autoři cestu nudného a nezajímavého povrchního opakování „starých známých skutečností“, které navíc silně zapáchalo neobjektivností a tendenčností.