V Německu vychází znovu slovenská obrázková publikace z roku 1943, která dokumentuje tažení slovenské armády na východní frontě. - Video: film "Od Tatier po Azovské more" Lukáš Beer
Fotografie Jozefa Cincíka z let 1941-1942, dokumentující působení slovenské armády na východní frontě, vyšly původně roku 1943 v publikaci na Slovensku. Tato publi- kace nyní nově po 70 letech vychází v Německu.
Před třemi a půl lety (v listopadu 2008) probíhala ve Slovenském národním muzeu (mj. ve spolupráci se Slovenským národním archivem) výstava vojenského fotografa Jozefa Cincíka (1908-1982) pod názvem „Slovenská armáda na východní frontě“. Cincík byl od roku 1932 externím fotografem a později fotoreportérem pobočky ČTK v Bratislavě. Ve Slovenské tiskové kanceláři pak vytvořil první profesionální pracoviště zpravodajské fotografie a stal se prvním profesionálním fotografem a reportérem. Jmenovaná výstava v Bratislavě v roce 2008 odkrývala pro diváka doposud neznámý soubor fotografií dokumentujících válečné události v SSSR po vstupu slovenské armády na jeho území a její působení po boku německé armády. Jozef Cincík se v pozici fotoreportéra zúčastnil také tažení slovenské armády na Polsko v září roku 1939. Přímé fotografie z bojů zaznamenal Cincík později na východní frontě z oblastí Lvova, Lipovce, Kyjeva, z Marjupolu u Azovského moře a Dnětropetrovska. Soustředil se na zaznamenávání válkou zdevastovaných míst, fotografování válečných zajatců, toulajících se sovětských dětí, na ukrajinské ženy a obyvatelstvo a zaznamenával přesuny slovenské armády a každodenní život vojáků.
Slovenský generál Ferdinand Čatloš vyznamenává vojáky. (Repro z původní publikace "Od Tatier po Kaukaz".)
Slovenská armáda se krátce po zahájení operace „Barbarossa“ přidala s bojovými a zabezpečovacími jednotkami k německé branné moci ve válce proti SSSR, kam bylo zpočátku vysláno na 60.000 příslušníků armády. V sestavě skupiny armád „Jih“ prošla Ukrajinou a jižním Ruskem až po úpatí Kavkazu. Byla to jediná armáda nějakého slovanského státu bojující proti velmoci, která navzdory svému komunistickému režimu byla v představách veřejnosti stále považována za symbol ochrany malých slovanských národů. „Uvedený moment působil i ve vědomí slovenské společnosti, v níž byla válka proti Sovětskému svazu velmi nepopulární – nejen pro zidealizované všeslovanské tradice, ale hlavně kvůli narůstajícím ztrátám na lidských životech, které se dotýkaly tisícovek slovenských rodin“, píše k tomu slovenský historik Ivan Kamenec.
Obálka nového vydání knihy "Od Tatier po Kaukaz" z vydavatelství Libergraphix.
V roce 1943 vychází v Turčianském Sv. Martině obrázková publikace „Od Tatier po Kaukaz“,, vydaná slovenským Ministerstvem národní obrany, která fotografiemi Jozefa Cincíka a doprovodným textem kapitána Jána Doránskeho dokumentovala nasazení jednotek slovenské armády v první fázi tohoto tažení v letech 1941-1942. Kniha tehdy vyšla trojjazyčně – ve slovenštině, němčině a v italštině. Po sedmdesáti letech přichází saské vydavatelství Libergraphix nyní s obnoveným vydáním této obrázkové publikace, obsahující asi 300 černobílých fotografií a ponechané v původní slovensko-německo-italské jazykové verzi, ve které čtenář nalezne na 224 stranách nejen původní fotografie Jozefa Cincíka, ale i čtyřbarevnou seskládanou mapu s postupem tažení slovenské armády. Vydání knihy předcházel první slovenský celovečerní film, který vznikl roku 1942 v režii I. J. Kovačeviče pod názvem „Od Tatier po Azovské more“. Kniha byla vydána v roce 1943 k čtvrtému výročí slovenské samostatnosti.
Zde je ke zhlédnutí celý film "Od Tatier po Azovské more":
První kapitola publikace („Před rozkazem“) dokumentuje momenty výcviku a domácích příprav a přehlídek během krátkého trvání existence samostatného slovenského státu, jehož branná moc vznikla krátce po zániku staré česko-slovenské armády v březnu 1939. Je zde otištěn i telegram prezidenta Slovenské republiky Tisa adresovaný říšskému kancléřovi Adolfu Hitlerovi, ve kterém hlavní představitel slovenské republiky ubezpečuje Vůdce o „věrnosti a spojenectví slovenského národa“, a následně i odpověď Hitlera, ve které děkuje Tisovi za telegrafickou zprávu, že „Slovensko vstoupilo po boku Německa do osudového boje za budoucnost Evropy a za ujištění jeho věrného spojenectví“. Je zde také ocitován rozkaz generála Čatloše ze dne 24. června 1941, ve kterém se mj. praví: „Nejde tu o boj proti ruskému národu – ani proti Slovanstvu. Takovými hesly operují jen zločinní nepřátelé národa a státu, kteří se usilují šířit rozvrat a chtěli by nás dohnat do záhuby. V tomto boji, jehož výsledek je jasný, najde v nové Evropě budoucnost i ruský národ“. Další kapitola „Po rozkaze“ dokumentuje zahájení bojů proti SSSR. 24. června 1941 překročila hranice rychlá skupina, která se už 26. června dostává do boje, když „narazila na houževnatý odpor sovětských železobetonových bunkrů, které obchvatným manévrem z východu odvážně zlikvidovala, čímž uvolnila německým jednotkám cestu na východ“. Najdeme zde fotografie z bojů ale i také první fotografie zajatců. Další kapitola „Od Lvova k Ilincím“ přináší mj. materiál o bitvě u Lipovce, která proběhla 22. července 1941. Zde byl také 75 slovenským hrdinům postaven pomník. Po vyčerpávajících bojích, které vyvrcholily v bitvě u Lipovce, došlo k reorganizaci všech jednotek. Jsou to počátky tzv. Rychlé divize, kterým se věnuje kapitola „Od Ilincí ke Dněpru“. Tato divize při stálé oboustranné dělostřelecké palbě úspěšně odrážela nespočetné pokusy sovětských vojáků prorazit přes Dněpr, přičemž se slovenským vojákům podařilo potopit několik nepřátelských plavidel. Výpady přes řeku získala Rychlá divize více než 1.600 sovětských zajatců. Pokračovaly zde zajišťující práce, umožňující německým jednotkám další postup. Po bojích o Kyjev se Rychlá divize stala pohyblivou zálohou velitelstva skupiny armád Jih. Zaujala místo německé tankové divize, která zahnala nepřítele za řeku Orel. Tak převzala Rychlá divize ochranu týlu tankové armády, která operovala na východním břehu Dněpru. Tyto boje slovenského vojska jsou známé jako boje u Pereščipína (kapitola „Od Dněpru k Azovskému moři“).
Slovenští a němečtí vojáci. Z knihy "Od Tatier po Kaukaz".
Fotografie velitele divize generála Malára, nositele Rytířského kříže k německému Železnému kříži, nacházíme v kapitole „Od Taganrogu ke Golodajevce“, zachycující zimní a jarní měsíce bojů z rozhraní let 1941-1942. „Na území, dvakrát tak větším než Slovensko, konají těžkou a zodpovědnou strážní službu slovenské zajišťovací jednotky. Husté lesy a močály komplikují jejich úsilí zajistit klid a pořádek. Neprozkoumané pralesy jsou jako stvořené pro činnost živlů, které zde sabotážní a rozvratnou činností mohou narušovat řádný chod života a práce“, uvádí se v kapitole „Zajišťovací jednotky“, ve které nacházíme i snímky domácího obyvatelstva ale také i fotografie z pobytu slovenského prezidenta Tisa v Kyjevě a řadu společných snímků slovenských, německých, italských, chorvatských, rumunských a litevských vojáků. Dne 20. července 1942 překročila Rychlá divize obranné postavení bolševiků u Golodajevky. Postupovala za německou tankovou armádou, která se pohybovala směrem na Rostov. 22. července 1942 zaútočily dva slovenské pluky, podporované dělostřelectvem a baterií protiletadlových kanónů, a prolomily nepřátelské postavení. V bojích o Rostov získaly slovenské jednotky množství zajatců, válečného materiálu a na druhý den obsadily Zelený ostrov (kapitola „Golodajevka-Kavkaz“). V této části publikace čtenář objeví mnoho zajímavých a poutavých snímků z bojů, na jedné fotografii vidíme německého velícího generála Holyta při vyznamenávání příslušníků slovenského vojska Železným křížem. I zde se setkáme s fotografiemi, na kterých jsou vidět usměvaví slovenští vojáci, jak pomáhají domácímu civilnímu obyvatelstvu nebo dokonce jak ošetřují raněného sovětského vojáka. V textovém úvodu k závěrečné kapitole „Národ a vojáci“ se píše: „Ti, co se vracejí a ještě budou vracet do konečného návratu po vítězství, se nevrací odpočívat na vavřínech a nečinně přijímat hold svých spoluobčanů, ale zotavit se a zocelit pro nové a jakékoliv povinnosti, které jim uloží národ, protože Slovák v boji a práci za národ nebude nikdy odpočívat.“ Nalezneme zde vítání hrdinů na domácí půdě ale i snímky z pobytů slovenských vojáků při ošetřování v nemocnicích a se slovenskými ženami, chystající vánoční dárky pro vojáky.
Publikace vychází v nezměněné podobě, a to se týče i původnícho průvodního textu, který nebyl pozměněn. Zájemce má tedy před sebou "oprášenou knihu z antikvariátu", navíc v perfektním stavu a za výhodnější cenu, než-li by knihu získal v antikvariátu. Vydavatel do původní podoby výtisku nikterak nezasahoval.
Jozef Cincik: Von der Tatra bis zum Kaukasus - Od Tatier po Kaukaz - Dalle Tatri al Caucaso, Format: 23,3 x 30,2 cm, 224 stran. Cena € 29,95, ISBN: 978-3-95429-000-0. Verlag Libergraphix, Fröbelstr. 20, D-01609 Gröditz. Info o možnostech a podmínkách objednání knihy na stránkách Verlag Libergraphix.
