Související texty: Poslankyně Kitzmüllerová na přednášce Pavla Kamase - Poslanec Hammer na přednášce Pavla Kamase a Lukáše Beera
Téma vyhnání zaměstnávalo rakouskou Národní radu (parlament – pozn. překladatele) před letní přestávkou hned několikrát. Má to snad něco společného s nastávajícími volbami do Národní rady? Ať už tomu je jakkoli, nestačilo to sice na odsouzení výroků, potvrzených nedávno na návštěvě nového českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni („sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou“ a „vyhnání bylo mírným trestem“), požadované politickou stranou FPÖ, ministr zahraničí Michael Spindelegger (lidová strana, ÖVP) ubezpečil ovšem v příslušné parlamentní debatě, že sudetoněmecká otázka je tematizovaná v rámci všech bilaterálních kontaktů. Řekl dále: „Zemanovy výroky jsou neakceptovatelné a je třeba je co nejostřeji odmítnout.“ Ministr zahraničních věcí přislíbil, že v budoucnu bude veřejně kritizovat české politiky, kteří činí takovéto výroky. „Navenek se lidovci tváří jako přímluvce vyhnanců, ale když přijde na to, aby se jasně poukázalo na lidmi pohrdající výroky jednoho bývalého komunisty, tak dokážou pouze oslňovat v roli chlácholivého dvorního rady“, kritizoval poslanec za FPÖ Johannes Hübner zamítnutí parlamentního návrhu na odsouzení Zemanových výroků.
Také vyhnanecká mluvčí za FPÖ, Anneliese Kitzmüllerová, vyjádřila politování nad tím, že „vládní strany (SPÖ – sociální demokraté a ÖVP – lidovci – pozn. překladatele) nejsou ochotny zaujmout aktivnější roli vůči Česku“.
Parlamentní návrh FPÖ požadoval nejen ostré odsouzení vyhnání, nýbrž také jednání o účasti vyhnaneckých organizací o přiměřené restituci. Dále by mělo být zajištěno, aby byly dostatečně podporovány tzv. světnice domoviny a muzea, aby vyhnání bylo povinně přijato do učebních plánů na školách a aby v Rakousku byla při veřejném užívání opět používána historická německá označení měst jako Praha, Brno, Olomouc nebo Jihlava.
V otázce vyhnání jako vyučovacího tématu se ale přeci dospělo o něco dál. Mluvčí vyhnanců za sociální demokraty a lidovce, Franz Kirchgatterer a Michael Hammer, k tomu podali rezoluční návrh, který by měl být rozhodnut ještě před letní přestávkou. Praví se v něm: „Žádáme spolkovou ministryni pro výuku, umění a kulturu, aby počínaje školním rokem 2014/15 byl zvolen stěžejní bod v politickém vzdělávání při příležitosti ukončení Druhé světové války před sedmdesáti lety. Důkladně a dostatečně mají být prodiskutovány následky a dopady na politický systém v Evropě a v Rakousku, stejně jako Evropská unie jako jedinečný mírový projekt. Za využití možností rámcových učebních rozvrhů mají být projednána a probírána témata jako obzvláště holocaust a další genocidia, totalitní ideologie, vyhánění, konflikt mezi Východem a Západem, spojenecké systémy a mezinárodní organizace a vývoj demokracií se zřetelem na světově politické události.“
Rakouská zahraniční politika zajišťuje podle lidovce Hammera, aby „Benešovy dekrety nepřetržitě byly na seznamu bilaterálních jednání s Českem a se Slovenskem“. Benešovy dekrety jsou podle něj bezpochyby jedním z největších aktů bezpráví v Evropě. Hammer řekl: „To, že Benešovy dekrety jsou nadále formálně právoplatné, nelze ve společenství hodnot jako je Evropská unie strpět. Je přinejmenším zapotřebí uznat bezpráví, dále přiměřené omluvy a formy odškodnění.“
V návrhu rezoluce byl ministr zahraničí „požádán, aby předložil Národní radě zprávu o snahách za posledních deset let v bilaterálních vztazích se Slovenskou a Českou republikou v otázce zpracování otázek Benešových dekretů a vývoje ustanovené stálé rakousko-české konference historiků.“
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 4. července 2013.
