Vydavatel Kamas promluví v Německu na kongresu společně s předními historiky a publicisty

Téma jeho přednášky zní „Česko za Hitlera – Náprava soudobých dějin“ 

Účastníky letošního kongresu GfP čeká celá řada zajímavých referentů:
Vlevo kanadský historik James Bacque; z ČR přijede vydavatel Pavel
Kamas (uprostřed). Gerd Schultze-Rhonhof (vpravo) bude na kongresu
oceněn za svou dlouholetou činnost Huttenovou medailí.

Letošní vzpomínkový rok – 100 let od zahájení 1. světové války a 75 let od propuknutí největší válečné katastrofy všech dob – bude ve znamení každoročně se konajícího kongresu pořádaného „Společností pro svobodnou publicistiku“ (GfP), což je kulturní sdružení založené v roce 1960, jež si klade za cíl „zasazovat se o svobodu slova“ a bojovat proti netoleranci v oblasti publicistiky a historiografie v Německu. Členskou základnu GfP tvoří celá řada německých vydavatelů, redaktorů, historiků a publicistů. Organizace víc jak jedno půlstoletí zve na své kongresy autory, vědce a politiky a pravidelně uděluje významným osobnostem tzv. vyznamenání Ulricha von Huttena.

V tomto roce bude touto medailí oceněn generálmajor ve výslužbe Gerd Schultze-Rhonhof za svou dlouholetou vědeckou a publikační činnost. Tento autor se proslavil zejména svou knihou „1939 – Válka, která měla mnoho otců“ (1939 - Der Krieg, der viele Väter hatte), ve které byl nastíněn dlouhý náběh ke Druhé světové válce. Autor zastává tezi, že Adolf Hitler až do podzimu 1939 nechtěl riskovat žádnou válku, a také atestuje Polsku spoluvinu na vypuknutí 2. světové války. Také Velká Británie, Francie, USA a Sovětský svaz měly podle výsledků jeho zkoumání podíl na rozpoutání světového konfliktu, protože do něj Polsko vědomě hnaly. V roce 2008 vydává autor také knihu „Česko-německé drama 1918-1939“ s příznačným podtitulem „Zřízení a zhroucení mnohonárodnostního státu jako předehra ke Druhé světové válce“. Schultze-Rhonhof je nositelem několika vyznamenání, jako například ocenění Nadace pro demokracii a tržní hospodářství (1996).

Jako přednášející byl na kongres do Durynska pozván i brněnský vydavatel Pavel Kamas, který promluví na téma „Česko za Hitlera – Náprava soudobých dějin“. Od loňského roku to bude již posedmé, co Kamas vystoupí v zahraničí s projevem, zabývajícím se v první řadě tématikou výkladu našich moderních dějin. Publikační činnost jeho nakladatelství se zdaleka neomezuje pouze na české čtenářstvo – knihy z jeho produkce mají odbytiště také na Slovensku, v Německu a Rakousku. „Zájem o nové, dosud zcela neznámé historické informace právě ve vztahu k mladším dějinám Čech a Moravy, je mezi německým, ale i slovenským publikem překvapivě veliký“, chválí si situaci Kamas, který nepochybuje o tom, že nadcházející kongres, jehož se zúčastní celá řada významných vydavatelů, autorů a jiných zajímavých osobností z oblasti historie a politiky, poskytne nepochybně další impulsy k realizaci mnoha zajímavých projektů jeho vydavatelského domu v budoucnu, samozřejmě i na přeshraniční úrovni. Pro Náš směr také poodhalil obsah svého nadcházejícího referátu v durynském Kirchheimu: „V podstatě půjde o první podrobné představení naší nové, tuzemskými čtenáři dlouho očekávané knihy Lukáše Beera HITLEROVI ČEŠI mezinárodnímu publiku. Již v minulosti jsem z Beerových materiálů pro své přednášky jakožto s obsahem obeznámený redaktor projektu částečně čerpal, nyní však budou vytažena všechna esa, která toto revoluční dílo skrývá“, nešetří superlativy brněnský vydavatel, kterého v následujících měsících čeká kvůli vydání jiné historické knihy soudní proces, v němž mu společně s jeho kolegy hrozí až deset let vězení.

Kongres se uskuteční za několik týdnů a letos si jeho pořadatelé zvolili motto „Německo věčně na pranýři?“. Přesto je však účast na jednání vskutku mezinárodního charakteru. Vedle Pavla Kamase vystoupí totiž také světoznámý kanadský publicista a historik James Bacque, který je českým čtenářům znám díky titulu „Ostatní ztráty. Eisenhowerovy tábory smrti.“ Bacque ve své knize uvádí, že generál a pozdější americký prezident Dwight D. Eisenhower toleroval skutečnost, že nejméně 800.000 německých válečných zajatců přišlo převážně v amerických táborech o život, resp. že to bylo součástí plánu. V roce 2002 vydal další novou knihu (v německém jazyce, „Zamlčená vina. Spojenecká politika v Německu po roce 1945“), která se opírá o nové archivní materiály Rudé armády a sovětské tajné služby NKVD.

Pozván je i Albrecht Jebens, německý geograf a publicista, dlouholetý refernt GfP, dále vojenský historik a generálporučík ve výslužbě Franz Uhle-Wettler, jehož články otiskují nejenom pravicově-konzervativní periodika, ale například i Der Spiegel. Uhle-Wettler vzbudil před několika lety pozornost, když kritizoval stav výzbroje Bundeswehru jako přetechnizovaný. V roce 2009 negativně hodnotil vystoupení německé kancléřky Merkelové při vojenské přísaze v Berlíně: „Paní Merkelová se ve svém projevu hned během první minuty dostala k holocaustu, který nazvala po hebrejsky šoa. Zřejmě aniž by se alespoň zamyslela nad tím, kolik z těchto mladých mužů to slovo vůbec zná. A o několik minut později brance ujišťovala, že dnes už nejsou vychovávání ke slepé poslušnosti. Pokračovala tak ve válečné propagandě Spojenců, které tam věří zřejmě už jen ideologicky okřídlení jedinci. Kromě toho se německá důkladnost komprimovala při zpracovávání smutku v onen druh pseudonáboženství, jež ovlivňuje i politiku. To přerůstá až v názor, že německá vina nesmí nikdy, tedy ani za tisíc let, vymizet a je etickým základem Spolkové republiky.“

Kongres se bude konat předposlední květnový víkend poblíž durynské metropole Erfurt. O průběhu akce a samotné přednášce Pavla Kamase bude Náš směr ještě podrobně informovat.