Lukáš Beer
 | |
| Ještě předtím, než proběhly finálové boje mladých sportovců v prvním červen- covém týdnu 1944 v Praze, soutěžilo ve všech 80 okresech Protektorátu na 70.000 chlapců a dívek. Stejně tak i v Kolíně – na snímku průvod Kuratoria pro výchovu mládeže městem o "Letním dni mládeže" v červnu 1944. Foto: fotoarchiv Lukáše Beera |
Hampacher sám ve věku 34 let svou úspěšnou sportovní kariéru zakončil posledním vystoupením v březnu 1941 v zápase, který probíhal v pražské Lucerně. Předtím se mimochodem dokonce objevil ve známém filmu "Klapzubova XI." z roku 1938. Po sportovní kariéře se věnoval novinařině a psal mj. i pro Polední list ale i další deníky. To se mu po roce 1945 stalo osudovým – ačkoliv byl pouze filmovým referentem a sportovním novinářem (jeho původní ambicí bylo stát se vedoucím sportovní rubriky v Poledním listu), nesměl si po válce už škrtnout. Ostatně z následujícího bude také zřejmé proč.
 | |
| Letní dny mládeže 1944 v Klatovech: Na čestné tribuně vládní komisař měs- ta Ant. Rauscher (druhý zprava). Vedle něho (vpravo) okresní soudce St. Zuna. Foto: archiv Lukáše Beera |
To už ostatně za ni učinilo zmíněné Kuratorium, formálně založené 17. června 1942 a mající tedy za sebou řadu měsíců intenzivní práce budování organizace za intenzivní německé podpory. Cílem bylo českou mládež převychovávat a „přivést do Říše“. Již v roce 1943 uspořádalo Kuratorium „Dny české mládeže“, které začaly v létě sportovními soutěžemi po celém Protektorátu a vyvrcholily v září 1943 setkáním na Strahovském stadioně a slavnostním pochodem Prahou. V nové knize Hitlerovi Češi je nejen popsán průběh slavností, ale především je zde s použitím archivních materiálů vylíčeno pozadí konání celé akce – jak se na ni tvářili řadoví Češi a zda je české obyvatelstvo sabotovalo, jak si přála emigrantská vláda v Londýně, či naopak. Německá správa byla s průběhem akce spokojena, Strahovský stadion byl přeplněn dobrovolnými českými návštěvníky k prasknutí a mnozí ani nemohli být vpuštěni dovnitř. Poprvé od doby zřízení Protektorátu bylo možno vysledovat navenek a na několik hodin určité „prolomení ledů“ mezi Čechy a Němci.
 |
| Na "Letní dny mládeže" v Ostravě se 4. 6. 1944 přišlo podívat 25.000 lidí. Pod vozíky s uhlím tančilo na 600 hochů a dívek českou besedu. |
Co se týče čistě sportovní části programu, tak ta byla zahájena nejprve na okresní úrovni 1. května 1944. Ve všech 80 okresech se nejprve utkalo kolem 70.000 českých hochů a dívek v různých sportovních odvětvích. Zápasilo kolem 1.500 družstev v kopané, 500 družstev v házené a na 600 družstev v odbíjené. Soutěžilo se v lehké atletice, plavání, skocích do vody, ve vodním polu, v kopané, házené, odbíjené, veslování a v kanoistice a ti nejlepší z nejlepších, kteří prošli sítem okresních i oblastních přeborů, byli zařazeni do tréninkových táborů. Těch bylo po celém Protektorátu zřízeno 18 (kromě speciálního veslařského v Baťově) a ti z chlapců, kteří dosáhli stanovených limitů, se tedy kvalifikovali na účast finálových souteží v prvním červencovém týdnu v Praze. Předtím ale pobývali na soustředění v těchto speciálních táborech. Josef Hampacher o tom v novinách napsal: „Je to skutečnost sama o sobě jistě úžasná, že dnes, v pátém roce války, najde se na povolaných místech tolik pochopení a umožní se téměř půltřetímu tisíci mladých hochů týdenní speciální příprava na hry v klidném, kamarádském prostředí za dozoru odborných instruktorů.“
 |
| "Den mládeže" v Třebíči, 7. června 1944: start na 1000 metrů. Foto: archiv Lukáše Beera |
 |
| Dívky nastupují k rytmice – "Den mládeže" v Třebíči, 7. 6. 1944. Foto: archiv Lukáše Beera |
Okresní a oblastní přebory vidělo před zahájením finálových her v Praze po celém Protektorátu 600.000 lidí. Návštěvnost se sice místo od místa lišila, ale Češi akce Kuratoria převážně nesabotovali. Například na Letní dny v Moravské Ostravě přišlo 4. června 1944 asi 25.000 lidí, což bylo podstatně více, než na stejné akci v roce 1943. „Provedení akce bylo přes nečekaně silnou návštěvnost dobré (...). Chování publika během přednesu německé hymny na konci bylo důstojné“, uvádělo se v příslušné německé situační zprávě (bližší informace a fotografie v knize „Hitlerovi Češi“).
Hampacher v novinách o blížící se akci dále psal: „Nelituje se námahy, času ani peněz, aby byli tito hoši připraveni po stránce sportovní, ale nelituje se toho všeho proto, že současně je možno věnovat se výchově mládeže po stránce mravní, vzbuzuje se v ní smysl pro soudržnost, názorně se jí ukazuje, že k dosažení úspěchu vede jen jedna cesta, ona přímá, kolektivní, kde jeden podporuje druhého a kde jeden se na druhého může také v každém případě spolehnout. I když jejich pozdější dospělejší život přinese závažnější problémy, než je vítězství v letních nebo jakýchkoliv jiných hrách.“
POKRAČOVÁNÍ ZDE