Obhájce chtěl objasnit znalcovu „rodinnou averzi vůči pravicovému extremismu“, soud mu to zatrhl

Soudní přelíčení odročeno na 8. září 

Soudní znalec a státní historik Jan B. Uhlíř v rozhovoru s
médii. Foto: T. T. Palko

Ve středu pokračoval proces s vydavateli Hitlerových projevů před Městským soudem v Brně. Ačkoliv byla atmosféra mezi některými ze zúčastněných na protilehlých "stranách barikády" na osobní rovině poněkud napjatá, na samotný průběh soudního přelíčení to nemělo vliv. Jak jsme informovali, v předvečer přelíčení došlo v městské části Brno-Bystrc k náhodnému incidentu mezi podavatelem žaloby, státním zástupcem Janem Petráskem, který byl v podnapilém stavu, a přítelkyní obžalovaného vydavatele Pavla Kamase. Oba dva totiž shodou okolností bydlí ve stejném domě. K místu incidentu byla přivolána i policie, která případ prošetřila. Petrásek na druhý den popíral, že by ženu, která venčila psy, v opilosti fyzicky napadl.

Samotné zasedání soudu se pak během dopoledních hodin nejprve neslo v duchu pokračování předčítání kompletních předmluv v knize Adolf Hitler: Projevy, jejichž autorem je Lukáš Beer a které mají dle obžaloby vyjadřovat souhlas s Hitlerovými názory. Předsedou soudního senátu Martinem Hrabalem byla také oznámena účast soudního znalce Jana B. Uhlíře na přelíčení, jehož příchod byl ohlášen na popolední a byl zjevně s napětím očekáván. Uhlíř je autorem dvou „odborných vyjádření“ k obsahu knihy s Hitlerovými projevy a také „posudku“, který vypracoval pro policii o internetových stránkách Náš směr.

Znalec Uhlíř svá písemná stanoviska před soudním senátem potvrdil, ačkoliv v hned v úvodu svého vystoupení – k udivení obhajoby a obžalovaných – nebyl schopen ihned opdovědět na otázku soudce Hrabala, zda by mohl uvést ukázkově jediný příklad, kdy se Beer v nějaké ze svých předmluv nad rámec parafrázování obsahu jednotlivých Hitlerových projevů měl dopustit toho, že by schvaloval nějakou myšlenku nacionálního socialismu. Znalec na výzvu soudce odpověděl, že by nejprve potřeboval mít knihu u sebe. Poté, co mu jí obžalovaný Lukáš Novák (spolumajitel vydavatelství) pohotově podal, musel v ní Uhlíř nejprve několik minut listovat a nakonec si vyžádal od soudu patnáctiminutovou přestávku za účelem přípravy.

Po přestávce soudní znalec jmenoval tři místa v knize, která podle něj vyjadřují Beerův souhlas s Hitlerovým postojem. Jako první uvedl citát z knihy na straně 147: „Německo však ve svém Protektorátu Čechy a Morava nezabezpečilo pouze klid a pořádek, nýbrž především také položilo základ k novému hospodářskému rozkvětu a k dorozumění mezi oběma národy. Anglie naproti tomu bude mít ještě mnoho práce, než bude moci ve svém palestinském protektorátu ukázat na podobné výsledky.“ Uhlíř uvedl, že to je Hitlerův eufemismus a že výsledkem tohoto jednání bylo 122.000 obětí na životech v Protektorátu a že na Čechy bylo nahlíženo jako na Židy a na Poláky.

„Jako historik a vzdělaný člověk by pan Uhlíř měl umět správně číst – v projevu Hitler mluví o vztazích a o úctě k českému národu, nikoliv o Židech. Jím jmenované číslo mimochodem uvádí udávaný počet všech obětí na životech lidí z Protektorátu, z nichž Češi tvoří pouze malý zlomek – naprostou většinu tvoří totiž Židé“, komentoval po soudu Uhlířem uvedený příklad sám autor předmluvy Beer. Podle něj selhal Uhlíř nejen jako historik, ale především i jako soudní znalec a podobně lze komentovat i jím další uváděné výtky na adresu autora předmluv: „Každý, ale opravdu každý, komu se kniha dostane do ruky, se může sám na vlastní oči přesvědčit o tom, jak soudní znalec Uhlíř soudnímu senátu podsouvá lehce vyvratitelná tvrzení. Historik vytrhl citovanou větu z kontextu parafrázovaného Hitlerova projevu. Dokonce hned druhé slovo před uvedeným citátem jasně potvrzuje, že se jedná o parafrázování Hitlerova výroku, nikoliv o mé vlastní hodnocení. To není hodno ani historika, natož soudního znalce, to je jednoduše ubohé“, říká Beer. „Žáci prvního stupně základní školy jsou schopni rozpoznat, že jde o parafrázi. Pokud si uvědomíme, že to má být zřejmě ten nejkřiklavější příklad údajného ztotožnění autora předmluvy s Hitlerem a že na to potřeboval pan Uhlíř jako soudní znalec patnáctiminutovou přestávku, aby jej v knize mohl vyhledat jako závažný příklad ztotožňování se s nacionálním socialismem, musí každému slušnému člověku dojít, že státní zástupce i soud už celý případ dávno měli shodit ze stolu a obžalovaným přiznat odškodné za popotahování“, uzavírá publicista.

Ukázka z předmluvy napsané Beerem. Soudní znalec Uhlíř před soudem citoval pouze vyznačenou pasáž a tvrdil, že jde o tvrzení Beera, nikoliv o parafrázování Hitlerova projevu Beerem.

Ke konfrontaci se samotným „meritem věci“ a s tvrzeními historika a soudního znalce Jana B. Uhlíře ze strany obhajoby během včerejšího přelíčení však prozatím nedošlo, protože ta se nejprve chtěla zabývat otázkou osoby a způsobilosti historika k výkonu funkce soudního znalce. Obhájce Robert Cholenský kladl soudnímu znalci celou řadu otázek, týkajících se podezření a prošetření jeho osobní podjatosti v případu. Jak NÁŠ SMĚR již informoval, jde o Uhlířovy příbuzenské vazby a jeho osobní motivaci „boje proti pravicovému extremismu“. Na otázku Cholenského, zda soudní znalec považuje „produkt společnosti guidemedia etc“ (čímž měl na mysli knihu s projevy) za „projev pravicového extremismu“, uvedl Uhlíř, že ano. Stejně tak tento soudní znalec potvrdil, že ve svém „motivačním dopise“ k žádosti o vyhovění jeho přání stát se soudním znalcem v této oblasti, uvedl, že jej k tomu vedla „rodinná averze k pravicovému extremismu“. Na otázku, zda chová tedy „rodinnou averzi“ i ke knize s Hitlerovými projevy, znalec však odpověděl záporně. Cholenský požadoval od Uhlíře vyjádření k tomu, dle čeho rozlišuje, k jakému projevu „pravicového extremismu“ má „rodinnou averzi“ a k jakému nikoliv. Soudce Hrabal však několikrát obhajobu napomínal, že soud se podjatostí soudního znalce Uhlíře nyní odmítá zabývat, stejně jako dalšími dotazy směrovanými na osobu znalce. Tato část dotazování ze strany obhajoby však zabrala podstatnou část jednání. Obhájce chtěl ještě tematizovat Uhlířovy vazby na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a jeho – dle obhajoby – prokazatelně podvodné jednání vůči státní instituci, od které se vyúčtoval nepřiměřenou sumu za zpracování odborného vyjádření k „Projevům“.

Státní zástupce Jan Petrásek směřoval na soudního znalce dotazy, zda kniha Hitlerových projevů může být ideologickou pomůckou pro „neonacistická“ hnutí operující na území České republiky. Uhlíř uvedl, že z knihy prý mají radost příznivci a členové DSSS. Zmínil také dokonce „Wotan Jugend“, která podle něj navazuje na tradice Hitler-Jugend a byla nedávno předmětem zájmu českých médií. „To je zcela účelový primitivní pokus o kriminalizaci před soudním senátem. Stejně tak mohl Uhlíř plácnout, že knihu si koupí nějaký novodobý český Anders B. Brevik a spáchá pod dojmem přečtení knihy na Václavském náměstí nebo na Střeleckém ostrově krvavý masakr“, uvádí k tomu Beer. Podle něj se z popudu státního zástupce Petráska naučil soudní znalec Uhlíř nazpaměť odříkat větu, kterou před soudem pronesl, totiž, že prý se původně na vydání Hitlerových projevů upřímně těšil v naději, že to bude přínos pro českou historiografii, ale nakonec byl zklamán, protože v té podobě, jak to vydalo brněnské nakladatelství, je to prý nevěrohodný a nepoužitelný materiál.

Kolem třetí hodiny odopolední bylo přelíčení soudcem Hrabalem odročeno na 8. září 2014. „Zářijové setkání před soudem bude zlatým hřebem celého procesu – snadno prokážeme, že celá obžaloba je ostudným konstruktem, zakládajícím se na – můžu-li to tak nazvat – infantilně provedeném vytrhávání z kontextu a lžích padělatele českých dějin, historika Uhlíře“, říká Lukáš Beer.