 |
| Historik Jan B. Uhlíř u brněn- ského Městského soudu. Foto: T. T. Palko |
Vondrák je členem skupiny, která se podle obžaloby podílela na propagaci „hnutí“ Národní odpor a na pořádání „neonacistických“ akcí, za což jim hrozí tři až osm let vězení. Obžaloba popisuje celkem čtyři skutky, které se týkají například vylepování propagačních materiálů Národního odporu koncem roku 2008 v centru Prahy. Všech osm lidí bylo v minulosti osvobozeno, toto rozhodnutí ale bylo zrušeno. Soudy začaly kauzu řešit v roce 2010 a na starost jí mělo již několik trestních senátů. Obvodní soud podezřelé zprostil obžaloby předloni v říjnu. Soud tehdy značně kritizoval práci policie, který vedla přípravné řízení a údajně nezajistila dostatečné důkazy. Proto prý soudu nezbyla jiná možnost, než obžalované osvobodit. Rozsudek ale zrušil nadřízený soud.
Vojenský historik Jan B. Uhlíř byl Obvodním soudem pro Prahu 1 přibrán v procesu jako znalec v oboru sociální vědy, odvětví politologie, „specializace nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus“, kterým je od června minulého roku, a bylo mu položeno celkem 26 otázek, na něž by znalec měl ve svém posudku odpovědět. Obžalovaný Patrik Vondrák ovšem využil svého práva a podal soudu námitky vůči osobě znalce, i vůči položeným otázkám. Zároveň byl podán návrh, aby soud rozhodl, že znalec je z úkonu podání znaleckého posudku v této trestní věci vyloučen, a aby soubor otázek přepracoval.
"Rodinná averze" vůči obžalovaným i nedostačující kvalifikace
Ve Vondrákově námitce se uvádí, že „znalec není pro výkon znalecké činnosti v těchto oborech vůbec odborně kvalifikován a kognitivní bias, jímž v důsledku tragické události, jež postihla jeho předka, trpí, mu brání podat neutrální a objektivní znalecký posudek i v dané trestní věci.“
Uhlířův pradědeček Jan Uher byl v roce 1942 popraven pro protistátní politickou činnost v Berlíně. Jak NS již informoval, obhajoba v kauze Hitlerových projevů na základě předložených dokumentů argumentovala, že znalec Jan B. Uhlíř je „motivován aktivistickými pohnutkami“ a výkon své znalecké činnosti „chápe jako odvetu“ za popravu svého předka nacionálními socialisty v Berlíně v roce 1942. Podobně nyní argumentuje i Patrik Vondrák. V patřičných listinách lze doložit Uhlířova vyjádření, že jako znalec proti předmětu svého odborného zájmu, tj. tzv. pravicovému extremismu, míní blíže neupřesněnými prostředky bojovat, a vůči osobám, které se s tzv. pravicově extremistickými postoji ztotožňují, a tedy zřejmě i vůči obžalovanému a jeho spoluobžalovaným, pociťuje – jak to sám označil – „rodinnou averzi“.
Podle Vondráka však znalec nedisponuje ani potřebným vysokoškolským odborným vzděláním: „Jak se podává z osvědčení o státní zkoušce, za znalcova životopisu i z obsáhlého seznamu jeho publikační činnosti, který znalec přiložil k návrhu na zápis do seznamu znalců, znalec postrádá vysokoškolské – a pohříchu i jakékoli jiné – vzdělání jak v sociologii, tak v politologii. I jeho publikační činnost se omezuje na práce historiografické; znalec je předním a uznávaným českým historikem, specialistou na období druhé světové války a německého nacionálního socialismu, nikoli však na neonacismus nebo neofašismus.“ V námitce podané Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se také uvádí, že o tématice „neonacismu a neofašismu“ znalec doposud nepublikoval ani jediný odborný text a „pokud vůbec nějaké vzdělání v těchto oborech má, je ryzím autodidaktem“. Protože pražským soudem položené otázky jsou politologické a sociologické povahy a jen z malé části povahy historiografické, je podle Vondráka na místě přibrat místo Jana B. Uhlíře takovou osobu, „která je v těchto oborech skutečně vzdělána a aktivně se jimi na akademické úrovni zabývá“.
„Pro ilustraci, jak se znalcův aktivismus projevuje v jeho znalecké činnosti“, obžalovaný Vondrák k námitce přiložil Uhlířovo odborné vyjádření podané v trestní věci vedené Městským soudem v Brně v kauze vydání knižní publikace Adolf Hitler: Projevy. „Obžalovaný se nedomnívá, že by podobný text mohl být soudu posloužit jako podklad pro rozhodnutí, a nebyl jím arci ani brněnskému soudu, který přes znalcovo pevné přesvědčení, že se obžalovaní vydáním knihy dopustili trestného činu, vydal zprošťující rozsudek a závěry odborného vyjádření v něm nezohlednil“, uzavírá se v námitce. (-lb-)