 |
| Státní zástupce Robert Hanuš spatřuje ve skutečnosti, že obžalovaný Pavel Kamas tlumočil v procesu s Robertem Sienerem, důkaz vazeb obviněného vydavatele Hitlerových projevů na "pravicovou scénu". |
„Dlužno spravedlivě podotknout, že dílo státního zástupce Roberta Hanuše je o třídu lepší než to, co soudu předkládal jeho procesní předchůdce Jan Petrásek. Hanuš nebičuje mrtvého koně v podobě trojbarevných záložek a Hitlera v parciálním laku, ale snaží se, jako každý státní zástupce na světě v kontradiktorním procesu, v prvé řadě očernit obžalované“, poznamenává k vypracovanému odvolání právní znalec Tomáš Pecina, jenž u procesu právně zastupuje obžalovanou společnost guidemedia etc. „Státní zastupitelství změnilo taktiku a hodivši znalce Uhlíře, který u soudu nepřesvědčil, přes palubu, nechalo si vypracovat u ÚOOZ na obviněné i na mě ,kádrový posudek‘, s nímž, jak se domnívá, u odvolacího soudu prorazí, podle zásady, že obžalovaný sice nic nespáchal, ale protože policie tvrdí, že je to strašný lump, měl bys ho, slavný soude, přece jen za něco odsoudit“, komentuje dále Pecina.
V odůvodnění odvolání státní zástupce Hanuš uvádí, že je nutno se prvně zabývat tím, jak kniha jako celek působí na čtenáře: „Vzhledem k tomu, že odvolání odůvodňuje odlišný státní zástupce [žalobu podával státní zástupce Jan Petrásek – pozn. red.], který se s věcí neseznámil dříve, než mu byla přidělena, mohl nezaujatě a s odstupem vnímat i další stěžejní důkaz ve věci, který hodnocen nebyl. Tímto důkazem je to, jak kniha na první moment, kdy si ji čtenář otevře, jak na něj zapůsobí, jaký u něj vzbudí dojem. Při prvotním přečtení z knihy vyznívá totiž určitá snaha o jistou rehabilitaci a částečné očištění či polidštění postavy Adolfa Hitlera“, píše Hanuš. Předmluvy k Hitlerovým projevům, jejichž autorem je Beer, jsou podle Hanuše psány stylem, „který zjevně působí dojmem, že má pro Adolfa Hitlera, jeho činy a výroky přinejméně pochopení.“ Stylistika komentářů k jednotlivým projevům Adolfa Hitlera je prý záměrně zavádějící. Státní zástupce vytýká podobnou snahu i samotnému Tomáši Pecinovi: „V tomto duchu (rehabilitace Adolfa Hitlera a spol.) se vyjádřil u hlavního líčení zástupce právnické osoby quimedia etc, s.r.o. [správně guidemedia etc – pozn. red.] Tomáš Pecina, který mimo jiné uvedl, že vydavatelství se zabývá mimo jiné otázkami ,historických lží, které jsou prezentovány‘. Obžaloba si naopak nemyslí, že by současná historická bádání ohledně třetí říše obsahovaly [přepsáno s gramatickou chybou – pozn. red.] nějaké historické lži.“
Další část Hanušova odvolání staví na judikátu Nejvyššího soudu ve věci vydání knihy Mein Kampf Michalem Zítkem. A sice tehdy Nejvyšší soud o Zítkovi uvedl, že jde o osobu, které jsou dle znaleckého posudku „cizí sklony k diskriminaci určitých osob nebo skupin“. Soud Zítkovi přisuzoval záměr získat komerční úspěch a nikoliv úmysl propagace hnutí uvedeného v § 260 Tr. zák. Státní zástupce píše ale píše, že „zatímco v případě knihy Mein Kampf šlo o počin nakladatelství s širokou škálou titulů sahající od poezie přes beletrii po naučnou literaturu, přičemž sama kniha Mein Kampf byla vydána po boku Komunistického manifestu, Leninova Státu a revoluce či Kladiva na čarodějnice, knize Adolf Hitler: Projevy tvořily v nakladatelství guidemedia etc společnost téměř výhradně knihy s tituly jako Hitlerovi Češi, Program NSDAP či Mírové dílo Adolfa Hitlera. Což toto ani zástupce právnické osoby [Tomáš Pecina – pozn. red.] nepopírá, ba navíc to i otevřeně u hlavního líčení prezentuje, včetně výše údajně do oběhu uváděných historických lží.“
Kádrový posudek
Státní zástupce Hanuš vytvořil i politický posudek na obžalované: „Všechny obviněné lze charakterizovat jako zástupce nepříliš početné tuzemské scény tzv. alternativních vykladačů historie, zaměřených však výhradně na téma soužití německého a českého etnika, jen v období 1. pol. 20. století a 2. světové války. Tato scéna mnohdy osciluje od otevřené adorace či obhajoby nacistického Německa, přes kritiku Československa až po popírání čí zpochybňování genocidia.“ Tito „ideově blízcí“ autoři jsou sdruženi okolo internetového blogu Náš směr, jehož správcem je Lukáš Beer. „Z této ideologické pozice se rovněž jmenovaní vymezují vůči historikům, ač sami formální vzdělání v oblasti historie postrádají.“
ÚOOZ pro státního zástupce vypracoval profilaci obžalovaných, jíž Lukáš Beer vytýká zjevnou „amatérskost“ a tendenčnost, protože „agenti ÚOOZ nebyli schopni ověřit ani tak primitivní záležitost jako mé bývalé povolání, ale spoléhali se na internetové rešerše a Facebook“. Tato zpráva se skutečně opírá o „filcování“ profilů zmíněných osob na Facebooku. Vydavatel Pavel Kamas je zde například označován za „kontaktní osobu aktivistů bývalé neonacistické organizace Národní odpor“ a tvrdí se, že udržuje „dlouhodobě intenzivní kontakty“ s Milanem Hrochem, kterého má mezi přáteli na této sociální síti. Kamas sám na toto tvrzení ÚOOZ reagoval obratem postingem na svém účtu na Facebooku: „Superelitní útvar strážců rozkradené republiky přišel díky náročné, přísně tajné operaci s krycím názvem ,Mrkni na fejs!‘ na to, že prý mj. udržuji velmi intenzivní (ne, intimní ne) kontakty s proslulým českým zloduchem Milanem Hrochem, což má být dostatečným důvodem, abych i se svými spolupachateli zčernal v šatlavě. Myslím, že by tedy bylo minimálně vhodné s Milanem, kterého jsem osobně v životě neviděl, zajít alespoň na jedno malé pivo.“
Kamasovo tlumočení u soudu s „pravicovým extremistou“ je podle ÚOOZ závadové
Podobně je Pavlu Kamasovi kladeno na přítěž, že jako tlumočník byl přítomen procesu s Němcem Robertem Sienerem. Kamas zde figuroval jako překladatel Sienerova obhájce Roberta Cholenského, jenž je shodou shodou okolností také obhájcem obžalovaných v kauze Hitlerových projevů. A aby nebylo těchto náhod málo, žalobu na Sienera, souzeného kvůli údajně „rasistickému“ projevu před několika lety v Brně, podával stejný státní zástupce jako v případě Hitlerových projevů: Jan Petrásek. Siener byl u brněnského Krajského soudu zproštěn viny. Petrásek tehdy pro Brněnský deník verdikt soudu překvapivě komentoval slovy: „Je to krok k větší svobodě slova, která je v České republice díky naší historické zkušenosti omezená. Bude teď možné pronášet odvážnější proslovy.“ Přesto je ÚOOZ a posléze i odvolávající státní zástupce Robert Hanuš toho názoru, že Kamasova role tlumočníka mezi obžalovaným Sienerem, podle Hanuše „známým německým neonacistou“, a jeho obhájcem Cholenským u tohoto procesu, je známkou „dobrých vazeb“ na Sienera.
„Hnutí alternativních vykladačů historie“
Zvláštní pasáž Hanušova odvolání je pak věnována charakteristice stránek Náš směr, spravovaných Beerem: „Blog obsahuje články a příspěvky adorující či vyzdvihující různé aspekty nacistického Německa, a to jak ve smyslu ideologie, tak státní správy, relativizuje opatření či instituce působící v rámci správy Protektorátu Čechy a v některých případech se věnuje i prezentaci rasové politiky a zpochybňování genocidia. Tomuto zaměření odpovídá i příspěvek z 6. 6. 2013 učiněný prostřednictvím Beerova profilu v síti Facebook, ve kterém v reakci na článek J. X. Doležala o nakladatelství guidemedia označuje autora pejorativně za ,židovského novináře‘. Dále bylo zjištěno, že Beer příležitostně doprovází Kamase na setkání a akce v zahraničí, mj. se společně zúčastnili výše uvedeného Sudetoněmeckého dne v Augsburgu.“ Ani Beer nešetří v reakci na tyto poznatky ÚOOZ slovy: „Možná bych státnímu zástupci napříště doporučil neztrácet čas zbytečnou korespondencí s pražským ÚOOZ a místo toho si samostatně projít informace na Našem směru ohledně našich aktivit v zahraničí a prošmejdit naše účty na Facebooku. Avšak s tou výhradou, že spoléhat se ohledně zjišťování profese obžalovaných na Google může být ošemetné. Zajisté se vyplatí zvednout telefon a na určitých institucích si hravě ověřit, čím se dotyční živí nebo živili. Mimochodem novinář Doležal se ke svému židovství otevřeně hlásí. Kdyby to byl novinář maďarský, napíšu o něm, že je to novinář maďarský, kdyby byl novinář český, napíšu o něm, že je novinář český.“
Státní zástupce Robert Hanuš z uvedených informací na internetu vyvozuje, že na obžalované je třeba nahlížet jinak, než tomu bylo v případě vydavatele Mein Kampfu Michala Zítka: „Jejich cílem a úmyslem bylo zcela zjevně svým jednáním propagovat ve smyslu § 403 trestního zákoníku či přinejmenším projevovat sympatie ve smyslu § 404 trestního zákoníku vůči názorům a činům hlavního představitele nacionálního socialismu v jeho historické podobě. Zcela evidentně jim nešlo jen o vydání historických textů.“ Dále ve svém odůvodnění odvolání potvrzuje názor Městského soudu v Brně, že „samotný historický hitlerovský nacismus ve své čisté podobě již dál opravdu neexistuje“. Doporučuje ale se „inspirovat vztahy obžalovaných k pravicové scéně“, protože „tito jsou sdruženi do hnutí alternativních vykladačů historie – včetně kontaktů na hnutí popíračů holocaustu“. Hanuš z toho dále dovozuje, že obžalovaní jsou „svými projevenými postoji a názory členy hnutí, které [přepsáno s gramatickou chybou – pozn. red.] navazují na historický hitlerovský nacismus a propagují v nových navazujících hnutích myšlenky hitlerovského nacismu dále v úmyslu očistit tento v očích veřejnosti“. Hanuš proto navrhl, aby Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadený zprošťující rozsudek přezkoumal.
Obžalovaní navrhují soudu, aby odvolání státního zástupce zamítl
Prostřednictvím svého obhájce Roberta Cholenského se obžalovaní obratem vyjádřili k obsahu odvolání státního zástupce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze září 2014. Obžalovaní zde konstatují, že státní zástupce Hanuš nemůže obsah knihy posuzovat z pozice „nezávislého pozorovatele“, jak sám uvádí, a „snaží-li se takto sám sebe odvolacímu soudu presentovat, jde o pouhou účelovou demagogii“, protože „státní zástupce je stranou trestního řízení a jeho cílem je prokázat vinu obžalovaných“. Zdůrazňují také, že u odvolacího soudu bude opět nezbytné, aby i při veřejném zasedání o odvolání byla přečtena kompletní kniha Adolf Hitler: Projevy, vycházeje z toho, na čem státní zástupce svou odvolávací argumentaci staví. Tomáš Pecina, jehož jméno v odvolávací argumentaci také zaznělo, se ohrazuje, že on sám „hovořil toliko o tom, že komunistický režim zkresleně presentoval a mnohdy nepravdivě heroisoval odboj – zejména komunistický – v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, a tyto oslavné interpretace přetrvávají v obecném povědomí do dnešních dnů“. Ke zprávě ÚOOZ obžalovaní upozorňují, že skutková tvrzení je u soudu vždy třeba prokazovat a že nepostačí pouze předložit listinu vyhotovenou policií. A dále: „Zpráva obsahuje celou řadu nepřesností a tendenčních hodnocení a vzhledem k tomu, na základě jakých důvodů bylo nalézacím soudem rozhodnuto o nevině obžalovaných, nebyly by její závěry relevantní, ani kdyby odpovídaly skutečnosti. Jestliže publikace Adolf Hitler: Projevy není svým obsahem propagací hnutí směřujícího k potlačování lidských práv, je nerozhodné, kým a proč byla vydána.“ Argument odvolatele, že podpora a propagace zakázaného hnutí vyplývá ze vztahu obžalovaných – jak odvolatel uvádí – „k pravicové scéně“, postrádá elementární logiku a vůbec nereflektuje to, co nalézací soud uvedl v odůvodnění napadeného rozsudku, uvádí se v reakci obžalovaných. Z těchto důvodů navrhují, aby Krajský soud odvolání státního zástupce jako nedůvodné zamítl.
„Tyto metody filcování a profilování člověka podle účtu na Facebooku, ve kterých zjevně našli zálibu agenti ÚOOZ, mi připomínají laciné denunciantské metody tzv. levicových extremistů v německy mluvících zemích“, komentuje zprávu policistů, na které staví státní zástupce Hanuš, obžalovaný Beer. „Tito aktivisté v Německu a Rakousku obvykle cíleně hledají, zda dotyční politikové nebo funkcionáři znepřátelených politických stran nemají mezi přáteli na svých profilech ,nácky‘ nebo ,popírače holocaustu‘, a filcují také všechny komentáře. Jak pak bude státní zástupce Hanuš vysvětlovat u soudu, že mám mezi přáteli na soukromém účtu Facebooku také Arménce, Mongolku, dva Araby, Gruzínku, Bulhara, Srba, Cikána, Chorvata nebo českého vyznavače izraelského bojového umění Krav Maga a vůbec fanouška Izraele, to věru nevím. Mimochodem, Milana Hrocha, o kterém se rozepisuje zpráva ÚOOZ, mám mezi přáteli také. Myslím, že nemusím zvlášť vysvětlovat, proč o tom ale ve zprávě policisté nehovoří. A to jsem v procesu v podstatě tím hlavním ideopachatelem, neboť jsem autorem posuzovaných komentářů.“ (-lb-)