Zpravodajství mainstreamových médií o Ukrajině nevěří už 63 % Němců – musela to přiznat televize ARD

Lidé vytýkají etablovaným médiím jednostrannost, zmanipulovanost ve službách NATO a válečné štvaní proti Moskvě 

Foto: screenshot "Zapp"/YouTube ARD, viz video v článku.

Německá veřejnoprávní televize musela – ač v pozdní noční hodinu – konečně přiznat, že místní mainstreamová média (včetně printmédií jako Der Spiegel, Die Welt, Frankfurter Allgemeine, Süddeutsche Zeitung, taz, Bild apod.) jsou v posledních měsících mimořádně vystavena ostré kritice široké veřejnosti, a potvrdil to i vlastní průzkum veřejného mínění. Po celé zemi jsou etablované sdělovací prostředky označovány za „prolhaný tisk“, kterému čím dál více lidí odmítá věřit. Tuto nedůvěru vyvolalo zpravodajství o krizi na Ukrajině v posledních měsících.

Ve středu 17. prosince (ale až v 23.30 hodin) odvysílala německá veřejnoprávní televize ARD magazín „Zapp“. ARD pověřila začátkem prosince ústav pro průzkum veřejného mínění Infratest diman zpracováním reprezentativní ankety (1200 účastníků), která přinesla alarmující výsledky: Pouze už jen 29 procent Němců má „velkou“ nebo „velmi velkou důvěru“ v média. To znamená, že 71 procent nevěří etablovaným sdělovacím prostředkům vůbec nebo jen málo. Byl také jmenován konkrétní hlavní důvod, proč se tomu tak děje – je tím nevyvážené zpravodajství o Ukrajině, jeho jednostrannost, zaujatost proti Rusku resp. Putinovi a chybějící objektivita. Šéfredaktor hlavního zpravodajského pořadu německé televize ARD (Tagesschau) v pořadu přiznává, že redakce obdržela tisíce rozhořčených dopisů a komentářů od diváků ohledně zpravodajství o Ukrajině: „Rozsah odezvy je k tomuto tématu tak velký, jaký jsme ho doposud ještě neměli“, říká.  Nejen německé televizi, ale i všem etablovaným sdělovacím prostředkům lidé vytýkají zmanipulovanost, válečné štvaní proti Rusku, závislost na zájmech NATO.

Z lidí, kteří odpověděli, že nemají důvěru v mainstreamové sdělovací prostředky, uvedlo 27 procent, že zpravodajství je cíleně podáváno nepravdivě a je přitom řízeno určitými zájmy (jako například „vládní propaganda“, zájmy NATO, Pentagonu apod.). Další skupina, kterou tvoří 31 procent, se domnívá, že zpravodajství je jednostranné a neobjektivní. Co se týče zpravodajství o Ukrajině, celé dvě třetiny (63%) Němců nemají důvěru ve zpravodajství o Ukrajině, oproti 33% lidí, kteří těmto zprávám více či méně důvěřují.

Samozřejmě se pořad televize ARD, který výsledky tohoto průzkumu přinesl, pokouší částečně mlžit a tuto ztrátu důvěry relativizovat a podprahově jiné informační zdroje náležitě znevažovat. A sice tím způsobem, že v pořadu je dotazováno několik odborníků a novinářů. Například promlouvá sociolog Andreas Anton, který je přesvědčen, že „na internetu může každý zveřejnit velmi se odchylující a velmi scestné teorie“, které díky tomu „získávají určitý stupeň publicity“. V pořadu je sice otevřeně přiznána jedna konkrétní chyba ve zpravodajství ARD, ale jinak je ostatní kritice opatrně podsouvána tendence lidí uvěřit spikleneckým teoriím. Televize ARD žádnou zásadní nápravu tedy neslíbila. (-lb-)