 |
| Obrázek: volksbetrug.net |
Nejmohutnější vlny mimoevropských uprchlíků mířících dnes na náš kontinent mají podle Evropské unie (EU) pocházet z těchto států: Sýrie, Afghanistán, Eritrea, Pakistán, Irák, Nigérie, Somálsko (zdroj). Na jejich cestě do Evropy má být pro uprchlíky nejvíce využívaným odrazovým můstkem území Libye (zdroj). Co mají všechny tyto země společného? Jediné. Po mnoho let čelí systematickému nátlaku Washingtonu a jeho despotickým praktikám. Vyjmenované země jsou rafinovaně zneužívány jako účinné nástroje amerických geopolitických zájmů. Výsledkem takového zneužití byla často destabilizace nejen zmíněných zemí, ale i nejbližších regionů. V některých případech (Irák, Sýrie, Libye, Somálsko) se destabilizace stala z dlouhodobého hlediska primárním cílem, jen aby se splnily účely americké zahraniční strategie.
Právě takto politicky, hospodářsky i humanitárně zmrzačené země a regiony jsou oním zdrojem uprchlických vln, které aktuálně směřují do Evropy. Máme se však divit jejich vzniku? Ne. Dokládá to i východ Ukrajiny, další z oblastí zničených necitelným zásahem Washingtonu. Během prvního roku trestných operací ukrajinských ozbrojených složek proti anti-americkým povstalcům uprchlo z regionu téměř milion civilistů (zdroj). V chaosu a násilí chce žít evidentně málokdo.
Není co zastírat. Nejrozsáhlejší stěhování národů a nejhorší humanitární krize v dějinách lidstva jsou výsledkem bezohledného prosazování geopolitických zájmů Spojených států po roce 1989.
Nyní k samotnému obvinění z nadpisu článku. Opravdu Spojené státy s pomocí uprchlíků cíleně paralyzují Evropu? Uvidíme. Pro vyvrácení tohoto obvinění by musely být splněny tři podmínky. Museli bychom dokázat, že Evropa je zcela nezávislý, svrchovaný subjekt, samostatně rozhodující o svých vnitřních záležitostech. Museli bychom také dokázat, že aktuální migrace znamená pro Evropu jasný pozitivní přínos; že je žádaná. A nakonec bychom museli dokázat, že USA v poměru k velikosti a hustotě zalidnění svého území přijímají minimálně stejně vysoké procento uprchlíků jako Evropa. Pokud budou všechny tři podmínky splněny, obvinění z úvodního titulku zameteme pod stůl.
První podmínku ovšem snadno vyvrátíme. Evropská unie není žádný svrchovaný, politicky nezávislý subjekt. Od roku 1945 je prokazatelně okupována Spojenými státy. V samotné EU je aktuálně umístěno zhruba 60 tisíc příslušníků amerických okupačních vojsk. Vojska jsou umístěna nejen v průmyslově nejvyspělejší a hospodářsky nejvýkonnější zemi Unie, Německu, ale například i v samotném Bruselu, organizačním a politickém centru EU (zdroj). Pro obyvatele politicko-hospodářských útvarů, na jejichž území se nacházejí cizí "spřátelená vojska", znamenají tyto síly jasný signál, že vrcholná politická rozhodnutí nedělají v jejich vlasti lokální zákonodárci a orgány výkonné moci, ale nejvyšší velení samotných okupačních vojsk. Tvrzení, že v letech 1939-45 a 1968-89 vykonávali naši zákonodárci vlastní, svrchovanou politiku, bude znít Čechovi stejně směšně, jako zní tvrzení o svrchovanosti EU pod okupací USA. [Pozn. red.: přinejmenším to lze tvrdit o Spolkové republice Německo, která nemůže být považována za suverénní stát – blíže k tomu např. zde – český překlad článku z Deutsche Wirtschaftsnachrichten.]
Evropa nemůže mít prokazatelně poslední slovo při rozhodování o svých záležitostech. Je proto nepravděpodobné, že by v otázce přístupu k uprchlickým vlnám mířících na náš kontinent vyjímečně přijímala konečná rozhodnutí.
Druhou podmínku také snadno vyvrátíme. Neexistuje jediná hodnověrná studie, která by potvrdila jasně pozitivní přínos uprchlíků pro Evropu. Za situace, kdy na našem kontinentu není práce evidentně pro téměř 20 % (pětinu) všech občanů EU ve věku do 29 let (zdroj), či pro 50 % (polovinu) Španělů a Řeků ve věku do 25 let (zdroj), jsou řeči o případném "ekonomickém přínosu" uprchlíků pro Evropu jen propagandistickými bláboly. S realitou nemají nic společného.
Třetí podmínka musí prokázat, že USA přijímají poměrně alespoň stejně vysoké procento uprchlíků jako Evropa. I když se na destabilizaci oblastí, odkud k nám uprchlíci přicházejí, organizačně podílely pouze ony samotné. Podívejme se tedy na příslušné statistiky. Podle oficiálních čísel udělil Washington v roce 2014 azyl dohromady nějakým 70 tisícům uprchlíků (zdroj). Rozlohou o více než polovinu menší Evropa by jich tedy měla ve stejném roce přijmout maximálně 30-35 tisíc. Hluboký omyl. Jen Německo se Švédskem byly donuceny jich přijmout souhrně přes 80 tisíc. Více, než celé Spojené státy dohromady. Samotná Evropská unie v roce 2014 musela nakonec legalizovat pobyt pro ohromujících 184 tisíc uprchlíků (zdroj). Poměrně téměř šestinásobně větší množství, než kolik se jich smělo usídlit v USA.
Jak můžeme vidět, nebyla splněna ani jedna z podmínek, potřebných pro vyvrácení obvinění z úvodního titulku. Je očividné, že Evropa nemůže rozhodovat samostatně a svrchovaně o svých záležitostech. Přijímání uprchlíků na náš kontinent tedy organizuje někdo, kdo zde má poslední slovo. A kdo zde má umístěna ozbrojená okupační vojska. Je také více než jasné, že Evropa takové množství uprchlíků nemůže potřebovat. Nemá práci pro miliony vlastních původních Evropanů nejproduktivnějšího věku. Přesto nepodniká žádné logické a účinné kroky k eliminaci této cizí migrace a dál uprchlíky odevzdaně přijímá. Dokonce poměrně mnohonásobně více, než Spojené státy, jejichž samolibá zahraniční politika zůstává hlavní příčinou vzniku těchto uprchlických vln.
Vyjmenovaná fakta nade vší pochybnost dokazují, že USA nechávají Evropu cíleně paralyzovat migrujícími uprchlíky. Pro své americké okupanty funguje náš kontinent jako "odpadkový kontejner". Samotný Bílý dům se ani nesnaží přijít s nějakým rozumným vysvětlením, proč dvakrát větší, méně obydlené a údajně mnohem vyspělejší, civilizovanější, svobodnější, demokratičtější a zejména mnohem bohatší Spojené státy nenabídnou všem uprchlíkům mířícím do Evropy svou otevřenou náruč a nový domov. Už z principu zodpovědnosti za své politické kroky by jim USA měly azyl velkoryse nabídnout. Působilo by to zároveň jako výborná prevence dalších lehkovážných zahraničně-politických rozhodnutí. Jenže spravedlnost a zodpovědnost je to, co v současnosti nikoho v Bílém domě nezajímá.
Odmítnutí Washingtonu přesunout všechny uprchlíky na severoamerický kontinent má tři prokazatelné důvody. Zaprvé. Americká administrativa nemusí mít strach podnikat i nadále své drzé vojenské operace kdekoliv na světě. Způsobený nepořádek vždy někdo na příkaz Washingtonu poslušně zaplatí a uklidí. Za druhé. Samotné Spojené státy nemusí čelit žádné masivní imigraci z jimi bezohledně zruinovaných regionů. Od toho jsou příslušné "odpadkové kontejnery". A za třetí. Řízené destabilizace ničí nejenom režimy nezávislé na USA. Následné negativní důsledky těchto násilných vměšování (máme na mysli nemoci, hladomor, migrace obyvatelstva, terorismus atd.) významně zatěžují a účinně paralyzují další potenciální politicko-hospodářské konkurenty Washingtonu: v první řadě Evropu.
Jak jsme prokázali už minule, hegemonické nároky amerických vládnoucích elit vůči Evropě jsou jedním ze tří faktorů, které systematicky ubíjejí evropskou civilizaci už minimálně od roku 1914. Současné cílené ochromení Evropy nevyžádanými vlnami migrantů náš závěr potvrzuje. V politice nejde v podstatě o nic nového. Mohutnou imigrací zatížená Evropa se nedokáže soustředit na svou renesanci, nutnou k znovuvybudování vlastní politické svrchovanosti, hospodářské soběstačnosti a kulturní nezávislosti. Tím i nadále zůstane slabou, bezbrannou, paralyzovanou loutkou svého pána. Kruh se uzavírá.
Cílenému ochromení ze strany USA dnes ovšem nečelí pouze Evropa. Mnohem děsivější čísla získáme z dalších "odpadkových kontejnerů" provozovaných Spojenými státy po celém světě. Jen pro zajímavost se podívejme na čísla z Turecka, Libanonu nebo Jordánska. V těchto třech muslimských zemích se musely namačkat už více než tři miliony syrských uprchlíků (což vyznavači Izraele a hloupých teorií o "plánovité islámské invazi do Evropy" rádi a pečlivě ignorují). V Libanonu, zemi o velikosti Středočeského kraje, dnes živoří přes milion utečenců ze Sýrie (zdroj). Proč? Museli utéct z ještě nedávno bohaté, prosperující a bezpečné země, než se ji Bílý dům rozhodl zničit. I v tomto případě se americká administrativa oficiálně dloube v nose. Zatímco miliony Syřanů přežívají od roku 2012 v nuzných podmínkách provizorních utečeneckých táborů rozesetých po Blízkém východě, přijaly Spojené státy za celý rok 2013 pouhých 36 syrských uprchlíků. Slovy TŘICET ŠEST (zdroj).
Toto nejsou dětinské spiklenecké teorie. Toto je syrová realita. A pouhý vrchol ledovce. V Africe, na Středním východě a v Asii je dnes v desítkách "odpadkových kontejnerů" nacpáno zhruba 50 (padesát) milionů uprchlíků, živořících v bídě kvůli prospěchářské zahraniční politice USA (zdroj). Miliony uprchlíků jsou nejenom jejím důsledkem, ale také nemilosrdným nástrojem k budoucímu ochromení případných geopolitických konkurentů v daných oblastech. Obětovaní pěšáci, účelně přesouvaní po šachovnici světa panovačnými, ziskuchtivými vládci sídlícími ve Washingtonu.
Co k tomu dodat? Je jisté, že Spojené státy budou i nadále spokojeně destabilizovat jimi vybrané oblasti. Okupovaný protektorát Evropa bude muset pokračovat ve své úloze poslušného mouřenína a dál přijímat uprchlíky. A to mnohonásobně více, než kolik jich zamíří za oceán. V Evropě budou i nadále, proti všem pravidlům logiky, určité politické elementy hlasitě podporovat vstřícnější přijímání uprchlíků. V ČR například reprezentované Stranou zelených nebo TOP 09. Profláklé, pro-americké loutky. [Pozn. red.: Postoje neomarxistické "levice" v azylové a přistěhovalecké politice jsou srovnatelné ve většině evropských zemí – zdaleka ne vždy je možno jí podsouvat "proamerickost". Zatímco např. němečtí Zelení patří k nejtvrdším zastáncům protiruských sankcí, jsou v této otázce např. rakouští Zelení zdrženlivější – ti zas berou ovšem prioritně ohledy na svou homosexuální klientelu a útočí na Moskvu kvůli údajné, státem podporované "homofobii"v Rusku. Mnohem komplexnější je pak vztah sociální demokracie, přední podpůrkyní přistěhovalectví v Evropě, k americké politice.]
My Evropané a celý náš kontinent dlouhodobě čelíme imperiální strategii vládnoucích elit Spojených států, mající za cíl nás morálně, kulturně, politicky a hospodářsky rozvrátit a paralyzovat. Tomu je samozřejmě nutné se bránit. Místo tvorby naivních, komplikovaných spikleneckých teorií bychom měli raději začít studovat skutečné příčiny problémů, které Evropu a její obyvatelstvo aktuálně sužují. A potom veřejně a dosti hlasitě klást ty správné otázky. Například, proč musí (nejen) Evropa povinně přijímat uprchlíky z regionů prokazatelně zpustošených bezohlednou politikou USA. Proč Spojené státy přijímají poměrně šestkrát méně uprchlíků v porovnání s Evropou, a stotisíckrát méně v porovnání s jinými geopolitickými oblastmi. A proč se o všechny uprchlíky nechce zodpovědně postarat samotný Washington, pokud mu předtím nedělalo problém importovat těmto lidem chaos, bídu a smrt.