Tomáš Krystlík
Autor výše uvedené knihy Jiří Padevět říká v interview o pochodech smrti a vyvražděných transportech z koncentračních táborů: „To byla především logistická záležitost, nešlo už o evakuaci, ale o zabíjení. Himmler vydal v polovině dubna rozkaz, že všechny vězně z koncentračních táborů je nutné zabít, aby nemohli vydat svědectví. Někteří velitelé lágrů nevěděli, co s nimi. Měli tam dozorce, někdy i dozorkyně, odhodlané je postřílet. Ale co se stovkami mrtvol? Tak prostě vězně sebrali, nedali jim najíst ani napít a vodili je krajinou tak dlouho, dokud neumřeli vysílením.“
Protože je známo, že Reichsführer SS Himmler prohrál na přelomu roku 1944/45 svůj déletrvající boj s Martinem Bormannem, který Hitlera přesvědčil, aby Himmlera v lednu 1945 odvelel na východní frontu coby velitele vojskové skupiny Weichsel, vzbudil ve mně dubnový Himmlerův příkaz pochyby. Jak Bormann očekával, tak se Himmler na frontě coby velitel zcela znemožnil, takže byl v březnu odvolán a převelen na západní frontu. Není jisté, zda při ztrátě svého renomé mohl shora uvedený rozkaz vůbec vydat.
 |
| Historik Jiří Padevět pózuje pro magazín Shekel.cz. |
Hned z první nalezené stránky s oním Himmlerovým výrokem se dovídáme, že příkaz platil pro koncentrační tábory Flossenbürg, Dachau a Mauthausen v americkém operačním prostoru a že byl vydán asi 14. 4. 1945. Jistá jeho existence není, sice po osvobození KZ Dachau padl Himmlerův příkaz US-Army do rukou, byl odevzdán War Crimes Investigation Board, ale dodnes není k nalezení (sic). Historici nejsou schopni doložit, ani zda onen Himmlerův příkaz existoval, ani zda byl rozeslán velitelům stávajících koncentračních táborů.
V dalších publikacích (podle websites) nacházíme, co se týká odkazu k Himmlerově výroku a jeho dataci, odkazy výhradně na jednu publikaci českého historika Stanislava Zámečníka, který přišel do KZ Dachau jako 17letý a po válce vystudoval historii. Ve website se tvrdí, že podle Zámečníka našli čeští vězni 25. 4. 1945 v KZ Dachau v klubovně SS v šálku od kávy útržky papíru, které po sestavení údajně tvořily Himmlerův rozkaz ze 14. 4. 1945 pro KZ Flossenbürg tohoto znění: „Předání nepřichází v úvahu. Tábor se musí okamžitě evakuovat. Žádný vězeň koncentračního tábora nesmí padnout živý do rukou nepřítele. Koncentráčničtí vězni se hrůzně chovali k civilnímu obyvatelstvu v Buchenwaldu. Podepsán: Heinrich Himmler, Reichsführer SS.“
Shrňme. Nedochoval se ani jeden exemplář z mnoha takových Himmlerových příkazů – koncentračních táborů bylo v provozu ještě hodně. Jediný exemplář, který padl do rukou Američanům v Dachau, navíc platící jen pro KZ Flossenbürg, je potvrzen pouze jediným českým historikem a není dodnes k nalezení. To vypadá na český podvod.
Vraťme se k výše uvedeným tvrzením Jiřího Padevěta o cílené likvidaci vězňů útrapami přesunu. Kdyby Himmler vydal rozkaz, že nesmějí padnout do rukou nepřítele, tak by je strážní oddíly SS beze svědků postřílely na nějaké samotě v blízkosti koncentračního tábora. To by bylo spojeno s pozitivním efektem pro Wehrmacht, které chyběli ke konci války zoufale vojáci – strážci z koncentračních táborů by pak mohli být posláni na frontu. Nepřímo si protiřečí i sám Padevět, uvádí-li, že některé transporty smrti skončily propuštěním zbývajících vězňů.
Tento text vyšel na autorově blogu a je zde převzat s jeho laskavým souhlasem. Do diskuse k článku se lze zapojit pod uvedeným odkazem.