 |
Právník Nikola Bozic (uprostřed) s předsedou podunajských
Švábů Antonem Ellmerem (vpravo) a Josefem Springerem
(vlevo). Foto: Maurer/Sudetenpost/Volksblatt |
To co se v Česku, na Slovensku a v ostatních vyháněčských státech kategoricky odmítá a je považováno za hrozbu pro celé státní uspořádání, není jinde zřejmě považováno za problém. V Srbsku se právě naplno rozjíždí rehabilitace a restituce podunajských Švábů, jež byli vyvlastněni a vyhnáni po Druhé světové válce. Odpovídající zákon byl usnesen již v roce 2011. Ovšem tomu, že to Srbsko bude s lítostí projevenou skutky a se smířením s bývalými spoluobčany skutečně myslet vážně, mnozí vůbec nechtěli věřit. Proto si tedy ani nepodali žádost na rehabilitaci a restituci. A ti, kteří tak již učinili, mohou nyní čerpat plody této aktivní politiky smíření. V Rakousku byl nedávno úspěšně ukončen první případ restituce. Tři bratři z Horního Rakouska obdrží nazpět pozemek o rozsahu 3000 metrů čtverečních, který se nachází v srbském maloměstě Kula. Pozemek patřil jejich prarodičům. To tedy znamená, že i dědicové mají plný nárok. Právníci
Ralf Brditschka a
Nikola Bozic ze society
Hasch und Partner dokázali úspěšně uzavřít i další případ jedné rodiny z Karlsruhe. V tomto případě šlo celkem o 250 hektarů zemědělské půdy poblíž města
Apatin nad Dunají, a sice při ceně 15.000 EUR za jeden hektar – je to tedy značné jmění, které již bylo restituováno. Brditschka, který je mimochodem vnuk jednoho sudetoněmeckého výrobce šperků z Jablonce, a jeho srbský kolega zastupují asi 2200 podunajských Švábů, přičemž 90 procent z nich je z Rakouska a zbytek z Německa, z USA a Kanady.
V případě, že není možná naturální restituce, je možnost odškodnění s maximální výší 500.000 EUR na jednoho vlastníka. Tyto restituce mají být vypláceny od roku 2018, a sice částečně v hotovosti a zčásti ve formě státních půjček. Podle jednoho srbského odhadu činí hodnota majetku, jež byl konfiskován podunajským Švábům, až 220 miliard EUR. Bělehrad aktivně postupuje v této formě aktivního usmíření. Vedoucí srbské rehabilitační a restituční agentury
Strahinja Sekulic dokonce několikrát extra cestoval do Rakouska, aby mohl podunajské Šváby informovat o jejich nárocích. Ještě nedávno, začátkem října, byl opět v Marchtrenku na jednom informačním shromáždění.
Také za způsobené bezpráví v
Titových koncentračních táborech mimochodem také existuje odškodnění. Nárok na něj mají příslušníci, jež zde přišli o své blízké.
Sudetští Němci mohou o něčem takovém jen snít.
Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr.
Vyšlo dne 5. listopadu 2015.
