Kliknout ZDE |
- "Jste demagogové" (Ohlas členáře, který se podepsal jako "zane")
jsem zvědav jestli do ohlasů dáváte i záporné ohlasy
- Příspěvek "Zabijačková polévka na Družbě" zaslal náš čtenář z Uherského Brodu (jméno redakci známo):
Mohu se tedy nazývat rodilým Broďanem, nikoli v doslovném smyslu, ale v přeneseném určitě ano. Jako dítě jsem snadno nabyl dojmu, že město velikosti Uherského Brodu je tím nejlepším místem na světě. Ve velkých městech je hodně hluku, smradu a v neposlední řadě vysoká kriminalita. Jako dítě jsem si téměř myslel, že ve velkoměstě se neprojdete po ulici aby vás někdo neokradl, nepřepadl, nebo nezmlátil. Jako nevelké dítě jsem mezi velkoměsty nečinil rozdílu, mohlo to být Brno, Praha nebo třeba New York. Jakožto školní dítko jsem byl pečlivě instruován, že mám chodit že školy přímo domů (nebo k babičce), nikde se zbytečně nezdržovat a nebavit se s cizími lidmi. Nicméně i přes toto vědomí možného nebezpečí a potřeby dodržováni určitých pravidel se mi moje město jevilo jako velmi bezpečné místo. Za dětských let byl můj svět menší, zahrnoval jen část Uherského Brodu - tu kde jsme bydleli, kde jsem chodil do školy či městské centrum, kde byl Dům dětí a mládeže. Některé části města jsem jako dítě vůbec neznal. Avšak jak jsem rostl zvětšoval se i můj rozhled.
Sametový převrat jsem uvítal s nadšením a Havla jsem tehdy obdivoval. Bylo mi 15 let a bez sebemenšího zaváhání jsem se účastnil demonstrací organizovaných u Muzea Jana Amose Komenského. Pamatuji si na ty „revoluční“ svíčky u sochy a na soše Komenského. Dnes v nich vidím jakousi předzvěst svíček u Družby. Ovšem tehdy se mi budoucnost jevila velmi optimisticky.
V Uherském Brodě jsem zůstal i jako dospělý muž. Když někdo v Brodě řekne, že jde „do města", myslí tím centrum. Já jsem chodil do města celkem často. Mnohdy mne k tomu nevedla žádná povinnost, jen Genius loci (lat. Duch místa). Prošel jsem se, podíval do výkladů, poseděl v parku, sledoval městský ruch. Někdy jsem si koupil noviny a šel si je přečíst do nějaké hospůdky. Nepřišel jsem tam popíjet alkohol, ale objednal jsem si třeba kafé, kofolu, džus... I takto jsem si své město doslova vychutnával. Restaurace Družba nepatřila mezi mé top podniky. Nicméně jsem ji občas navštívil. Tato hospoda se počítala k brodským stálicím. Po tragickém útoku se novináři neshodli jestli leží v centru města, nebo mimo centrum. Leží mimo, avšak nijak daleko od centra. Od hradeb a míst kde se dříve nacházela Nivnická brána je Družba vzdálena necelých 200 metrů. Na této trase je potřeba přejít silnici, železniční přejezd a další silnici. Nacházejí se zde zde dvě důležité křižovatky. Ta první se nazývá „U závor“ a ta druhá „U Družby“. Družba byla vystavěna za komunistického režimu jako typické středisko občanské vybavenosti; v přízemí obchod s potravinami, v patře restaurace. Škatulovitá budova s velkými okny nezapře dobu svého vzniku. I název hospody zůstal původní. Za sametového režimu se využití přízemí měnilo – prodejna potravin, koberců a v současné době nábytku. Naproti tomu restaurace v patře existovala kontinuálně od dob komunismu až do 24. února 2015.
Už dávno vím, že mocenské složky sametového režimu (policie, státní zastupitelství...) tu nejsou proto, aby chránily občany, ale především proto, aby držely režim. Když je potřeba zmlátit nějaké demonstranty, zavřít nějakou holku za vylepování nálepek, kriminalizovat mikulášské besídky, či tahat po soudech vydavatele historických projevů, jsou hrdinové režimu aktivní až příliš. Ne snad, že bych se plně názorově ztotožňoval se všemi zmlácenými demonstranty, lepiči nálepek a maminkami z každé mikulášské besídky, ale proti terorizování občanů rozhodně protestuji. Tahat po soudech vydavatele historické literatury je další projev státní zvůle. Režim na místo prevence a potírání skutečné kriminality terorizuje lidi, kteří nikomu neubližují.
A jak to tedy bylo s Družbou? V ten den jsem si vybíral náhradní volno a odešel z práce o něco dříve. Protože jsem potřeboval ještě něco na internetu, cestou jsem se zastavil na místě, kde poskytuji veřejný přístup k síti. Když jsem otevřel stránku Seznamu, zajala mne zpráva na první stránce informující o střelbě v Uherském Brodě. Zprávu jsem si přečetl, ale nevyplynulo s ní, o jak vážnou situaci se jedná. Bylo to kolem 14.30 hod. a jednalo se o první neaktualizovanou zprávu z 14.04 hod. Má představa byla následující. Nějaká partička pijanů si zašla do hospody. Něco se vypilo a pohádali se. Tu jeden z nich vytáhl pistoli po svých kumpánech několikrát vystřelil, přičemž dva z nich postřelil (zpráva hovořila o minimálně dvou zraněných). Dále jsem se mohl domýšlet, že vystrašený personál zavolal policii a ta si odvedla roztřeseného pistolníka který, poté co si uvědomil svůj čin, se krčil někde v koutě. Policie rovněž zajistila odhozenou pistoli a zraněné odvezla sanitka.
Že se vše seběhlo poněkud jinak jsem se dozvěděl až po 16. hodině z radia; to se již mluvilo o osmi mrtvých. Stejně jako pro jiné Broďany i pro mne to znamenalo velký šok. Nedá mi to a doposud čtu každou zprávu o této události kterou zahlédnu. Nevím zda vážený čtenář uvítá krátké připomenutí události, nebo všechny základní údaje dobře zná z médií. Budu tedy vycházet ze skutečnosti, že se jedná o hodně medializovanou událost a základní informace se dají vyhledat na internetu. Že policajti v neprůstřelných vestách z místa činu utekli aniž by se zmohli na něco kloudného se ví. Že pachatel nebyl žádný dobrý střelec a při prvotním útoku své oběti pouze postřelil, to mám potvrzeno od lidí kterým se podařilo z restaurace uprchnout; oběti dorážel dodatečně ranami do hlavy. A víte jak došlo k těžkému zranění účetní? V době kdy se policajti u hlavního vchodu oblékali do neprůstřelných vest, nenapadlo nikoho zajistit vchod zadní. Účetní nepozorujíc nic neobvyklého normálně zaparkovala a šla zadním vchodem dovnitř, kde narazila na pachatele. Neuvěřitelné?
Po prvních zprávách o útoku mne napadlo podívat se na menicka.cz co bylo v osudný den na jídelníčku. Tak tedy:
Zabijačková polévka
1. Kuřecí plátek se šunkou, ang. slaninou a porkem, opékané brambory.
2. Vepřová kýta na paprice, knedlík nebo brambory.
3. Jelítkový a jitrnicový prejt, zelí, vařené brambory.
Nevěřil jsem vlastním očím, krutá to ironie. Restaurace Družba už asi otevřena nebude. Zanikne tak něco, co spoluvytvářelo tvář města po celá desetiletí. Osobně si myslím, že prostor by se dal vhodně využít pro zřízení stále expozice dokumentující kriminalitu za sametového režimu. Expozice by popisovala i následky havlovských a klausovských amnestií. Vím, že kriminalita byla v každé epoše a vždy bude. Nicméně trvám na tom, že nebyla vždy stejně rozsáhlá.
Zraněné paní přeji co nejrychlejší uzdravení, nejlépe bez trvalých následků, hodně zdraví tělesného i duševního a spokojený život.
V osudný den bylo zavražděno osm lidi. Čest jejich památce!
- Můj dědeček zahynul při sovětském náletu (čtenář R. J. z jihovýchodní Moravy):
- Zkušenost s německými vojáky na Slovensku (čtenář Z. H., Kežmarok, jméno redakci známo):
Pracujem ako projektant plynových zariadení, ale pracoval som vo firme Naftoprojekt Poprad a zúčastnil som sa aj stavieb na výrobu kyseliny citrónovej v spolupráci s Cheposom Brno. Tam pracoval pán Ing. C. (příjmení redakci známo), ktorý bol na základnej prezenčnej službe v Michalovciach r. 1955 alebo 1956. Ospravedlňujem sa, že to neviem presne, ale jeho rozprávanie je staré z r. 1988. Jedno letné ráno mali ako motorizovaná jednodka poplach asi okolo 4:00, naskákali do bvp a áut a ponáhľali sa na hranicu s Maďarskou ľudovou republikou zhruba pri Slovenskom Novom Meste. Aké bolo ich prekvapenie, keď na naše územie bolo deportovaných pešo s rukami nad hlavou asi 10.000 cigánov, slovami desať tisíc, a na maďarskej strane stáli pohraničníci so samopalmi a bránili im vrátiť sa. Toľko na bratské spolunažívanie južného suseda. Nemyslím, že by si tento seriózny človek pracujúci v zahraničnom obchode vymýšľal nejaké báchorky a podvody. Určite sa to dá overiť od ešte žijúcich pamätníkov. Toľko ku počtom cigánov v rôznych štátoch.
A mimochodom, moju mamu a starú mamu v Brne časť Židenice vybombardovalo do tla americké letectvo, aby potom ako žobráci si hľadali náhradné bývanie, z ktorého ich aj tak vyhodili, museli si kúpiť družstevný byt. Nemeckí vojaci v Bíloviciach nad Svitavou sa správali slušne a druhá strana znásilňovala. V dvore rodinného domu totiž parkoval tank Tiger a musel dávať pozor, aby im nepoškodil dom.
Druhá príhoda sa odohrala na Utekáči, kde boli sklárne. Tam prišli dvaja nemeckí vojaci, tiež sklári, pozrieť fabriku a partizáni ich chceli zabiť. Moja teta ich prezliekla do civilu a odviedla cez záhrady mimo obce. Aj tak cez Vianoce Wehrmacht zobral chlapov z Utekáča do Klenovca ako zajatých partizánov,medzi nimi aj môj otec a strýko, hoci ani jeden z nich nebol partizán. Môj starý otec zastavil dôstojníka nemeckej armády, upozorňoval ho na tento fakt. Dôstojník sa pýtal, že ako sa môže zaručiť, že nie sú partizáni, na čo starý otec odpovedal, že len svojím životom. O dva dni boli môj otec a strý ko prepustení. Toľko o "neľudskosti" Nemcov.
- V podstatě mám za zlé každému něco (čtenář Julius T.):
Zkušenost mi pak dala pocítit, že vztah Čechů a Němců je zatížen chybami z obou stran a navrch se do toho po svém plete ještě každá mocnost, kterou tu zrovna máme.
V podstatě mám za zlé každému něco. Hitlerovi vyčítám jeho Wagnerovství a Schönereriánství. Výsledek byl, že nás z války odstavil, čímž nás sice nevědomky chránil, ale třeba Moravec si nad tím zoufal, že vznikne generace, která nebude mít podíl na socialistické revoluci nového světového řádu. Představte si A.H., jak v Berchtesgadenu čumí na Alpy a v hlavě mu zuří Wagner. No to tam asi pro Čechy moc místa nezbylo. Považoval nás za Mongoly, k ničemu jsme se mu nehodili, nepočítal s námi a taky nám neměl co nabídnout. Kdejaký národ měl své SS, ne tak Češi. Ale budiž, o to víc pak padlo Němců, když Češi na frontu nesměli, takže tím ublížil nejvíc Němcům, tedy sám sobě, a dobře mu tak.
Heydrich český národ kupodivu rehabilitoval. Byl mladý energický a taky oblíbený a udělal důkladnou antropologickou analýzu českého národa. Byl to Němec, nemusel to dělat, ale přesto to udělal.Výsledek měl a má naprosto zásadní význam a jako Čech jsem mu za to vděčný. Díky němu je totiž možné říkat Rakušákům a Sudeťákům, že jsou oproti Čechům rasově méněcenní, což je zábavné. A nebýt toho atentátu, tak bychom se za války neměli ani čím pochlubit. Takže nám vlastně byl ku prospěchu hned dvakrát.
Čechům vyčítám, že jejich, tedy naše, státnost je jakási mdlá. Sokoli nám vymřeli, nacionalisty nemáme. Objeví-li se, stát je tvrdě setře. Takže nejsou. A není to národ, který tvoří nacionalisty, nýbrž jsou to nacionalisté, kteří tvoří národ. Osobně si myslím, že Čechům je vlastní češství podle nadporučíka Lukáše: Jsme Češi, ale nemusí to nikdo vědět. (Dosud je mi záhadou, jak se vlastně nazýval Čech ve středověku, když to slovo se tu jaksi vylíhlo v 19. století. Dřív tu byla Bohemia z Boiohaemum od Bójů, ti pak zmizli do Bavor, viz Bayern-Boiern. No nebudu se do toho raděj zaplítat, ať nejsem za blbce, že ani nevím čí jsem.České dějiny dávají smysl teprve tehdy, když na Čechy pohlížíme jako na slavizovaný germánský národ. Není to až tak moje myšlenka, myslím, že autorem je Vandas, rozhodně se to dokázat dá, takže by se to tady mělo hlouběji probrat.)
Asi jsme po válce zabili víc Němců, než bylo zabito za války Čechů. Ale za války jsme zabili tak málo Němců proto, že se to nesmělo, a tak se to dohánělo po válce, protože to už šlo. Člověk sice nesmí vše, co může, ale beztrestnost a špatné svědomí nám při tom byli dobří pomocníci, a to je přece lidské.
No ono to pak je takové perverzní, když se pak objeví někdo, kdo tu stojí, má jméno a předkládá účet za starou křivdu. Ale s tím ať na nás nechodí, to my jsme byli vždycky kladní.
Když se někdy začtu do Mein Kampfu, tak si připomínám, že autor to píše pro Němce, mluví k Němcům, nee ke mně a kdybych mu i nabídl že se k němu přidám,najdu tam i odpově: Der Mächtige ist am mächtigsten allein... Nechce nás.(!) Dva miliony Slovanů byly v SS, statisíce jich za německou věc položili život. Ale Němec se k nim nezná, raději prohraje, než by se Slovany zvítězil. Prostě nechce ani Čechy ani Slovany, chce být Mächtig und allein. Pozor na to!! Nejsme jim dost dobří. Můžete se nakonec octnout v situaci, že k vlastní škodě taháte za Němce kaštany z ohně a dostanete za to pět let jako můj děda.
Jinak německý nacionalismus je založen na jazyku, ne na místě původu, takže kupodivu lze se stát německým nacionalistou, ovšem Němci jsou lidé, kteří jeden druhému nic nedopřejí, takže se připravte i na leccos nepříjemného.
Je tam v Německu taky hodně udavačů, říká se jim V-Mani a ti mají zradu jako profesi. To my moc neznáme.
Bylo by asi iluzorní si myslet, že my tady ten staletý česko-německý problém vyřešíme. Co bychom ale udělat měli, je celou tu minulost oddémonizovat.T řeba tím,že si o tom povídáme.
- Vzájemné ovlivňování Čechů a Němců (čtenář P. L. z Kladna)
- "My na Slovensku máme problémy s Maďary, ale já s nimi vycházím nadprůměrně dobře" (čtenář F. R.)
- Přání (čtenář J. H., celé jméno redakci známo)
- Poděkování (čtenář V. N., celé jméno redakci známo)
- Poděkování (čtenář D. N., celé jméno redakci známo):
- Čtenář T.M. (jméno redakci známo):
- Novoroční přání (čtenář N.M., jméno redakci známo)
- Reakce čtenáře V.N.
- "Velmi si vážím Vaší práce"
- "Parádně napsané články"
- "Neboj, všeho času!"
Renata Schneiderová
- "Emanuel Moravec to vystihl přesně"
- "Odstrašující případ hraničící s neonacismem" (čtenář E. M.)
- "Kolaborantský pronáckovský hnus" (Čtenář, který se podepsal jako "Dan Novák")
- Proč obsadil Adolf Hitler české země?
Jak tak léta čtu množství knih, velmi málo se z nich dozvídám o okolnostech obsazení Sudet a samotné okupace ČSR.Mám na mysli informace, ne bláboly, co produkuje Ústav pro studium toalitních režimů a jejich ekvilibristiku např. v pořadech Historie.cs. Mnoho věcí objasňuje v Zamlčených dějinách T.Krystlík, mnohé objasňují Hitlerovy polemiky v Besedách u kulatého stolu, ale přesto mi, a já doufám, že by to zajímalo i více čtenářů, chybí jednoznačně okolnosti, které vedly k obsazení Republiky.
V sérii Vašich článků o K.H. Frankovi jsou zachyceny jeho argumenty, které vykládá z historického hlediska. Vím též, jak byla nebezpečná Benešova politika.
Přesto mi není zcela jasné, proč Hitler zabral naši zem. Je již všeobecně známo, i když "historikové" tvrdí pravý opak, že to nebylo z nějaké nenávisti vůči Čechům či z důvodů poněmčení nebo vyhlazení.
Pokud bych tedy mohl mít na Vás nějaké přání, prosil bych za ucelený objasňující článek nebo alespoň odkazy na vhodnou literaturu či solidní stránky.
Děkuji moc
Váš věrný čtenář
Michal Novák
Zlín
- Názor čtenáře Jiřího Havránka:
- Reakce čtenářů na článek Atentát bez lidické krve – to je jako šťavnatá pečínka bez masa ze 13.7.2011:
Jediné co ve Vašem textu chybí je skutečnost, že Němci na atentát - "provokaci" skočili a nechali se vtáhnout do masomlejnu. Možná by nebylo od věci téma rozvinout směrem k událostem například v Bělorusku, kde vypalování a vyvražďování vesnic nabylo obludných rozměrů - šlo tam hlavně o "boj" proti partyzánům a snahu Němců o zlomení odporu obyvatel - takové srovnání se situací v protektorátu by mohlo být opravdu podnětné.Asi by nebylo od věci srovnání Protektorátu rozšířit o další obsazené země - Francie, Holandsko, Polsko a podobně... (Čtenář A.V., celé jméno redakci známo.)
- Čtenář D.J. (jméno redakci známo) o stránkách "Náš směr" ve svém mailu z 4.3.2011:
- Čtenář Jiří Nedavaška k článku Otevřený dopis starostovi Drážďan z března 2O11:
Německo napadlo Polsko a jiné země a ty se z pochopitelných důvodů bránily. Nezastávám se v žádném případě šíleného náletu na Drážďany a jiná města, ale nebylo by dobré manipulovat s historií podle toho jak to právě vyhovuje! Je dobré a není to asi dnes zcela možné,brát určité situace v daném kontextu.
- Čtenář A. V. k článku Bývalý rakouský vicekancléř o prezidentských volbách v Bělorusku: Nebyl jsem svědkem žádných nesrovnalostí z 6. 1. 2011:
- Leser Hans Mirtes zu "Das Wiedersehen" (Erinnerungen von Mathilde Najdek, Weihnachten 2010):
- Reakce na článek "Obklíčit Rusko, vzít si na mušku Čínu" z (27. a 28. 11. 2010). Čtenář A. V. (jméno a příjmení redakci známo) napsal:
Tyto strategické "hry" jsou sice čtenářsky vděčné, ale poměrně hodně vzdálené realitě. Každý ví, že čím větší je utvořený svazek nějakých států pod jedinou vlajkou, tím více mu hrozí naprostý kolaps. Ostatně je to vidět na válce v Iráku i Afghanistánu. Žádné velké NATO se nekoná. Pološílení Američané tam bojují stejně jako předtím Rusové více jak 9 let a jediným konrétním výsledkem je naprostý úpadek reputace US-Army od dob prohrané vietnamské války. Američané sice mají velké plány, ale naprosto žalostné výsledky. Porazit Srbsko není pro Němce a Francouze problém. Na Rusko zaútočily tyto země v historii již několikrát a vždy prohrály. Nemyslím, že budou mít jakýkoli důvod to v době jaderných zbraní zkoušet znovu...
- Jaké bylo procentuální složení popravených Čechů za Protektorátu vzhledem k oficiánímu trestnímu odůvodnění vůči nim? (Z mailu čtenáře J.T., 2. 11. 2010)
Zajímám se o historii, dříve i profesně, a tak jsem přivítal možnost si přečíst zajímavé údaje z české historie - a nejen české. Díky svobodě šíření názorů a informací mají lidé možnost se seznámit i se skutečnostmi, o kterých neměli do té doby ani ponětí (viz příspěvky diskutujících). Zvídavý člověk je vždy rád, když se něco nového dozví.
.
Protože se zajímám především o historii novější, o řadě událostí (divoký i organizovaný odsun našich německých spoluobčanů po osvobození v květnu r. 1945 - například!) jsem si již několik studií přečetl. Ale při prvním orientačním přehlédnutí Vašeho webu vidím, že zde najdu ještě mnoho dalších, mně zatím neznámých skutečností. Chci Vám za ně poděkovat.
.
Samozřejmě - ale opravdu zatím jen při velmi orientačním zhlédnutí - jsem narazil i na články nebo spíš části, se kterými nemohu souhlasit. Domnívám se, že především dnešní Izrael Vám "leží v žaludku", ale i Obamova Amerika. S tím druhým bych souhlasil, však dnešní volby do Kongresu snad ukáží prezidentovu budoucnost. Ale politika Izraele? Ve Vašich článcích (a znovu připomínám moje dosud jen opravdu letmé přečtení, a pokud se mýlím, tak se hluboce omlouvám) jsem nikde nenarazil na politiku dnešního Íránu vůči Izraeli, na stoupající nebezpečí jeho "utopení" v arabském "moři" a z toho vyplývající chování - politiku, která nemůže být podobná třeba evropské, demokratičtější.
.
Spojení křesťanství a židovství - to je další téma. Myslím, že mají k sobě opravdu blízko, že na sebe do určité míry navazují, že k nám do Evropy jejich spojení patří, na rozdíl od cizorodého islámu. Ale to jsou úvahy, na které se necítím, nemám tolik vědomostí. Jen vím jedno. Ale to se týká i naší země. Pokud se někam přistěhuji, kde je jiná kultura, kde jsou jiné mravy, zvyklosti, musím se přizpůsobit já a ne domácí většina mně.
.
Vážený pane Beere, tolik jsem chtěl sdělit k Vašim zajímavým webovým stránkám.Ale mám jeden dotaz. Potřeboval bych radu. Nikde jsem nenašel údaje týkající se procentuálního složení nebo číselného vyjádření českých občanů, kteří byli v v době 2. světové války popraveni nebo uvězněni v koncentračních táborech. Jde mi o to, zda existují nějaká čísla, kolik lidí bylo takto potrestáno:
.
a) z politických důvodů, popř. za odbojovou činnost
b) z hospodářských důvodů (zabití prasat načerno, porušení nařízení tohoto typu)
c) za kriminální přečiny
d) popř. z jiných důvodů
.
Mám dojem, že po skončení války, se řada navrátivších z koncentračních táborů, kteří se tam nedostali zrovna z nějakých vlasteneckých důvodů, snažila z této skutečnosti, jak se říká, vytlouct kapitál a byli mezi těmi, kteří se nejvíc provinili na sudetských Němcích.
.
Pane Beere, ještě jedna věc by mne zajímala. Máte jistě přehled o nějakých publikacích vydávaných našimi bývalými německými spoluobčany. Píše se někde, když se posuzuje odchod českého obyvatelstva z pohraničí po Mnichovu, jací lidé museli odejít, lépe řečeno, lidé jakého postavení, zaměstnání byli Sudetoněmeckým Freikorpsem čili ordnery vyhnáni? V některém článku na Vašem webu se ten problém vůbec zlehčuje. Je faktem, že v odtrženém pohraničí zůstaly tisíce Čechů, ale je taky skutečností, že tisíce musely svůj domov opustit. To je právě důvodem pro řadu lidí, proč bylo spravedlivé podobným způsobem se vypořádat se sudetskými Němci. Mám dojem, že šlo hlavně o státní zaměstnance, ale nikde jsem se to nedočetl, ale ani renomovaní historici mi to nepotvrdili.
- Preuβische Allgemeine Zeitung (Das Ostpreuβenblatt), 25. 4. 2009: