Stránky

úterý 7. září 2010

Projeví se politický boj nakonec i v regálech s jogurty?

Že multikulturní společnost nabízí dříve nepoznané plody pro stratégy jednotlivých politických stran v Rakousku, které si usmyslily získávat si sympatie u co možná největší voličské klientely s migračním pozadím, přičemž se soustředí na pouze některé konkrétní (pokud možno ty nejlukrativnější, tj. nejpočetnější) skupiny přistěhovalců, není nic nového pod sluncem. Nejpozději po mediálním rozruchu kolem turecky popsaných obalů na mléko, se kterými přišly na trh „Dolnorakouské mlékárny“ (NÖM), je však jasné, že ani trh nezůstane zdaleka pozadu.

Protestní internetová platforma, která si klade za cíl bojkot produktů firmy mlékáren NÖM, sice mezitím narostla na 15.000 členů, pomalu ale jistě ovšem naráží na skutečnost, že přejít na výrobky jiných mlékárenských firem bude poněkud obtížnější, než se zpočátku jevilo, protože firma NÖM vlastní podíly na spoustě dalších rakouských mlékárenských firem. Jak zjistil deník KURIER, existuje v zemi již minimálně 36 jiných firem, které v tomto ohledu šly ještě dále a nabízejí své produkty s pečetí „halal“, tedy s označením „čistoty“ dle islámského práva. Günther Achmed Rusznak z „Islámského informačního a dokumentačního centra“ potvrzuje, že celý výrobní proces přitom podléhá přísné kontrole, aby nedošlo ke styku s alkoholem či vepřovým masem. Doposud využívaly tuto nabídku orientovanou na více než 500.000 muslimů v zemi především čínské restaurace. Rusznak tvrdí, že rakouské supermarkety se prozatím spíše zdráhaly učinit podobné kroky, „protože by na ně bylo tlačeno zprava“. Z většiny jde tedy prý o výrobky určené pro export, jako je tomu kupříkladu u sušenek Manner, jejichž čokoláda se vyrábí specielně z velbloudího mléka pouze v případě produktů určených pro Spojené arabské emiráty. KURIER uvádí, že „v ekonomice je zájem o nabídku pro cizince a muslimy enormní.“ Mnohé podniky však brzdí pouze už jen ta skutečnost, že se obávají, že by tím mohly zároveň ztratit zákazníky „na pravém okraji politického spektra“. Redaktorům novin potvrdili spolupracovníci více firem, kteří nechtěli být v novinách jmenováni, že podniky už prakticky jen zvažují a zkoumají, zda se zavádění „muslimských“ produktů na trh skutečně vyplatí – tj. jsou prováděny analýzy, které mají naznačit, kolik zákazníků by firmy takto mohly ztratit „na politicky pravém okraji“ a kolik muslimských zákazníků mohou takto naopak dodatečně získat.

Demografický vývoj již nyní každopádně naznačuje, že první vlaštovky, podobně jako v případě NÖM, které dokážou v ten správný moment skočit na vlak, mohou díky podobným krokům skutečně na určitou dobu zvýšit svůj odbyt přinejmenším na tak dlouho, dokud se něco podobného v Rakousku za několik let zcela nestane normou. Podobné příklady z Francie a Německa to jen potvrzují. (-LB-)