Stránky

úterý 1. listopadu 2011

„300 tisíc Čechů a skoro všichni Židé“

Manipulace se zkreslováním počtu českých obětí druhé světové války píší svou tradici už od dob třetí československé republiky a směle s nimi pokračovala i oficiální komunistická propaganda. Nicméně i dnes se řada českých historiků a publicistů viditelně zdráhá nazývat věci správným jménem a snaží se mlžit a jen po špičkách obcházet určitá nepříjemná fakta, která by mohla nabourávat „příznivé“ a nesmyslné zažité mýty o statisících českých obětí německého „nacistického teroru“. Zvlášť tvrdohlavě přežívá v hlavách spousty Čechů dlouholetými lžemi přiživovaná představa o „300 tisících zavražděných Češích“, které má mít na svědomí německá okupace z let 1939-1945. Udávané číslo však ve skutečnosti zodpovídá zhruba desetinásobku skutečného počtu etnických Čechů, kteří přišli o život v důsledku druhé světové války. Dokonce ani připočteme-li ke skutečnému počtu českých obětí také oběti židovské a cikánské, zdaleka se nedopracujeme k výše jmenované sumě. Jakým způsobem autoři šířící podobné desinformace ke konkrétně jmenovanému číslu dospěli, těžko říct. Docela možná jen pouhopouhým opisováním ze „seriózní“ literatury, za jakou lze považovat i soudobé komunistické vysokoškolské učebnice.

Jeden z našich pozorných čtenářů (jméno redakci známo) nedávno upozornil mj. také redakci NS na československou vysokoškolskou učebnici z roku 1978, která byla svého času určena pro přírodovědecké fakulty a může posloužit jako jeden z tisíců příkladů falšování počtu obětí druhé světové války v minulých letech. Autor Vlastislav Häufler (Ekonomická geografie Československa, Academia Praha) se v ní na str. 92 zaměřil na vliv „německofašistického“ teroru na vývoj natality v českých zemích v letech 1939-1945 a srovnával tento vývoj s vývojem natality u německé národnostní skupiny žijící také na tomto území ve jmenovaném období. Häufler neopomněl odůvodnit vzestup natality u českého obyvatelstva v letech 1943 a 1944 údajným biologickým bojem Čechů proti záměrům „německofašistických okupantů“ s českým národem po ukončení války, ale ani pochválit příznivou přesídlovací politiku v příhraničních oblastech bezprostředně po skončení války jako „největší úspěch Čechů“. Vymyšlených „300 tisíc zavražděných Čechů“ se tak vedle zbývajícího textu a v záplavě jiných cifer jeví už jen jako okrajová, ale samozřejmá záležitost:

Z textu:

..Mnohem větší změny se odehrávaly v Českých zemích. Poprvé po mnoha desetiletích přibývalo zde více německého než českého obyvatelstva, a to vlivem fašistické populační politiky, přistěhováním Němců z říše i odnárodňováním. V r. 1940 stoupla natalita v českých zemích jako celku na 19,5 ‰ a přitom vykazovalo německé obyvatelstvo vyšší číslo jak v pohraničí, tak ve vnitrozemí. Podobně dopadlo srovnání porodnosti ve prospěch Němců i v r. 1941, kdy v celých Českých zemích klesla natalita na 18,8 ‰. Pravděpodobně i přirozený přírůstek zůstával vyšší u němců, jejichž ztráty ve válce v té době ještě nebyly tak velké, zatímco na český národ dopadl již německofašistický teror v největší míře. Zcela ve prospěch germanizace vycházela bilance stěhování. Tisíce českých vlastenců prchalo za hranice, aby mohli bojovat za svobodu své vlasti, a statisíce jich byly odvlékány do koncentračních a pracovních táborů v Německu. Čechů bylo německofašistickými okupanty zavražděno do r. 1945 kolem 300 tisíc a skoro všichni Židé. Obrat v populačním vývoji ve prospěch Čechů nastal v r. 1942. Natalita v českých zemích sice klesla na 18,0 ‰ a přirozený přírůstek na 4,2 ‰, ale německofašistická populační politika neměla již další úspěchy mezi německým obyvatelstvem, jehož muži odcházeli bojovat za hitlerovskou říši. Český národ naproti tomu získal důvěru ve skončení války svým osvobozením a bránil se osudu připravovanému německofašistickými okupanty i biologicky. Vzestup natality v Českých zemích na 20,4 ‰ a 20,7 ‰, resp. přirozeného přírůstku na 6,5 ‰ a 6,2 ‰, v r. 1943 a 1944 připadl především ve prospěch českého obyvatelstva. … Největším úspěchem Čechů v prvních poválečných letech bylo nové osídlení pohraničí opuštěného Němci. Již v květnu 1947 žilo na těchto územích téměř 2230 tis. obyvatel (r. 1930 3306 tis., hlavně Němců), velkou většinou Čechů. Z uvedených obyvatel zde bydlelo 729 tis. před osvobozením v květnu r. 1945 a 1366 tis. nových osídlenců se přistěhovalo v posledních dvou letech, z toho přes 65 % z vnitrozemí Čech, přes 25 % z Moravy..
(-lb- / -mm-)