Stránky

pondělí 10. února 2014

Dieudonné pro BBC: „Utrpení nezná žádnou hierarchii“

Video: Rozhovor francouzského komika pro BBC ze 7. února 
Francouzský bavič Dieudonné M‘bala M‘bala zaslal před několika dny dopis britskému premiérovi Cameronovi, poté co mu bylo před týdnem tamnějším ministerstvem vnitra zakázáno vcestovat do Velké Británie. Dieudonné předtím prohlásil, že hodlá do Anglie cestovat, aby podpořil fotbalistu Nicolase Anelku. Ten v jednom zápase použil veřejnosti mezitím všeobecně povědomé gesto zvané „quenelle“, které je vnímáno resp. médii prezentováno jako „antisemitské“. Hráčův klub kvůli tomu přišel o sponzora – jednalo se totiž o společnost, kterou vlastní židovský podnikatel. Anelka se hájil, že není rasista, ani antisemita a že gesto je obecně proti systému. Chtěl jím prý také pozdravit svého přítele francouzského komika Dieudonného M'balu M'balu, jenž gesto často používá ve svých zábavních show. Hráč fotbalového týmu se hájil, že prý také chtěl zesměšnit francouzský establishment a současně prokázat francouzskému komikovi solidaritu. O případu před několika dny informovala britská BBC a vyslala za francouzským bavičem hned svého reportéra, aby s Dieudonném natočil přímo divadle, kde vystupuje, interview.

V úvodu dopisu od Francouze, který byl napsán jeho právníky, je citován nejprve britsko-irský dramatik George Bernard Shaw konstatováním: „Všechny pravdy začínají jako blasfemie“. Dále se v psaní vysvětluje, že kontroverzní gesto „quenelle“ není žádné antisemitské znamení, ale „humoristické znamení vynalezené umělcem Dieudonném, které je jím používáno už mnoho let“ a „znamení civilní neposlušnosti, znamení morálního vzepření, výkřik důstojnosti“. Jako příklad je v dopise uvedeno používání zmíněného gesta generálem de Gaulle proti režimu Vichystické Francie. Francouzští právníci ragovali taktéž na případ Anelky: „Ustavičnou cenzuru ze strany francouzského státu vůči našemu mandantovi lze vysvětlit obzvláště díky skutečnosti, že komik Dieudonné smíchem dosáhl toho, čeho nedosáhne naše vláda prostřednictvím politiky, totiž přiblížit k sobě navzájem Francouze všech kategorií a jakéhokoliv původu.“

Když se reportér BBC v rozhovoru s Francouzem ohradil, že používání gesta „quenelle“ lidi v Británii znepokojuje, protože se domnívají, že jde o „obrácený nacistický pozdrav“, odpovídá mu Dieudonné pobaveně: „To je velmi komická definice. Ale jednoduše není pravdivá. Lidé, kteří tvrdí, že jde o obrácený nacistický pozdrav, mají totiž své vlastní zájmy. Chtějí všude a na všech místech světa fabrikovat antisemitismus, aby tak ospravedlňovali politické názory. Ti, kteří tvrdí, že gesto quenelle je obrácený nacistický pozdrav, jsou blázni. Protože nacismus...“. Reportér mu skočí do řeči: „Ale proč, proč byli lidé, kteří toto gesto dělali, fotografováni před synagogami, před památníkem holocaustu a v Osvětimi?“

Dieudonné: „To je na tom to hrozné. To všechno je přehánění. Udělalo se zhruba 100.000 fotek a Vy hovoříte pouze o třech snímcích, které byly vskutku udělány na místech, které trochu reprezentují judaismus. Ale to není ani jedna fotografie z tisíce, které se udělaly. Proč tedy minimalizovat nějaké hnutí na pár fotografií, když je daleko rozsáhlejší?"

BBC: „Takže to tedy odsuzujete? Domníváte se, že tyto osoby se dopustily chyby, protože ukazovaly na takovýchto místech tato gesta?“

Dieudonné: „Přijdete za mnou a žádáte mne, abych odsuzoval lidi a hrál si na soudce. Ve Vaší společnosti, ve Vašem systému si dělejte, co máte. Odsuďte ty lidi, zavřete je do vězení, ale to není můj úkol. Raději bych soudil Vás. Přišel jste sem a hovoříte se mnou. Jsem zde a daruji Vám trochu mého času, abych s Vámi diskutoval o tématech, která se Vám zdají důležitá. Říkám Vám, toto znamení není žádné antisemitské gesto, pro mě. Pokud toto znamení dělají antisemitští lidé, tak běžte za nimi a mluvte s nimi. Kolik lidí pohrdá černochy a vytváří divadelní hry a skeče o černoších – věci, které by se daly ohodnotit jako rasistické? Jděte za nimi a hovořte s nimi. Vidíte, je přeci únavné, když je člověk systematicky v pozici toho, kdo se musí ospravedlňovat. Já se vůči Vám nemusím obhajovat.“

Ohledně tematizování holocaustu Dieudonné řekl: „Nikdy jsem se nechopil tématiky holocaustu jinak než v souvislosti s logikou soutěžení po stránce obětí. Vůči publiku, jež je velmi široké, je pro mne důležité říci, že žádné utrpení nemá větší hodnotu než druhé utrpení. Ohledně utrpení neexistuje žádná hierarchie. Nechovám žádné sympatie vůči antisemitismu.“

Zajímavá je taká ta část rozhovoru, kde se reportér táže, zda komik „akceptuje holocaust jako historickou skutečnost“.

Odpověď: „Jsem komik a obávám se, že můj názor na to není relevantní.“

BBC: „To není žádná omluva. Jste také mužem, který se všude různě pohybuje a hovoří s lidmi. Není to víceúčelová výmluva říci, že jsem pouze komik a nehraje roli, co říkám?“

Dieudonné: „Ale Vy jste muž, který se vydává za někoho, kdo je seriózní, žurnalista. Já jsem tu na to, abych rozesmál, ale... Když mi pokládáte otázku ohledně holocaustu s takovým vážným obličejem jako na nějakém pohřbu, tak si musím říkat, že Vás s tímto tématem nerozesměju. Ale domnívám se, že byste to potřeboval."

Na závěr rozhovoru vyjádřil Dieudonné přesvědčení, že mu vcestování do Anglie bude nakonec povoleno, pravděpodobně koncem roku, a pak i tam bude moci předvést své představení. (-lb-)