Stránky

pátek 9. května 2014

Dobrovolníci ve Waffen-SS

Franz Chocholatý Gröger 
V předmluvě ke knize Alaina de Benoist Totalitarismus – Komunismus a nacionální socialismus – jiná moderna od německého historika Ernsta Nolteho se píše: „Nemálo nacionálních socialistů se nechalo rovněž vést ,vznešenými ideály', ve zbraních SS bojovalo přibližně 400.000 zahraničních dobrovolníků, desetkrát více než komunistických a filokomunistických mužů v internacionálních brigádách španělské občanské války." A sám autor ve své knize uvádí: „Kdo jako Jean-Jacques Becker tvrdí, že ,nacionální socialismus nebo fašismus nikdy nevyvolaly tentýž elán' jako komunismus, zapomíná, že bylo 368.000 zahraničních dobrovolníků u Zbraní SS oproti pouhým 35.000 v internacionálních brigádách.“ (1)

Z počátečního stavu 28.500 mužů v jednotkách Waffen SS v roce 1939 vzrostl stav na 910.200 mužů v roce 1945. (2) Příslušníci jiných národů tvořili 57% členů Waffen SS. Ve Waffen-SS sloužilo 400.000 říšských Němců, 137.000 Západoevropanů, 200.000 Východoevropanů a 185.000 Volksdeutsche ("Národních Němců", žijících mimo území Říše – pozn. red.). Mezi Západoevropany se nacházelo 50.000 Holanďanů, 38.000 občanů Belgie (23.000 Vlámů a 15.000 Valonů), 20.000 Italů, 11.000 Dánů, 8.000 Francouzů, 7.000 Norů, 1.000 Finů a 4.000 Španělů, Švýcarů, Švédů, Lucemburčanů a Angličanů. Mezi Východoevropany bylo 50.000 Kozáků, 35.000 Lotyšů, 30.000 Ukrajinců, 20.000 Estonců, 20.000 Chorvatů, 15.000 Srbů, 12.000 Bělorusů, 8.000 Turkestánců, 5.000 Rumunů, 3.000 Albánců a 1.000 Bulharů. Mezi Volksdeutsche převládali dobrovolnici z Maďarska (80.000), Protektorátu a Slovenského štátu (45.000), Chorvatska (25.000) a Rumunska (8.000). (3)

Po první vlně „germánských“ dobrovolníků z roku 1940, po druhé vlně antikomunistických bojovníků z let 1941 a 1942 je to třetí vlna z roku 1943. Jestliže němečtí dobrovolníci Waffen-SS ve své přísaze z roku 1940 přísahají věrnost vůdci –  "Ich schwöre Dir, Adolf Hitler, als germanischer Führer Treue und Tapferkeit. Ich gelobe Dir und den von Dir bestimmten Vorgesetzen Gehorsam bis in den Tod, so wahr mir Gott helfe." V roce 1941 je z přísahy odstraněno slovo „germanischer" .

Poblíž obce Kamonica (Jugoslávie).
Západoevropští dobrovolnici přisahají věrnost boji proti bolševismu: "Ich schwöre bei Gott diesen heiligen Eid, daß ich im Kampf gegen den Bolschewismus dem Obersten Befehlshaber der Deutschen Wehrmacht, Adolf Hitler, unbedingten Gehorsam leisten und als tapferer Soldat bereit sein will, jederzeit für diesen Eid mein Leben einzusetzen." Dobrovolnici ze Západní Ukrajiny, Litvy, Lotyšska, Estonska, Bukoviny a Besarábie, okupovaných v letech 1939 a 1940 Sovětským svazem, přisahají věrnost boji proti bolševickým nepřátelům své vlasti: "Ich schwöre bei Gott diesen heiligen Eid, daß ich im Kampf gegen die bolschewistischen Feinde meiner Heimat dem Obersten Befehlshaber der Deutschen Wehrmacht, Adolf Hitler, unbedingten Gehorsam leisten und als tapferer Soldat bereit sein will, jederzeit für diesen Eid mein Leben einzusetzen." (4) 

Dobrovolníci z východní Evropy se stále cítili ohroženi stalinismem, v němž vše bylo vymáháno pouze silou a čistkami sovětské tajné policie. Stále před nimi byly hrůzy hladomoru na Ukrajině. Příslušníci pobaltských zemí zažili v letech 1940/1941 obrovské zločiny způsobené protiprávní anexí, masové deportace, popravy a mučení. Dobrovolníci chtěli pomstu a doufali, že svou účastí ve válce získají právo vládnout, po vítězství nad Sovětským svazem sami ve své vlasti. Dobrovolníci Waffen SS bojovali až fanaticky do konce války a stáli spolehlivě na straně Wehrmachtu až do konce v Berlíně.

Poslední obránci centra Berlína, Říšského kancléřství a velitelství SS v Prinz Albrecht Straße byli členové francouzské 33. Waffen-Grenadier-Division der SS „Charlemagne“ (französische Nr. 1) a skandinávské 11. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nordland“, kteří bojovali až do kapitulace v Berlíně dne 2. května 1945.

Důstojník "Čestné legie" Joseph Darnand, zakladatel a
generální tajemník francouzských milicí vstoupil do
Waffen SS. Nositel válečných křížů z let 1914-18 a 1939.
S koncem války začala pro dobrovolníky Waffen SS cesta utrpení. Dobrovolníci SS zavržení jako kolaboranti a quislingovci byli v osvobozených zemích v nejlepším případě uvězněni a horším případě skončili v sovětských gulazích, což byla jistá smrt v podmínkách Sibiře, nebo byli umučeni a následovně zastřeleni bez soudů či popraveni na základě poválečných soudů. Pro evropské dobrovolníky platí, co Pierre Drieu la Rochelle napsal o ideologii francouzského revolučního fašismu v okamžiku zhroucení: „Ano, jsem zrádce, vždyť jsem spolupracoval s nepřítelem. Nabídl jsem svoji inteligenci nepříteli. Není má vina, že tento nepřítel nebyl inteligentní. Ano, nejsem jen tak nějaký patriot, zaslepený nacionalista; jsem internacionalista. Nejsem jen Francouz, ale Evropan. I vy jste, vědomě či nevědomě. Ale my hráli a já prohrál…“ (5)

Waffen SS byly zformovány v prosinci 1939 po útoku na Polsko z fúze SS-Verfügungsdivision (VT-Division, později SS-Division „Reich“ a 2. SS-Panzer-Division „Das Reich“), SS-Division Totenkopf (později SS-Panzergrenadier-Division „Totenkopf“ a 3. SS-Panzer-Division „Totenkopf“) a jednotek SS-Totenkopfverbände. V květnu 1940, kdy se staly nezávislou vojenskou organizací, měly 90.638 mužů, na začátku západního tažení měly Waffen-SS již 56.000 mužů a to bez oddílů SS- Totenkopfverbände a 30. 6. 1944 již 594.443 mužů.

Francouzsští dobrovolníci.
Od roku 1941 Waffen SS přijímaly stále více zahraničních dobrovolníků a od roku 1944 jejich podíl činil více než polovinu. Podle číslování zavedeného 22. 10. 1943 bylo do května 1945 38 divizí SS, z toho bylo 22 divizí složených z dobrovolníků, z nichž bylo 9 divizi granátníků (Waffen-Grenadier- Divisionen der SS), 4 horské divize (Waffen-Gebirgs -Divisionen der SS), 3 divize pancéřových granátníků (SS-Panzergrenadier-Divisionen), 2 granátnické divize (SS-Grenadier- Divisionen), po jedné horské divizi (SS-Gebirgs-Divisionen) a jezdecké divizi (Waffen-Kavallerie-Divisionen der SS) a jen jednu tankovou divizi, a to 5. SS-Panzer-Division Wiking.

V rámci Waffen SS došlo od konce roku 1943 k přejmenování a přeskupení, která vedlo ke klasifikaci vojáků do tří kategorií:
I. Ordensfähige,
II. Nicht-Ordensfähige,
III. Nichtdeutsche, Nichtgermanen

Nadšení dobrovolníci na cestě do výcvikového
tábora.
Do I. kategorie byly zahrnuty čisté SS divize a jako jediná divize s významným podílem "germánských" dobrovolníků tam  byla zařazená 5. SS-Panzer-Division Wiking.
Do II. kategorie včetně nejen převážně etnických německých organizací patřili pak nástupci germánských legií, a to 11. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nordland“, SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nederland“, SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Langemarck“, 28. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Wallonien“.
Do III. kategorie ostatní dobrovolnické divize a jednotky. (6)

Budování dobrovolnických Waffen SS začalo v polovině roku 1940, kdy v obsazených zemích západní Evropy byly zřízené náborové kanceláře Waffen SS. Po obsazení Dánska a Norska byla ustanovena SS-Standarte Nordland z 294 norských dobrovolníků a o měsíc později SS- Standarte Westland z 216 dánských dobrovolníků a několika Holanďanů. Obě se i v roce 1940 se spojil s německým plukem "Germania".

Název Germania byl změněn v lednu 1941 na Wiking a do jednotky byl zařazen finský prapor Nordost. Prvním velitelem divize byl Felix Steiner, který vedl tuto divizi do května 1943. Během této doby si divize získala takovou pověst, že jejím jediným konkurentem byla divize Das Reich.

První boj přišel v červnu 1941, kdy byly pluky Germania, Nordland a Westland spolu s dělostřeleckým, průzkumným, ženijním, protitankovým a spojovacím plukem pod novým jménem Wiking odeslány do operace Barbarossa jako část Armee Gruppe Süd. Síla divize dosahovala 19.000 mužů. Od října 1943 nese název 5. SS-Panzer-Division Wiking.

Ve Francii verboval také Wehrmacht. Z příslušníků několika pravicových hnutí jako Parti Populaire Francais, Rassemblement National Populaire a jiných skupin byl 6. července 1941 zformován „Légion des volontaires français contre le bolchévisme". LVF (Legion Volunteres France) se stal Verstärktes Infanterie-Regiment 638 Wehrmachtu a bojoval na východní frontě do září 1944.

Norský dobrovolník.
V roce 1941 dochází ke zformování SS-Freiwilligen-Legion Niederlande. Jednotka holandských dobrovolníků byla reformována několikrát během války, až se z ní stala 23. SS-Freiwilligen-Panzer-Grenadier-Division Nederland. V dubnu a květnu 1941 přijeli vlámští dobrovolníci do Hamburku a jejich jednotka byla nazvána SS Standarte "Nordwest" a složena z 1., 6. a 8. vlámské roty. V červnu 1941 po invazi do Sovětského svazu, vytvořily Waffen-SS SS-Freiwilligen Legion Flandern, z nových rekrutů a kádrů z předchozích tří dobrovolnických pluků.

Dobrovolnická jednotka z Valonska, francouzsky mluvící části Belgie, Wallonien Legion původně bojovala pod Wehrmachtem a v roce 1943 byla přesunuta do Waffen-SS. Za 4 roky v ní sloužilo přes 8.000 Valonů. Získala excelentní bojovou reputaci a stala se nejvíce fotografovanou jednotkou a vývěsní štítem SS.

Po německém vpádu do Sovětského svazu došlo k rozmachu dobrovolnického hnutí a zformování národních legií: legie „Norwegen“, legie „Niederlande“, legie „Flandern“, Frikorps „Danmark“. Zrodily se tzv. „germánské SS“. Legie byly později přeměněny na pluky pancéřových granátníků. (7) 


Dne 1. března 1942 byla založena a sestavena z národních (etnických) Němců (tj. Volksdeutsche) z Balkánu a důstojnických kádrů, složených zejména z Rakušanů a Rumunů, 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division „Prinz Eugen“. Od ledna 1944 zde sloužilo asi 22.000 "Volksdeutsche" ze Srbska a Banátu.

Nejsilnější rozvoj Waffen SS měl nastat teprve od roku 1943. K útvarům se –  přes pro Německo nepříznivou válečnou situaci – přidávalo stále více evropských dobrovolníků. Když 22. 7. 1943 francouzský zákon schválil vstup Francouzů do Waffen SS, hlásilo se v druhém pololetí r. 1943 do formací SS měsíčně kolem 600 Francouzů, zatímco do LVF to bylo 150. Byla to „evropská, všechno jiné než nacionalistická orientace francouzských fašistů“, která vedla ke spolupráci s Němci. A ještě v létě 1944 se k legii „Wallonien“ hlásilo více než 800 belgických dělníků. (8)

V létě 1943 byla formována 11. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nordland“ jako kombinace několika dobrovolnických legií Waffen-SS: Nordland Regiment, Freiwilligen Legion Norwegen, Frikorps Danmark, jednotky ze SS-Freiwilligen-Legion Niederlande a dobrovolníků "Volksdeutsche" z Maďarska a Rumunska.

Vojáci 9. SS-Panzerdivision "Hohenstaufen" u Tarnopolu.
V dubnu 1943 se na Ukrajině verbovalo pro SS Freiwilligen Division Galizien a tehdy se přihlásilo na 100.000 dobrovolníků, přijato bylo však asi 30.000 mužů. V únoru a květnu 1943 začalo formování dvou lotyšských divizí 15. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 1) a 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 2), v Estonsku pak Estnische SS-Freiwilligen-Brigade, která se později rozšířila 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1).

Od konce září 1943 byl pověšeny v Itálii plakáty verbující k Waffen SS. Byla postavena 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (italienische Nr. 1), a mnoho Italů sloužilo, vedle různých jiných národností, ve 24. Waffen-Gebirgs-(Karstjäger-)Division der SS a v 21. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Skanderbeg“ (albanische Nr. 1), kde Italové měli cca 5.000-6.000 mužů.

V roce 1943 začal výcvik bosenských muslimských vojenských jednotek a divizí Waffen-SS . Největší byla 13. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Handschar“ (kroatische Nr. 1) s 21.065 muži a další. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Kama“ (kroatische Nr. 2), nedosáhla provozní sílu divize a byla rozpuštěna po pěti měsících a její členové byly převedeni do jiných jednotek.

"Prinz Eugen" se nazývala 7. SS-Freiwilligen-Gebirgsdivision.
Čím více se válečné štěstí obracelo ke Spojencům, tím se Waffen SS stávaly silnějšími. Stav mužstva rychle stoupal. Z evropských útvarů se divizemi staly ke konci války: 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nederland“ (niederländische Nr. 1), 27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Langemarck“ (flämische Nr. 1) a 28. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Wallonien“.

Z příslušníků francouzské Milice, LVF a francouzské 7. útočné brigády SS vznikla koncem r. 1944 33. Waffen-Grenadier-Division der SS „Charlemagne“ (französische Nr. 1). (9)

Menší jednotky Waffen SS byly Frikorps Danmark, Finnisches Freiwilligen Battalion der Waffen SS, Schalburg Korps, SS Freiwilligen Legion Norwegen - Den Norske Legion Waffen SS, Waffen-SS Ski-Jäger-Battalion "Norwegen", Spanische Freiwilligen-Kompanie der SS 101 a 102.

 Z území SSSR sloužili jako dobrovolníci ve Waffen SS Rusové, Bělorusové, Poláci, Ukrajinci, Tataři a Arménii od července 1944 v 30. Waffen-Grenadier-Division der SS (weißruthenische Nr.1) a v 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (russische Nr.1), jejíž historie se začíná psát v říjnu 1941. Mnoho Ukrajinců sloužilo v SS Panzer Division Leibstandarte Adolf Hitler, 3. SS Division Totenkopf, 5. SS Division Wiking, 18. SS Division Horst Wessel, 30. Waffen SS Division Kampfgruppe Beyersdorf. Menšími jednotkami SS byly 11. ruská národní brigáda SS Družina, Freiwillige Regiment SS Varjag. Z neruských národů byla vytvořena Waffen-Gebirgs-Brigade der SS (tatarische Nr. 1). (10)

Ostatní neruské národy převážně sloužily ve Wehrmachtu, jako například 1. Kosaken-Division také jako 1. Kosakenkavalleriedivision, 162. Turkmenische Division a Sonderverband Bergmann.

Waffen SS se tak podařilo zformulovat největší cizineckou legii v dějinách a dá se říci první společnou evropskou vojenskou jednotku či první společné evropské seskupení k obraně Evropy. V únoru 1944 až květnu 1944 se odehrála na Narvě bitva známa jako "Bitva evropských SS". Snahou těchto mužů bylo zastavit postup bolševismu. Toho se jim však nepodařilo dosáhnout a po roce 1945 velká část Evropy se dostala do zajetí sovětského bolševismu na více než čtyřicet let.

Pardubice 3.5.2014 
Franz Chocholatý Gröger 

Poznámky:

(1) Alain de Benoist, Totalitarismus. Komunismus a nacionální socialismus-jiná moderna, 2011 s. 9, s. 28 http://deliandiver.org/2011/09/alain-de-benoist-totalitarismus.html
(2) Ausländische Freiwillige der Waffen-SS  http://de.wikipedia.org/wiki/Ausl%C3%A4ndische_Freiwillige_der_Waffen-SS
(3) Počty vojáků Waffen-SS in http://fremd.sweb.cz/pocet.htm
(4) Přísahy dobrovolníků in http://fremd.sweb.cz/c70.htm
(5) Ettore Vernier, Dobrovolníci za Evropu, Studijní skupina Délský potápěč TB. Sešit č.3/11 s.10-11 http://tradicebudoucnosti.deliandiver.org/wp-content/uploads/2010/12/PDF-Vernier1.pdf
(6) http://de.wikipedia.org/wiki/Ausl%C3%A4ndische_Freiwillige_der_Waffen-SS
(7) Ettore Vernier, Dobrovolníci za Evropu, Studijní skupina Délský potápěč TB. Sešit č.3/11 s.6
(8) Ettore Vernier, Dobrovolníci za Evropu, Studijní skupina Délský potápěč TB. Sešit č.3/11 s.6
(9) Ettore Vernier, Dobrovolníci za Evropu, Studijní skupina Délský potápěč TB. Sešit č.3/11 s.7
(10) http://freiwilligen.sweb.cz/DOBROVOLNICI/cizinci.htm



Dobrovolnické divize Waffen-SS
  • 5. SS-Panzer-Division „Wiking" 
vzhledem k tomu, že se hlásilo mnoho dobrovolníků z Norska, Dánska,Nizozemska a Belgie bylo rozhodnuto o vytvoření dobrovolnické divize. Tato divize obdržela název SS-Division „Germania“. Byla zformována 9. 11. 1940 z SS-Regiment „Germania“ (byl vyčleněn z SS- Verfügungstruppe), SS-Regiment „Nordland“ (Dánové, Švédové a Norové) a SS-Regiment „Westland“ (Nizozemci a Belgičané). Po dvou měsících došlo k přejmenování na SS-Division „Wiking“ (21. 12. 1940). I přes mezinárodní charakter divize bylo mužstvo z 90% tvořeno Němci. První velitelem se stal SS-Brigadeführer Felix Steiner předtím velící důstojník SS-Regiment „Deutschland“. Početní stav červen 1941: 19.377 mužů, prosinec 1944: 14.800 mužů.

  • 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division „Prinz Eugen“ 
založena 1. března 1942 a sestavena z Volksdeutsche z Balkánu a důstojnických kádrů složených zejména z Rakušanů a Rumunů.

  • 11. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nordland“ 
byla druhou divizí Waffen-SS složenou zejména ze západních Evropanů, byla tvořena z 40% zahraničních dobrovolníků (Dáni, Maďaři, Nizozemci, Norové, Estonci, Finové, Francouzi, Rumuni. Španělé, Švýcaři a Britové). Z 35% "Volksdeutsche" a jen 25% "Reichsdeutsche" (=říšští Němci). Jednotka ukončila svoji bojovou cestu v Berlíně, kde kladla fanaticky poslední odpor u kancléřství a na letišti Tempelhof.

 
  • 13. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Handschar“ (kroatische Nr. 1) 
základ k vytvoření divize složené z bosenských muslimů byl dán v březnu 1943 a byla vedena rakouskými, německými a dalšími "Volksdeutsche" důstojníky a poddůstojníky a odvedenci měli zvláštní privilegia kvůli svému náboženství. Stav prosinec 1943: 21.065 mužů, prosinec 1944: 12.793 mužů.

 
  • 14. Waffen-Grenadier-Division der SS (galizische SS-Division Nr. 1) 
nábor dobrovolníků v roce 1943 byl velmi úspěšný a z 32.000 dobrovolníků bylo 26.000 akceptováno pro novou ukrajinskou divizi SS. Formaci byl dán název 14. SS Waffen-Grenadier-Divison (galizische Nr.1). Po boji v kotli Brody 20. 7. 1944 bylo nutno přistoupit k budování nové divize a to z 3.000 přeživších z Brody doplněných o příslušníky ukrajinských policejních pluků. 12. listopadu 1944 bylo jméno divize změněno z galizische Nr.1 na ukranische Nr.1.

  • 15. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 1) 
je považována za nejlepší východní dobrovolnickou divizi (určitě nejlepší z baltských národů) a vzdor názvu "Freiwilligen" byla tato divize spolu s 19. SS Division složena téměř výhradně z odvedenců, byla zformována v únoru 1943. Stav prosinec 1943: 20.291 mužů, prosinec 1944: 16.870 mužů.


  • 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 2) 
byla druhou divizi lotyšských dobrovolníků vzniklou ve Waffen-SS. Podobně jako u její sesterské jednotky 15. Waffen-Grenadier-Division der SS  němečtí vojáci z SS-Brigade (mot) 2 zformovali kádry divize a byli doplněni vojáci z Schuma Battalion. V létě 1944 již byla divize připravena k boji. Stav prosinec 1943: 8.033 mužů, prosinec 1944: 9.396 mužů.

  • 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1) 
začala jako Estnische Legion, jedna z prvních dobrovolnických jednotek Waffen-SS, zformovaná v srpnu 1942. Počet dobrovolníků vzrůstal a jednotka byla přejmenována na 3. Estnische SS-Freiwilligen-Brigade a v lednu 1944 byla brigáda rozšířena na divizi. Stav 20.9.1944: 15.382 mužů.

  • 21. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Skanderbeg“ (albanische Nr. 1) 
do Waffen-SS nakonec vstoupilo 6.491 etnických Albánců, kteří doplnili mužstvo. Jádro této divize tvořilo 300 etnických Albánců z 13. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Handschar“ (kroatische Nr. 1), Volksdeutsche a důstojníci převelení z 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division „Prinz Eugen“. Stav prosinec 1944: 4.944 mužů.

  • 23. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Kama“ (kroatische Nr. 2) 
mužstvo tvořili noví rekruti z Chorvatska (většinou muslimové). v říjnu 1944 bylo rozhodnuto divizi „Kama“ zrušit a mužstvo použít k doplnění jiných divizí. Divizní číslo 23 obdržela 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nederland“ (niederländische Nr. 1).

  • 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nederland“ (niederländische Nr. 1) 
mužstvo tvořili nizozemští dobrovolníci z SS-Freiwilligen Legion „Niederlande“ která byla zformována v červenci 1941 a v srpnu 1943 byla jednotka rozšířena na 4. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Brigade „Nederland“ o síle 5.500 mužů . V lednu 1944 vznikla 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier-Division „Nederland“. Číslo 23. obdržela po zaniklé 23. Waffen-Gebirgs-Division der SS „Kama“ (kroatische Nr.2).


  • 24. Waffen-Gebirgs-(Karstjäger-)Division der SS 
mužstvo tvořili Rakušané, Maďaři,  Slovinci, Italové, Španělé, Ukrajinci, Jugoslávci, Němci a Volksdeutsche z Banatu a Rumunska. Stav v únoru 1945: 5.563 mužů.

  • 25.Waffen-Grenadier-Division der SS Hunyadi (ungarische Nr.1) 
mužstvo tvořili Maďaři ze zničené 13. lehké divize. V prosinci 1944 dosáhla divize síly 15.000 mužů nebo možná až 22.000.

  • 26. Waffen-Grenadier-Division der SS Hungaria (ungarische Nr.2) 
vznikla v listopadu 1944 z nevycvičených Honvédů, fanatických „Šípových křížů“ a civilistů, v lednu 1945 dosáhla divize síly 16.000 mužů.

  • 27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Langemarck“ (flämische Nr. 1) 
byla zformována 19. 10. 1944, když byla 6. SS-Freiwilligen Sturmbrigade „Langemarck“ rozšířena na divizi, která měla v prosinci 1944 7.000 mužů.

  • 28. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Wallonien“ 
byla nástupkyní Wallonisches-Infanterie-Bataillon 373, který vznikl roku 1941 z valonských dobrovolníků. V říjnu 1943 nese název SS-Freiwilligen Sturmbrigade Wallonien, od října 1944 je povýšena na 28. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Wallonien“. Jako posily byli k jednotce přiřazeni Francouzi a Španělé (rota „Gruppe Ezquerra“) – byla zničena v únoru 1945). Stav prosinec 1944:  4.000 mužů. Velitelem byl SS-Obersturmbannführer Léon Degrelle (14. 2. 1944 – 8.5.1945), viz následující foto z německého časopisu "Signal":


  • 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (russische Nr.1) 
vznikla z Kaminského brigády a v srpnu 1944 dosáhla divize stavu 10.500 mužů. Zapojila se do bojů během varšavského povstání, kde divize spáchala taková zvěrstva, že byl její velitel Bronislav Kaminski neprodleně popraven Gestapem a divize postupně rozpuštěna. číslo divize 29 obdržela 29. Waffen Grenadier Division der SS (italienische Nr.1).

  • 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (italienische Nr. 1) 
vznikla v březnu 1945 a byla nástupkyní Italienische-Freiwilligen-Legion (založena v listopadu 1943), 1. Sturmbrigade Italienische Freiwilligen-Legion (od prosince 1943) a Waffen-Granadier Brigade der SS (od září 1944). Celkový počet Italů v SS byl kolem 20.000, z toho asi 15.000 v 29. Waffen Grenadier Division der SS (italienische Nr.1).

  • 30. Waffen-Grenadier Division der SS (russische Nr. 2) 
vytvořena v srpnu 1944 v Polsku z Schutzmannschaft-Brigade Siegling. Důstojníci a poddůstojníci byli Němci, ale většinu mužstva tvořili Rusové a také Bělorusové, Ukrajinci, Arméni, Tataři. V prosinci 1944 byla rozpuštěna.

  • 30. Waffen-Grenadier-Division der SS (weissruthenische Nr.1) 
byla vytvořena v březnu 1945. Její mužstvo tvořili příslušníci Waffen-Grenadier-Brigade der SS (weißruthenische Nr. 1), která vznikla v prosinci 1944 ze spolehlivých mužů rozpuštěné 30. Waffen-Grenadier Division der SS (russische Nr. 2).

  • 31. SS-Freiwilligen-Grenadier Division 
založena v říjnu 1944. Většinu mužstva tvořili Volksdeutsche z oblasti Baška ve Vojvodině a části rozpuštěné 23. Waffen-Gebirgs Division der SS „Kama“ (kroatische Nr. 2) a Polizei Regiment „Brixen“. Prosinec 1944: stav 11.000 mužů.

  • 33. Waffen-Kavallerie-Division der SS (ungarische Nr.3) 
byla založena v prosinci 1944. Její mužstvo tvořili příslušníci Heimatschutz, což byla vojenská organizace složená z maďarských Volksdeutsche.

  • 33. Waffen-Grenadier-Division der SS „Charlemagne“ (französische Nr. 1) 
vznikla 2. 2. 1945 z Waffen-Grenadier Brigade der SS „Charlemange" (französische Nr. 1) -7.500 mužů. Převážnou část mužstva tvořili Francouzi, ale také několik Švédů, Švýcarů, Laosanů, Vietnamců a Japonců. Stav 25.2.1945: 7.500 mužů. Číslo divize 33 získala po zničené 33. Waffen-Kavallerie Division der SS (ungarische Nr. 3).

  • 34. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division „Landstorm Nederland“ 
vznikla 10.2. 1945 z SS-Freiwilligen-Grenadier-Brigade „Landstorm Nederland“. 

Literatura: 

Bundesarchiv (Hrsg.): Europa unterm Hakenkreuz. Die Okkupationspolitik des deutschen Faschismus 1938-1945. Band 8: Analysen, Quellen, Register. Hüthig Verlagsgemeinschaft, 1996, ISBN 3-7785-2338-4. 
Degrelle Léon, Tažení v Rusku 1941 - 1945 s SS divizí Wallonie na východní frontě, Elka Press 2004 ISBN: 8090169457 
Degrelle Léon, Epos: Příběh Waffen SS 
http://radicalrevival.files.wordpress.com/2010/02/epos-pribeh-waffen-ss-leon-degrelle.pdf 
Evola Julius: SS: Ochránce a Řád revoluce hákového kříže http://www.juliusevola.cz/2012/08/ss-ochrance-a-rad-revolucehakoveho-krize/ 
Höhne Heinz: Der Orden unter dem Totenkopf. Die Geschichte der SS. Originalausgabe 1967, hier München 2002, ISBN 3-572-01342-9, 
Maziere Christian de La, Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne Elka Press 2009 ISBN:978-80-87057-06-3 
Vernier Ettore : Dobrovolníci za Evropu, Studijní skupina Délský potápěč TB. Sešit č.3/11 http://tradicebudoucnosti.deliandiver.org/wp-content/uploads/2010/12/PDF-Vernier1.pdf 

Internet: 

http://de.wikipedia.org/wiki/Waffen-SS http://de.wikipedia.org/wiki/Allgemeine_SS 
http://de.wikipedia.org/wiki/Ausl%C3%A4ndische_Freiwillige_der_Waffen-SS 
http://de.wikipedia.org/wiki/Der_Freiwillige 
http://freiwilligen.sweb.cz/DOBROVOLNICI/hlavni.htm 
http://freiwilligen.sweb.cz/DOBROVOLNICI/cizinci.htm http://www.fronta.cz/divize-waffen-ss 
http://www.vojsko.net/index.php/armady/125-waffen-ss/cizinecke-jednotky-waffen-ss http://waffen-ss.cz/waffen-ss-po-valce/