Odpověď na čtenářský mail
Franz Chocholatý Gröger
Milá paní,
alespoň tak soudím z mailové adresy, ponechám – li stranou nesmyslné urážlivé narážky, musím konstatovat, že historické prameny vůbec neznáte. Dle dat uvedených v práci Historické kořeny a souvislosti, Jindřich Dejmek, Jan Kuklík, Jan Němeček, Praha 2001 celkové válečné ztráty Československa ve 2. světové válce se odhadují na 340 000 Čechů, Slováků a Podkarpatských Rusínů (tento počet zahrnuje hlavně muže, ženy i děti zahynulé v německých káznicích, koncentračních táborech a při pochodech smrti, osoby předčasně zemřelé na následky zhoršených životních podmínek, zejména v protektorátu; civilní oběti bombardování a postupu fronty přes československé území; osoby popravené při německých represivních akcích; osoby padlé v přímém boji s nepřítelem na různých frontách, během partyzánských akcí, v průběhu Slovenského národního povstání 1944 a Květnového povstání 1945.) a z tohoto počtu absolutní většinu - 272 000 - tvoří oběti židovské perzekuce. http://www.zasvobodu.cz/clanek.php?c=25
Tedy ne české oběti. Vy však provádíte „arizaci“oběti, v duchu protektorátu a komunistů. Komunistický režim ve svém umanutém “antisionismu” zajisté nepobízel poplatné mu erární historiky k výzkumům, které by nutně přinášely politicky nežádoucí výsledky. Místo toho docházelo k hromadné posmrtné “arizaci” židovských obětí nejen z koncentračních táborů, ale také tisíců padlých od Tobruku, Sokolova, Kijeva a Dukly“. Na bojištích padlo ve Svobodově armádě, kde bylo 2300 Židů, 640 příslušníků židovského původu a na západní frontě, kde tvořili 50 % jednotek, nejméně 1 1000 příslušníků židovského původu. Jak na to již upozornil v Lidových novinách v článku Posmrtná „arizace“ statisíců židovských obětí nacismu? Jiří Loewy. Na druhé straně vydávat oběti z řád Židů za Čechy má znaky popírání holocaustu, a to je trestné. (Jiří Loewy Osvětimská lež po česku http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2002/08/loewy.)
Ve Vám jistě milém časopise Národní osvobození v č. 1/2000 je taktéž uvedeno 270 000 Židů z Protektorátu, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny umučených v koncentračních táborech a věznicích. Miroslav Kárný zkoumá jednotlivé hlavní kategorie obětí a dochází k nejpravděpodobnějšímu rozdělení počtu židovských obětí podle zemí takto: české země 80 000, Slovenská republika 70 000, slovenská území obsazená Maďarskem 42 000, Podkarpatská Rus 80 000, celkem 272 000
Podle Státního statistického úřadu v roce 1946 vyčíslil počet obětí následovně. Vedle „74 000 nežidovských a 138 000 židovských přímých obětí nacismu 100 000 osob zemřelo vlivem vyšší úmrtnosti podmíněné válkou a okupací a za “. Za přímou oběť protektorátnímu teroru 36.700 až 55.000 Čechů. Podle tohoto pramene je jmenovitě známých případů 36.700 a u počtu 55.000 se naproti tomu počítá s neurčitostí asi 50%. Tedy stále zde nejsou vaše čísla.
Podle posledního výzkumu, provedeného v roce 1993 Pavlem Škorpilem, bylo v průběhu okupace popraveno asi 8 500 čs. občanů a dalších přes 20 tisíc osob zahynulo v nacistických koncentračních táborech, věznicích a při takzvaných pochodech smrti (bez osob rasově pronásledovaných), minimálně 1000 antinacistů na územích odstoupených Německu, více než 3000 osob zemřelo při pracovním nasazení, Přes 4000 lidí zahynulo při leteckých náletech (započteny oběti i v Sudetech). Při bojích padlo kolem 8000 osob při ozbrojených střetech v českých zemích, 5620 lidí na východní frontě a na západních frontách 1200 vojáků. Z rasových důvodu bylo zavražděno přibližně 265 000 Židů a 7000 Cikánů v českých zemích. Tedy Celkem mezi 337 a 343 tisíci obětí, tedy ne Čechů.
Dle jiných pramenů se počet padlých vojáků se pohybuje mezi 8 538 (7488 vojáků na východní a západní frontě a 3000 příslušníku ČSA za SNP)¹ a 10 070 (4750 Svobodova armáda, 3220 západní fronta, 560 letců RAF, 1720 z ČSA)², padlých partyzánů 4000¹- 4100² a padlých osob v květnu 1945 3467². /¹http://www.zasvobodu.cz/clanek.php?c=525 - ²Národní osvobození v č. 1/2000/
Při nuceném pracovním nasazení zahynuly 3 tisíce čs. občanů a další 4 tisíce byly usmrceny v důsledku leteckého bombardování.
V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky zahynulo nejméně 265 tisíc obyvatel bývalého Československa a z rasových důvodů nacisté povraždili rovněž více jak 5 900 příslušníků romské etnické skupiny. http://www.zasvobodu.cz/clanek.php?c=525.
V roce 2006 vydala obecně prospěšná společnost Živá paměť http://www.zivapamet.cz/ v nakladatelství Galén knihu Martina Hořáka a Tomáše Jelínka nazvanou Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí. Tuto knihu si můžete stáhnout z internetu http://www.zivapamet.cz/assets/files/Nacisticka_perzekuce.pdf Autoři se zabývají přibližnými počty obětí, které se týkaly České republiky, resp. Protektorátu Čechy a Morava (nikoliv Československa) v době od 30. září 1938 a 9. květnem 1945.
.
Počet obětí nacistické perzekuce v českých zemích tedy činí minimálně zhruba 122 tisíc obyvatel (bez uvedení národnosti). Do tohoto počtu nezařazují oběti, které zemřely v důsledku leteckého bombardování. Uvádí se, že na následky leteckých útoků zemřelo v českých zemích asi 12.000 osob, ovšem do tohoto počtu jsou zahrnuti i Němci. Přesný počet takto zahynulých Čechů nelze zjistit. Dalšími oběťmi nacismu, které nejsou do čísel uvedených v této publikaci zahrnuty, jsou českoslovenští občané, kteří zahynuli v řadách československých zahraničních vojsk na východě i na západě, čeští letci RAF, účastníci odboje v zahraničí a další nezvěstné osoby. Jejich počty jsou uvedené ve výše citovaném čísle v č. 1/2000 časopisu Národní osvobození. Celkový počet obětí holocaustu z českých zemí se tak pohybuje okolo 73 000. Celkové shrnutí je pak následovné:
1. Minimálně 1 000 obětí z řad antifašistů v pohraničí (kromě Těšínska).
2. Přibližně 2 000 obětí z řad polského a českého obyvatelstva na Těšínsku.
3. Minimálně 8 237 popravených z území protektorátu.
4. Přibližně 20 000 zemřelých v koncentračních táborech.
5. Přes 8 000 padlých v Květnovém povstání.
6. 3 461 úmrtí v důsledku nuceného nasazení.
7. Nejméně 6 000 obětí z řad romského etnika.
Ponecháme-li stranou lidské ztráty způsobené spojeneckým bombardováním, činí výsledný součet minimálně 121 698 osob. Při zohlednění možných duplicit i pravděpodobnosti vyššího počtu v některých z uvedených kategorií, můžeme oprávněně konstatovat, že nacistická perzekuce si v českých zemích vyžádala přibližně 122 000 obětí na životech.
Takže milá paní nutno studovat materiály a nevysypávat si z rukávů rádoby důvěryhodná čísla. Jen tak na okraj ještě na podzim 1944 bylo v protektorátu 340.000 českých úředníků proti 9.000 německým. A kolik asi z toho bylo procent Říší oddaných úředníku a spolupracovníků Gestapa. Vezmeme-li v úvahu počet informátorů StB, pak asi počet spolupracovníků a udavačů za Třetí říše byl jistě stejný. O loajálním, často i nadšeném chovaní Čechů, svědčí nejen bezproblémová a vysokovýkonná práce ve zbrojním průmyslu, ale také statisícové davy na shromážděních „Manifestace českého lidu pro Říši“, na, Staroměstském náměstí, Václavském náměstí, v Táboře a dalších městech Protektorátu od 2. června do 3. července 1942. Patří to asi k českému koloritu, vždyť se to opakovalo po roce 1945 k oslavě Vůdců jiného okupanta.
Přejí krásný den a než vynesete nějaký soud a než přejdete k napadání či nadávkám, zajděte si do archivů, abyste získala obraz o dějinách této země.
FCHG
P. S. Přečtěte si mimo již citované:
Škorpil, Pavel: Problémy vyčíslení životních ztrát u československých obětí nacionálně socialistického Německa v letech 1938-1945. In: Cesta do katastrofy. Československo-německé vztahy 1938-1947. (Ed. Ivona Řezanková), Vrůtky 1993, str. 121- 123.
Škorpil, Pavel: K problematice počtu československých obětí nacionálně socialistického Německa v letech 1938-1945. In: Terezínské listy, sv. 21/1993, str. 60-80
Škorpil, Pavel: Probleme bei der Berechnung der Zahl der tschechoslowakischenn Todesopfer des nationalsozialistischen Deutschlands. In Brandes, Detlef, Kural, Václav (eds): Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen 1938-1945, Klartext Verlag, Essen 1994
Kárný, Miroslav: Die tschechoslowakischen Opfer der deutschen Okkupation. In: Brandes, Detlef, Kural, Václav (eds): Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen 1938-1945, Klartext Verlag, Essen 1994
