 |
| Vídeňské sociálnědemokratické kandidátky verbují pro "rozmanitost" |
Jde zde ale o srovnání zcela nemístné a autor se nepokoušel tento výplod své vlastní fantazie ani patřičně doložit. Spíše zřejmě cítil potřebu nějakým způsobem uplatnit měřítka české vnitřní politiky na rakouské poměry a naopak, a srovnává přitom jednak jablka s hruškami, jednak různé stupně „politických lig“ navzájem. A dávat politiku současné rakouské sociální demokracie (SPÖ) a Zelených za morální a následování hodný příklad pro českou politiku je totiž poněkud silné kafe.
Vojtěch Žítek dále také konstatuje, že „předminulý týden přišli svobodní s další neuvěřitelně xenofobní kampaní jménem "Vídeňská krev", a stali se na delší dobu vděčným cílem odvážných karikatur. Rád bych podobné viděl v českém tisku.“ Na mysli měl zřejmě karikatury vycházející v levicově liberálním čtivu, od „Der Standard“ , přes „Kurier“ až po „Profil“.
Co ale říci na svéráznou reakci vídeňských sociálních demokratů, kterou se ravanšovali po plakátování rýmovačky o „vídeňské krvi“ stranou Svobodných?
Bohužel se nejedná o žádnou karikaturu, ale o tvrdou realitu: tento týden totiž zorganizovali kandidáti a kandidátky za SPÖ akci dobrovolného darování krve Červenému kříži, kterou titulovali sloganem „Vídeňská krev – rozmanitost prospívá“. Mělo se prý jednat o signál proti rasistické kampani H. C. Stracheho („Více odvahy k Vídeňské krvi. Protože příliš moc cizího neprospívá.“) Malý detail na okraj: u milých dárců krve se vesměs jednalo o sociálně demokratické kandidáty „s migračním pozadím“, jak se nyní korektně říká lidem, který mají přistěhovalecký původ. Autory krásného a humánního hesla o tom, jak prý rozmanitost a multikultura společnosti prospívá, byly také osoby s migračním pozadím. Ostatně vídeňská SPÖ se dokonce řadu let pyšní tím, že podíl imigrantů mezi kandidáty této politické strany rok od roku přibývá: v roce 2001 to bylo jenom ve Vídni 51 kandidátů, v roce 2005 už 97 a letos to bude celkem 145 lidí. Jsou také známy jejich země původu: Egypt, Albánie, Bosna Hercegovina, Řecko, Irák, Írán, Izrael, Kongo, Palestina, Srbsko, Chorvatsko, Turecko, ale i Německo (to nevypovídá automaticky nic o jejich etnickém původu), Holandsko, Rusko, Španělsko, Česko, Polsko a Portugalsko.
Je logické, že nová generace politicky aktivních „neo-Rakušanů“ bude chtít samozřejmě v první řadě oslovit klientelu „své vlastní krve“. To už naznačuje realita těchto dnů, kdy politici rakouské sociální demokracie a Zelených, ale dokonce už i lidovců, nechají tisknout plakáty a letáky v turečtině (v tom lepším případě dvojjazyčně), aby se lépe podbízeli cílové skupině. Na tuto hru o lovení voličských hlasů nakonec přistoupil i sám předseda FPÖ H. C. Strache, který teď verbuje o sympatie migrantů pocházejících ze Srbska (zatím tedy nenechává tisknout letáky v srbštině, to je pravda.) Koho tedy už vážně v dnešní době vzrušuje, že takové „Dolnorakouské mlékárny“ (NÖM) nyní dodávají na trh balení mléka, které je zvenčí popsáno z jedné strany německy a z druhé turecky – aby tak zabodovaly u 300 odběratelů z řad vyloženě tureckých obchodů s potravinami, nacházejících se dnes v Rakousku. Že by Turci, žijící po několik generací v zemi, neměli tušení, co to německy znamená „Milch“? Pro někoho to přeci může představovat přemrštěný požadavek - vyžadovat základní jazykové znalosti - požadavek, se kterým se přeci nesluší zatěžovat Neorakušany. Po politicích, podbízejících se voličské klientele v řadách migrantů, se tedy začínají objevovat i producenti, kteří si slibují zvýšení odbytu popisováním svých produktů v mateřském jazyce přistěhovalců.
To vše za spolehlivé ochrany pseudo-lidomulské multikulturalizační mediální masáže. A to jsou bohužel teprve začátky.
 |
| Takhle se podbízí sociální demokracie v Linci |
 |
| Ve Vídni kandiduje za sociální demokraty letos 154 lidí s "migračním pozadím" |