»Břemeno z minulosti Barschel« odklizeno

Konrad Badenheuer

Vyjde pravda nakonec přeci jen na povrch? Smrt Uweho
Barschela ze dne 10. nebo 11. října 1987 představovala dopo-
sud jednu z největších záhad poválečných německých dějin.
Nyní se toho na povrch dostalo tolik, že by své poznatky
mohla zveřejnit také Spolková zpravodajská služba. (Viz INFO)

Prohlášení, které nyní podal izraelský mluvčí ministerstva zahraničí Jigal Palmor k případu Barschel, si zasluhuje přesné pročtení: „Neexistuje žádná podstata, podle které by se případ dal přivést do spojitosti s Izraelem.“ Ovšemže má Německo volnou volbu, aby případ nově otevřelo. „Nemůžeme německým úřadům říkat, co mají nebo co nemají dělat.“ On ale neřekl: „Izrael s tímto případem neměl co do činění. Není k tomu více co dodat.“ A především je tu už ta skutečnost, že něco vůbec řekl, místo toho, aby mlčel.

Z toho důvodu je nasnadě, abychom toto lehce přibržděné vysvětlení přenesli do jasné řeči následujícím způsobem: „Je přeci už dávno jasné, kdo to tenkrát udělal. Pokud německá justice bude chtít, tak může samozřejmě znovu otevřít zjišťovací řízení. Akorát k tomu neposkytneme žádnou právní výpomoc a to, že nevydáme naše agenty, se rozumí přeci samo sebou.“ Izrael může vycházet z toho, že ti, kterým bylo prohlášení z pondělí adresováno, jej přesně tak pochopili, a ne jinak.

Tak trochu to připomíná formulaci, dlouhá léta jsoucí na repertoáru, kterou izraelští diplomaté opětují dotazy na atomovou bombu: „Izrael vždycky tvrdil, že tyto zbraně nevpraví na Blízký východ jako první.“ Svatá pravda, to Izrael vždycky tvrdil. Ale to přece není žádné „ne“ na položenou otázku a nemá to také žádné „ne“ znamenat.

Stejně tak je pravdou, že „neexistuje žádná podstata“ toho, aby se dal případ Barschel přivést do spojitosti s Izraelem, stopy byly přece už od začátku nedostačující – chyběly dokonce i takové stopy, které by se daly očekávat u sebevraždy. Jenom to tak či onak tu není žádné „ne“ na otázku, zda Mossad Barschela zabil. A zřejmě to ani žádné „ne“ znamenat nemá.

Už samotná zpráva ve „Welt am Sonntag“ disponuje přesně vzato jiným, dodatečným poselstvím, přesahujícím čisté doslovné znění. Téměř všechny zde zastoupované výroky o předpokládaném průběhu smrti byly už řadu let prezentovány důkladně rešeršujícími autory. Novinkou spíše je, že tuto verzi nyní rozšiřují noviny nakladatelství Axel-Springer-Verlag, které je jasně nakloněné Izraeli, nakladatelství, které dokonce během hrozné války v Gaze neochvějně stálo na straně Izraele.

Působí to tak trochu tak, jako kdyby Izrael chtěl politicky odklidit „břemeno z minulosti Barschela“ pondělním prohlášením – právně se tyto procesy nezpracovávají. Ale proč teď?

Možná to bylo varování všem, kteří (jako pravděpodobně i Barschel) mají co do činění v obchodech se zbraněmi s Íránem – mezi Izraelem a Íránem hrozí válka. Ale dost možná dal impuls také opravdu jeden stařičký švýcarský chemik, který si sebou do hrobu nechtěl vzít své staré přesvědčení. Neboť zdaleka ne za každým stromem se musí schovávat něco podezřelého.

Tento článek byl přeložen do češtiny a zde zveřejněn s výslovným souhlasem autora a vyšel 24. 11. 2010 v Preuβische Allgemeine Zeitung, vycházejících v Hamburku.