Stránky

pondělí 14. února 2011

Zemřel velmistr „bémáklování“ Peter Alexander

Lukáš Beer
Gunther Philipp a Peter Alexander ve filmu "Švejkova klacko-
vitá léta" (Schwejks Flegeljahre) z roku 1963.
Zřejmě v žádném německo-českém slovníku nenalezneme český ekvivalent k německému výrazu „böhmakeln“ – a přitom má tento specifický pojem k Čechům v jistém smyslu velmi blízko. Řekneme-li o nějaké osobě, že „böhmakelt“, znamená to, že hovoří německy s nápadným českým akcentem. Pojem se zrodil ve Vídni, kde svého času žilo mnoho rodilých Čechů a Slováků, kteří se ve své mluvě projevovali právě tímto nápadným akcentem. Pro německy mluvící Vídeňany přitom nehrálo žádnou roli, zda dotyčný pocházel skutečně z Čech, stejně tak mohl být původem z Moravy nebo ze Slovenska – pro každého to prostě byl „Bém“ a specielně v 10. vídeňském okrese „Cíglbém“. V rakouském a německém hraném filmu pak nebyl nejvhodnější postavičkou ztvárňující tuto jazykovou vlastnost samozřejmě nikdo jiný než voják Švejk z románu Jaroslava Haška.

Tuto sobotu zemřel ve Vídni ve věku 84 let člověk, který by se vším právem mohl nazývat velmistrem v „bémáklování“ – rakouský herec, zpěvák a entertainer Peter Alexander. Vedle Fritze Muliara byl druhým rakouským hercem, jenž obsadil roli vojáka Švejka, protože k tomu disponoval patřičným komediantským temperamentem a hlavně dokázal láskyplně a věrohodně „bémáklovat“ jako sotva jiný rakouský herec. Ve filmu „Švejkova klackovitá léta“ (Schwejks Flegeljahre) z roku 1963 si Peter Alexander zahrál Švejka, jenž čistě fyziognomicky sotva připomínal onen obraz legendárního vojáka c. a k. armády, který v sobě nosí asi každý Čech. Alexander ve filmu využil z velké míry svůj talent jako zpěvák. Dějství se ale zdaleka nedrželo literární předlohy a vypráví příběh řeznického syna Josefa Švejka povolaného k armádě. Švejk si sebou do kasáren vezme svého psa Metternicha a tráví pak čas vesele ve vězení hraním karet. Když ale daruje psa dceři majora, poznává při této příležitosti nadporučíka Gustla, který si ze Švejka udělá důstojnického sluhu. A v této nové pozici se Švejk zaplete do komplikací milostného Gustlova života, což sebou přináší spoustu humorných zápletek (Ukázka z filmu Švejkova klackovitá léta ).

Peter Alexander však bémákloval i v celé řadě vystoupení a v jiných filmech a skečích, ostatně často zpíval i k hudebnímu doprovodu české polky. Kdo ví, možná se na tom podepsaly snad i české geny jeho předků. Jeho matka, Bertha Wenzlicková (tedy vlastně Venclíková) pocházela z plzeňské rodiny obchodníka s hudebními nástroji. Peter Alexander sice vyrůstal ve Vídni, ale maturitu skládal v roce 1944 ve Znojmě. Jako 18letý se v roce 1945 dostal do britského zajetí. Měsíce, které Alexander trávil v různých zajateckých táborech, využíval na trénování svého talentu na divadelních večírcích a ve formě hudebních improvizací. Po válce se stal pak úspěšným zpěvákem a hercem v komediantském oboru, jenom v letech 1952-1972 účinkoval celkem v 38 filmech, vystupoval pak v celé řadě zábavných pořadů, částečně přímo jako showmaster. Posledních 8 let svého života strávil Peter Alexander bezprostředně po smrti své manželky v naprostém ústraní. V roce 2009 jej navíc postihla těžká rána, když při autonehodě přišla o život jeho dcera.

S Peterem Alexanderem neúprosně odchází zároveň jedna z posledních žijících vzpomínek na „staré dobré časy“.