(Překlad: Pavel Kamas)
“Němci jsou buď andělé, nebo svatí, když dokáží zapomenout a unést to, co museli už dvakrát během jedné generace vytrpět za bezpráví a zrůdnosti, aniž by se nějak spojencům pomstili. Kdyby s námi Američany někdo takto zacházel, neznala by pomsta za naše utrpení hranice.”
(Reverend Ludwig A. Fritsch, Ph. D., D. D. emer., Chicago 1948)
Vážený pane starosto Sittele,
v rámci vzpomínky na oběti spojeneckého bombardování jste v Drážďanech pronášel dva projevy. Shrnuto byly tyto Vaše projevy jedna velká obžaloba proti Německu. Tento “sebezničující pocit viny”, jak to jednou nazval Žid Gerhard Löwenthal, se i u Vás zřejmě dobře zabydlel.
Dovoluji si Vás citovat: “Víme přeci, že byla válka, ve které Němci, ještě dříve než hořela německá města, srovnali Coventry, Rotterdam a Varšavu se zemí”. Toto není pravda!
Aby bylo jasno: James Spaight, sekretář Churchillovy vlády a první britská autorita na poli vedení vzdušné války, napsal roku 1944 ve své knize “Bombing Vindicated”: “Začali jsme bombardovat města v Německu ještě předtím než to udělali Němci v Anglii. To je historický fakt, který byl také veřejně přiznán. Vydali jsme Londýn za oběť, neboť pak byla odplata jistá. Německo se pokoušelo o dohodu klidu zbraní na poli letecké války kdykoli k tomu mělo sebemenší příležitost.”
Rotterdam a Varšava byla vojensky bráněná města - narozdíl od Drážďan - a obě byla opakovaně ultimátem vyzývána k předání.
Francouzský attaché ve Varšavě, generál Armengaud, se později vyjádřil k leteckému útoku na město Drážďany: “Německé letectvo neútočilo na obyvatelstvo. Musím zdůraznit, že jednalo v souladu s válečnými zákony. Je důležité, aby se to lidé ve Francii a Anglii dozvěděli, aby nedocházelo k represáliím, když k nim není žádný důvod.”
Letecká válka proti civilnímu obyvatelstvu začala v září 1939 útoky na německá města Wilhelmshaven, Cuxhaven, Westerland a Stettin a nikoli v listopadu 1940 při útoku na Coventry (Cíl: Zničení továrny na letecké motory). Londýn byl bombardován německou Luftwaffe 7. září 1940, přesně po již v řadě OSMÉM teroristickém útoku na obytné čtvrti Berlína.
Sám Churchill si výslovně nárokoval autorství plánů a příprav na kobercové bombardování německého civilního obyvatelstva. Roku 1925, ještě jako ministr pro výrobu válečného materiálu napsal: “Vše, co se dělo v prvních čtyřech letech války bylo jen předehrou toho, co jsem připravoval pro rok pátý... K této letecké bitvě r. 1919 již nedošlo, ale její idea žije dál. Smrt je připravena rozprášit masy lidí...civilizaci rozdupat v prachu...Třeba se bude přístě jednat o to, zabít ženy, děti a civilní obyvatelstvo vůbec” (Překlad: Rolf Hochhuth, 1964). Tyto věty byly vytištěny 2 roky před sepsáním Hitlerova “Mein Kampf” a 8 let před jeho převzetím moci.
Churchill, Roosvelt a Stalin byli váleční štváči a zločinci, což se již podařilo historicky doložit fakty. Bombový teror na Německu byl jeden z mnoha zločinů, které prostě nelze překroutit. Asi dost hrozný na to, než aby byl někdo doveden k odpovědnosti, že se na těchto nepředstavitelných zvěrstvech podílel.
Dále říkáte: “Německé pochodně, které od r. 1939 podpalovaly země Evropy, začaly v průběhu II. světové války padat zpět na německá města. Před 66 lety zasáhly Drážďany.”
Víte vůbec, co říkáte? To svědčí o ospravedlňování nejtěžších válečných zločiinů a strašlivé bezcitnosti vůči obětem. Ospravedlňujete, že na 1042 německých měst bylo bombardováno a srovnáno se zemí. Nevíte snad, že v poušti Utahu zkoušeli Američané během II. světové války na přesně sestavených modelech budov průmyslové zpopelnění německých měst?
Každý zločin má svého pachatele. Smíření zůstává prázdnou frází, když válečnému protivníkovi sami odebíráme odpovědnost za jeho činy. Je nepřípustné, aby zločiny druhých byly zlehčovány a ospravedlňovány jako odplata za činy Hitlera.
Občané Drážďan byli oběti nelidskosti spojenců - a dnes jsou obětmi hanobení médii, “historiky”, osobami veřejného života a politiky jako jste Vy.
Politik žádné jiné země by se takto pohrdavě nechoval vůči obětem svého vlastního národa. A ještě něco: Jako Němec si vyprošuji, abych byl politiky neustále kolektivně za cosi odsuzován a požaduji od Vás aspoň minimální historické vědomosti. Například, kdo komu vyhlásil válku.
Tvrdíte: “Více jak 20.000 lidí přišlo v noci na 13. února o život a následné dny přicházely nové a nové útoky, nové utrpení - smrt se prokousávala Drážďanami.”
Komise “historiků” přišla dokonce s 18.000 mrtvými. Podívejte se laskavě na čísla, jak byly počty obětí útoků na Drážďany v posledních letech falšovány a lživě ponižovány.
A toho se jako starosta tohoto města účastníte? Jste členem CDU. Vaše kancléřka požaduje civilní kuráž. Splňte jí tento sen.
S pozdravem
Gigi Romeiserová
Zveřejněné počty obětí bombardování Drážďan v průběhu let
Washington Post (Michael Doobs) 1999 ---------------- 330.000
Průvodce Drážďanami --------------------------------------300.000
Slovník Brockhaus: 1959, svazek A-D, Str. 615 ------- 300.000
Mezinárodní červený kříž, 1948 ------------------------- 275.000
Oberstleutnant a.D. Eberhard Matthes, očitý svědek - 253.000
Dokumenty 1933-1945 (Walther Hofer) -------------------250.000
Bývalý spolkový kancléř Dr. Konrad Adenauer ---------250.000
(Deutschland Heute, vydáno tiskovým odborem spolk. vlády,
Wiesbaden 1955, str. 154)
Správa drážďanského policejního prezidia ---------- 202.040
Senska Dagbladet (Švédsko, únor 1945) --------------- 200.000
Globe and Mail (Doug Sanders), 2005 ------------------100.000
Spiegel Online, 10. února 2005 ---------------------------35.000
Focus Online, 12. února 2010 ---------------------------- 35.000
Mail Online (Allan Hall), 20. října 2008 ------------------ 18.000
Drážďanská komise historiků 2009 ---------------------18.000