Stránky

pátek 13. května 2011

Skladba řeckého komponisty Theodorakise se nesměla zahrát na vzpomínkovém aktu pro oběti nacionálního socialismu

Autor „Mauthausenské kantáty“ obviněn izraelitskou obcí v Rakousku z antisemitismu
Mikis Theodorakis
Před 23 lety byla v bývalém koncentračním táboře Mauthausen za přítomnosti bývalého rakouského spolkového kancléře, socialisty Franze Vranitzkyho, poprvé uvedena „Mauthausenská kantáta“ řeckého skladatele Mikise Theodorakise. Na letošní vzpomínkové akci rakouského parlamentu „proti násilí a rasismu“, která se konala 5. května, měla být tato skladba opět uvedena. K tomu ovšem nedošlo, protože Izraelitská kulturní obec v Rakousku (IKG) se proti řeckému komponistovi ohradila a obvinila jej z antisemitismu. Píše o tom rakouský deník DIE PRESSE. List uvádí, že předsedkyně rakouského parlamentu Barbara Prammerová ze sociální demokracie na poslední chvíli nechala kulturní program „po intervenci židovské strany“ změnit.

Je doslovně citován jeden zástupce židovské obce IKG s jasnou kritikou na adresu Theodorakise: „Obávám se, že by se mi při tolika licoměrnosti – vzpomínání obětí nacismu za hudebního doprovodu deklarovaného antisemity – mohlo udělat špatně a budu se muset pozvracet.“ IKG vytýká Theorodakisovi antisemitismus pro jeho výroky na adresu státu Izrael. Řecký komponista měl prý dříve údajně prohlásit, že Židé jsou násilničtí a „trpí fanatismem“. Nebo také: „Dnes se dá říct, že tento malý národ je kořenem zla.“ Předcházející dva citáty jsou ale vytrženy z kontextu - původní Theodorakisova slova zazněla na jednom vystoupení v Aténách a jejich význam je často překrucován. Hudebník zde srovnával osud řeckého a židovského národa a tvrdil, že oba jsou v podstatě jedinečné a nemají své příbuzenské národy: "Oba národy nemají bratry. Židé jsou ale fanatičtí a prosadí se. Dnes se dá říci, že se tento malý národ nachází při kořenech zla, ne dobra", zněly původní umělcovy věty.

Dále je dokládán citát: „Všechno, co se dnes děje ve světě, má co do činění se sionisty.“ Za světovou hospodářskou krizí, která v neposlední řadě postihla také Řecko, prý stojí „američtí Židé“. Izraelitskou obec v Rakousku pobouřil také Theorodakisův výrok: „Je paradoxem dějin, že hlavní oběti hitlerismu nyní napodobují jeho metody při uplatňování globálního mocenského postavení.“

Předsedkyně parlamentu Prammerová zdůvodnila vyškrtnutí „Mauthausenské kantáty“ z programu vzpomínkových akcí tím, že sice nechce podávat žádné stanovisko k výtkám židovské obce a k obsahu kritiky ze strany IKG, že ale chtěla zabránit tomu, aby tato diskuse nějakým způsobem poškodila důstojnou atmosféru vzpomínkových oslav, které patří obětem nacismu.

V Řecku však odřeknutí vyvolalo rozruch a tamější konzervativní opozice hovoří v této souvislosti o „provokaci“ a „urážce řeckého národa“, píše se dále v rakouském deníku. Řečtí konzervativci vyzvali vlastní socialistickou vládu, aby se k tomuto případu okamžitě vyjádřila, protože její dosavadní mlčení k záležitosti ja „naprosto nepochopitelné“.

85letý Theodorakis se nyní obrátil v dopise na Židovskou ústřední radu Řecka a píše v něm, že jemu připisované výroky jsou „velkou lží“, protože „milióny lidí v Izraeli mají v povědomí, jak moc miluji jejich národ a jejich zemi – nejen díky Mauthausenské kantátě, která je mezinárodně uznávaným holdem židovským obětem“. Ke svému prohlášení o „kořenu zla“ podal vysvětlení, že tím myslel „nešťastnou politiku“ státu Izrael a jeho spojence USA. Řecký skladatel ve svém omluvném resp. vysvětlujícím dopise také doslova píše: „Miluji židovský národ, miluji Židy..“

Miks Theorodakis se narodil v roce 1925 a působí jako skladatel, spisovatel a politik. Až do 80. let minulého století byl politicky zařazován k levici. V posledních letech se několikrát nekompromisně přihlásil ke slovu v případech, kdy byl dle jeho mínění vážně ohrožován mír – kritizoval například válku v Kosovu a válku proti Iráku. Za druhé světové války se tehdy velmi mladý Theodorakis aktivně přidal k odboji proti německým, italským a bulharským vojenským jednotkám v Řecku. Na druhou stranu se ale také v prosinci 1944 bránil společně se svými partyzánskými přáteli proti vojenskému vměšování Britů v Řecku. Po válce byl jako komunistický odpůrce režimu během řecké občanské války zatčen a opakovaně vězněn. (-lb-)