Stránky

pátek 3. června 2011

Ex-senátor Mike Gravel: „Netanjahu je mocnější než prezident Obama“

Mike Gravel
Reportérka Lucy Kafanovová z televizní stanice „RT“ (anglicky vysílající ruský zpravodajský program) vedla 24. května rozhovor s bývalým americkým demokratickým senátorem z Aljašky, Mikem Gravelem o vlivu, který má židovská obec v USA, AIPAC a samotný Izrael na americkou politiku na Blízkém východě. Podnět k interview dal mimořádný souhlas, který vyvolalo vystoupení izraelského ministerského předsedy Benjamina Netanjahua před americkým Kongresem ve stejný den. Mike Gravel je toho názoru, že členové amerického kongresu se neodvažují postavit zájmy své země před zájmy Izraele pouze ze strachu z moci, kterou v zemi zaujímá proizraelská lobby. Maurice Robert „Mike“ Gravel (narozen 1930) byl v letech 1969 až 1981 senátorem za americký spolkový stát Aljaška a až do roku 2008 patřil k americkým Demokratům. V roce 2006 oznámil svou kandidaturu na prezidentské volby, které proběhly o dva roky později. Přinášíme obsah rozhovoru, jehož záznam lze zhlédnout zde.

Projev izraelského ministerského předsedy obsahoval všechny prvky projevu k národu, přednesené americkým prezidentem se špičkovými procenty oblíbenosti. A skutečně se Netanjahuovi dostalo 29 stojících ovací ze strany zákonodárců, zatímco prezident Obama se během své lednové řeči ke Kongresu mohl těšit pouze z 25 ovací. Někteří kritici tedy varují, že jde o více než o pouhou podporu Izraele Kongresem. Někteří se dokonce odvažují tvrdit, že izraelský ministerský předseda má skutečně větší vliv nad americkým kongresem než samotný americký prezident. Jedním takovým kritikem je bývalý senátor z Aljašky. Byl také jedním z kandidátů na prezidenta v roce 2008. Jeho jméno je Mike Gravel. Hovořila jsem s ním o tomto tématu. Podívejte se, co na to řekl.

Mike Gravel: K tomuto určitému tématu bez pochyb platí jedno: Netanjahu je mocnější než prezident, protože Kongres je prodán AIPACu. A.. a ti buď nastrčí exekutivu proti Kongresu nebo obráceně. Ale momentálně je Kongres impotentní … impotentní ve vztahu k blízkovýchodní politice.

Lucy Kafanovová: Copak se americká zahraniční politika vůči Izraeli změnila?

Mike Gravel: Ta se vůbec nezměnila, ani slovně, ani svým obsahem. Bylo to více méně to obvyklé ve stylu Obamy. Trapné na věci ovšem bylo, že Netanjahu přijede do města a poučuje prezidenta a říká mu, že to co on navrhuje, se nestane. Ale to se od Netanjahua dalo čekat, věřte mi.

Lucy Kafanovová: Co tím myslíte?

Mike Gravel: No, Netanjahu nechce mír. Ten nikdy nechtěl. Nikdy nebyl charakterizován jako člověk míru. On a Sharon jsou ze stejného těsta. O co jim jde: jsou připraveni pokračovat dál v tom stylu, že se jim postupně během času podaří vytlačit Palestince ze Západního břehu Jordánu a z Jeruzaléma. To je jejich plán, i kdyby měl trvat tisíc let. To je jejich plán. To udělají.

Lucy Kafanovová: Vy se tedy domníváte, že Netanjahu se nezavazuje opravdu žádné formě mírového řešení v této záležitosti, dokud je u moci? Zůstane status quo?

Mike Gravel: Naprosto určitě, naprosto určitě. A nebudeme tu chodit kolem horké kaše. Netanjahu je produktem své kultury, která je svým způsobem bunkrovou mentalitou. Zahrabou se a využívají každé výmluvy, aby mohli vytlačovat Palestince ze Západního břehu Jordánu a Gazy. A tak mohou celou oblast zabrat. To je jejich plán a on se od něj neodchýlí ani trochu. A Spojené státy se stanou obětí.. protože nemáme ani odvahu, ani nutné drobáky k tomu, abychom se jim mohli vzepřít. Oni jsou silnější. Netanjahu je silnější než prezident USA ve vztahu k blízkovýchodní politice.

Lucy Kafanovová: Proč je tomu tak, že tak mnoho zákonodárců na Capitol Hill se zdráhá pokládat složité otázky, když musejí být pokládány, když jde o americko-izraelskou zahraniční politiku?

Mike Gravel: Reakce, kterou vidíte, je patolízalství... A to je to slovo: patolízalství členů Kongresu před zájmy AIPACu. A co se týče hranic z roku 1967: to je už darované. To už bylo dané mezinárodním právem a mezinárodními smlouvami od roku 1967. On tedy nevyslovil nic nového. Ale to není to, co Izrael pod vedením Netanjahua chce. Totiž existují velmi silné síly uvnitř Izraele, které tomuhle scénáři nevěří. Ale podobně jako ve Spojených státech jim vládne vojensko-průmyslová klika, a tak se vládne Spojeným státům, a samozřejmě je Obama očividně součástí této kliky. Ale ohledně tohoto speciálního tématu chybí Obamovi a Kongresu morální odvaha, aby se pozdvihli…

Lucy Kafanovová: Co za tím vězí, senátore, proč je tomu tak .. Ceníme si svobody názoru a otevřené diskuse v této zemi. A přesto se zdá, když přijde na otázku Izraele, pak je to jedna z těhle svatých věcí, že když jste zákonodárcem a – pánbůh chraň – vyslovíte něco, co neodpovídá předem zadané linii, pak je to skoro politická sebevražda. Čím je to, že se Izrael stal tak citlivým tématem pro politiky?

Mike Gravel: Je to politická sebevražda. Je to politická sebvražda, protože židovská obec, především AIPAC, sbírá veškeré možné peníze, kterých je třeba, aby porazila toho, kdo nevyhovuje linii nebo zvedne svou hlavu na odpor. A nebo, obráceně, aby podpořila toho, kdo bude jednostranně podporovat zájmy Izraele oproti zájmům Spojených států amerických. To je nevlastenecké. Chci říct, náš americký zájem by měl stát na prvním místě. To se netýká Blízkého východu. To se určitě netýká Izraele. A to je ostuda.. Je to ostudná kapitola v amerických dějinách.

Lucy Kafanovová: Je to opravdu tak, to čemu věříte, že AIPAC, lobbyistická skupina, za tím vězí něco jako strašák? Je to tak jednoduché? Jedná se o politické milodary a peníze?

Mike Gravel: Je to tak jednoduché. A nemusíte se podívat jenom do historie. Když se někdo v Kongresu postaví proti Izraeli, pak můžete vidět, jak se národní bohatství židovské obce zaostřuje na porážku této osoby. Takže politici mají spíše zájem o to, aby měli pracovní místo, místo ani činili to, co je třeba. Tedy když si budete chtít zachovat pracovní místo, tak si musíte v otázce Izraele zachovat čistou košili a vyhovět požadavkům AIPACu, aby se podporovali. Spojené státy americké nemají moc nad svou zahraniční politikou ve vztahu k Blízkému východu.
(-lb-)