Rakouský spolkový prezident Heinz Fischer v úterý kritizoval výstavbu židovských osad na palestinském území. Ve svém projevu při příležitosti novoročního přijetí diplomatického sboru Fischer připomněl, že Valné shromáždění OSN nedávno „s naprostou většinou“ a také s pomocí hlasu Rakouska udělilo Palestincům status pozorovatelského státu. „V Evropě a v mnoha dalších částech světa lidé při nejlepší vůli nemohou chápat nebo dokonce schvalovat, že se jako reakce odpovídá na usnesení Valného shromáždění, které bylo dle statutů korektní a které Izrael neznevýhodňuje, zesílenou podporou izraelské osadnické činnosti mimo izraelské výsostné státní území.“
Podle Fischera se usnesením OSN „velmi velké většiny společenství států vyjádřilo, že současná situace mezi Izraelem a Palestinci respektive nečinnost na cestě k mírovému a spravedlivému řešení je absolutně neuspokojivá a nebezpečná“. Rakousko podle něj zastává stanovisko, že „lidé v Izraeli a lidé na palestinských územích mají ve stejné míře právo na mír, bezpečnost, na lidskou důstojnost a na demokratický rozvoj sebeurčení. To lze dosáhnout a zajistit pouze jednáními.“ Co se týče napjatých vztahů s Íránem kvůli jeho nukleární politice, řekl rakouský prezident, že jeho země podporuje snahy o jednání s Teheránem: „My všichni doufáme a požadujeme, aby Írán učinil věrohodné a transparentní kroky k urovnání sporu ohledně nukleárního programu.“
Česká republika hlasovala proti návrhu povýšit Palestinu na nečlenský stát OSN, učinila tak vedle USA, Kanady, Panamy a dalších několika málo států převážně z Tichomoří. Současný kandidát na pozici českého státního prezidenta, Karel Schwarzenberg, zastává v rámci „EU“ proizraelské pozice. Když počátkem loňského roku navštívil Izrael, poskytl rozhovor izraelskému listu Jerusalem Post. Na otázku, proč Česko Izrael tolik podporuje, uvedl Schwarzenberg čtyři důvody. Za prvé to mají být přátelské historické vazby, které se datují už z dob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, zaníceného obhájce sionismu. Druhým důvodem je podle něj společný osud obou nevelkých zemí v ohrožení větších sousedů. Třetím reakce na sovětskou nadvládu Československa. Čtvrtý důvod české podpory Izraele pramení prý z toho, že „součástí naší kultury je tolik lidí židovského původu“. Druhý kandidát na post českého prezidenta, Miloš Zeman, vyvolal už v roce 2002 mezinárodní skandál, když porovnával palestinského vůdce Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Navíc doporučoval Izraeli, aby postupoval s palestinským obyvatelstvem podobně jako Československo při vyhnání Sudetoněmců. Nedávno se vyslovil proti tomu, aby byl uznán samostatný palestinský stát. (dle APA, -lb-)
