 |
| Hrdá česká mládež hlásící se k Říši, a to co nejvíce masově podchycena. Myšlenka, kterou inicioval Reinhard Heydrich a jež získala svou podobu v založení masové mládežnické organizace Kuratorium pro výchovu mládeže. Dokumenty, které zachycují plány podchycení mladých českých generací a jejich ideologickou výchovu, jsou nesporným důkazem toho, jaké plány měl německý nacionální socialismus s českým národem po vítezné válce. Heinrich Himmler si přál, aby na elitních školách Napola směli taktéž studo- vat vybraní čeští hoši a směli pak doplnit vůdčí dorost v Říši. |
Podívejme heslovitě se na jednotlivá tvrzení v úvodní části posudku:
Zouhar: „E. Haeckel dospěl k závěru (1869), že germánské národy jsou ostatními nadřazeny.“
Není mi známo, že by německý zoolog a filosof Ernst Haeckel něco takového napsal či prohlásil. Navíc v roce 1869 nevyšlo žádné Haeckelovo dílo, ve kterém by něco podobného mohlo stát. Vychází pouze vědecký spis „Staatsquallen“, biologická práce o medúzách. V roce 1868 vychází Haeckelovo dílo "Natürliche Schöpfungsgeschichte", ovšem i zde je nepravděpodobné, že by takováto zmínka mohla být. Po roce 1933 se na Haeckelovo dílo odvolávali (pouze částečně) nacionální socialisté, v mnoha ohledech byla však Haeckelova nauka pro ně nepřijatelná. Haeckelovy některé poznatky byly ovšem v této epoše zajímavé z hlediska eugeniky a nikoliv z hlediska rasové nauky. Haeckel sám působil určitou dobu v pacifistickém a mírovém hnutí, pouze ve vysokém stáří během první světové války propadl německému válečnému šovinismu. Z této doby je známá jeho kontroverzní věta zveřejněná v jednom textu, ve které se tvrdilo, že jeden jediný vzdělaný německý válečník „má mnohem vyšší intelektuální a morální životní hodnotu“ než stovky obyčejných bojovníků, které se jim stavějí v armádách Anglie, Francie, Ruska a Itálie. Toto ovšem nebyl žádný jeho vědecký text. Bylo mi tedy záhadou, z jakého zdroje Josef Zouhar v tomto případě čerpal.
Ze zkušenosti však vím, že zdrojem podobných nesmyslů může být už jen česká Wikipedia. Tudíž mé pátrání netrvalo až tak dlouho. Skutečně – Zouhar úspěšně hledal na internetu a opsal do svého posudku část věty z české Wikipedie: „(Haeckel) Roku 1869 prohlásil, že germánské národy jsou nadřazeny všem ostatním a stejně jako Galton obhajoval systematickou likvidaci slabých a nemocných.“ Pravdou je, že Haeckel byl zastáncem eugeniky a pochvaloval například Sparťany, kteří usmrcovali novorozeňata s vrozenými vadami a tímto se sami „šlechtili“.
Zouhar: „Teorii rasové nadřazenosti se na přelomu devatenáctého a dvacátého století dostalo značného uznání, zejména na univerzitách v Německu.“
To je takto řečeno („teorie rasové nadřazenosti“) nesmysl a Zouhar zde navíc plete pojmy eugenika a „teorie rasové nadřazenosti“. Koncem 19. století byl vývoj rasových teorií v podstatě již ukončen a na přelomu století vstupuje do popředí eugenika. První projekty pěstování „rasově vysokohodnotných lidí“ cílenou volbou partnerů probíhaly už v posledním desetiletí devatenáctého století v Německu a Anglii a paralelně vstoupily tehdy ve Spojených státech a ve skandinávských zemích v platnost první zákazy rozmnožování u určitých jedinců a nucené sterilizace tzv. „méněcenných“. Také v mimoevropských koloniích byly prováděny eugenické projekty a v roce 1912 se v Londýně konal první eugenický světový kongres. Ve 20. a 30. letech byla eugenika téměř všude státně podporována. Mimochodem švédský sterilizační zákon z roku 1941 platil v zemi až do roku 1975 a na jeho základě bylo sterilizováno 63.000 osob.
Zouhar definuje nacionální socialismus v podstatě takto: „Základ německého národního socialismu spočíval v oficiálním vtělení o nadřazenosti ras a o nadřazenosti germánské rasy nad ostatními do teorie i praxe německého státu- Třetí říše“. Spolu s teorií o úloze „nadčlověka“ vedly k praktické realizaci. Závěrů o nadřazení germánské rasy a potažmo německého národa a o nezbytnosti rozšíření německého životního prostoru směrem na východ. Výrazným rysem těchto názorů byla nenávist k Židům, Slovanům, ke komunistickému hnutí a k ruským bolševikům zvlášť.“
To je v podstatě blud, lež a nesmysl počínaje první větou a konče poslední. Nehledě na to, že rasová komponenta nacionálněsocialistické ideologie je pouze dílčí, tak nemůže být o „nadřazenosti ras“ a „nadřazenosti germánské rasy“ vůbec řeč. „Germánská rasa“ krom toho neexistuje a nikdy neexistovala. (V těchto dnech vzniká nový zajímavý seriál Našeho směru o rasové nauce, který v jednotlivých kapitolách vysvětlí základy nauky a dělení a charakteristiku jednotlivých evropských ras. Informační manko ohledně této problematiky neustále otvírá dveře publikování nesmyslů a lží podobným těm, které se nacházejí v Zouharově posudku.) Žádná teorie úlohy nadčlověka se v nacionálním socialismu nevyskytovala a blábol uveřejněný v poslední větě je hodný člověka, který by za svůj „znalecký posudek“ neměl pobírat honorář ale naopak, měl by ještě trestně stíhanému zaplatit odškodné za podobný pavýtvor. (Danilo Gregorić o podstatě nacionálního socialismu. Jan Mertl o nacionálním socialismu.)
Zouhar o plánech nacionálních socialistů: „Prakticky se tato základna rozvíjela ve dvou směrech. Ve směru vojenském, v přípravě Německa na válku, tj. nerespektování versailleských podmínek.“
Pravdou je, že Adolf Hitler se od začátku otevřeně hlásil k potřebě mírové revize Versailleského diktátu. A revize Versailles mírovou cestou se nakonec dosáhlo. Hitler také zcela otevřeně a netajeně vyzbrojoval Německo z jednoduchého důvodu – vrátil Německu právo vlastnit vyzbrojenou armádu stejně tak jako jiné okolní státy a tak zajistit obranyschopnost země. Dnes jsou mj. běžně zamlčovány agresivní vojenské plány a záměry polského státu, které ještě v době Výmarské republiky (která nesměla přesáhnout armádní počty stanovené Versailleským diktátem) vzbuzovala oprávněné obavy demokratických politiků v Berlíně.
A nyní přejdeme k vyloženým perličkám týkajícím se „řešení české otázky“.
Zouhar: „..idea odstranění českých obyvatel z historických zemí nebyla nikdy opuštěna. Byla jen časově posunuta (s výjimkou Židů – ti byli postihováni již od počátku okupace)…“
Nesmysl! Židé se z pohledu „české otázky“ v žádném případě nepovažovali za „české obyvatele“, to by si měl Zouhar uvědomit. To je to stejné, jako kdybychom řekli, že o „křišťálové noci“ hořely německé synagogy a rozbíjely se výlohy německých obchodníků a že Němci byli nuceni nosit na ošacení viditelné žluté hvězdy. Námitku, že je snad rasistické odlišovat Židy od Čechů, nelze přijmout, jelikož pak by byla myšlenka tzv. holocaustu spáchaného na Židech sama o sobě nesmyslem, jelikož by se jednalo o „holocaust Němců, Poláků, Maďarů, Bulharů, Rumunů, Ukrajinců…“. A především – masivní část židovstva žijícího v našich historických zemích se cítila doma v německojazyčné a nikoliv českojazyčné kultuře. Není pravda, že „čeští obyvatelé měli být odstraněni z historických zemí“, ani po vítězné válce. Co se týče Heydrichova konceptu, náčrtu, tak ten hovořil pouze o vysídlení určité části příslušníků českého národa. Pokud hovoříme o germanizaci českého národa, je to neslučitelné s „odstraněním českých obyvatel z historických zemí“ a už vůbec neslučitelné s protižidovskými opatřeními.
Zouhar: „Po vítězném skončení války se počítalo s úplným vyklizením českého prostoru od Čechů a jeho osídlením Němci. V tom byla zahrnuta jednak fysická likvidace odpůrců. Dále odsun českých obyvatel do prostor na východě, a ty, které z různých důvodů nebylo možno odsunout, sterilizovat, nechat pracovat pro Němce a nechat postupně vymřít. Takto definoval vztah říše k českému obyvatelstvu v protektorátu Reinhard Heydrich (viz dále). Toto rozlišení je pro znalecký posudek důležité, neboť poskytuje vysvětlení, proč se v protektorátu zacházelo s českými lidmi jinak než například s Poláky či Ukrajinci.“
 |
| To je pasáž z onoho tajného Heydrichova projevu, na kterou se odvolává ve svém posudku Josef Zouhar: její obsah však podává naprosto zkres- leně a zfalšovaně. Heydrich zde rozděluje Čechy do čtyř kategorií a "čistě teoreticky" zde mluví jenom jednou o fyzické likvidaci - a sice v případě, některých jedinců DOBRÉ RASY se ŠPATNÝM SMÝŠLENÍM ("to jsou ti nejvíce nebezpeční, protože to je vedoucí vrstva dobré rasy"). Říká: "Tady musíme zvážit, co s těmito uděláme. U části špatně smýšlejících s dobrou rasou asi zůstane jenom jedna možnost, že se pokusíme je usídlit v Říši v čistě německém okolí, poněmčit a vychovat po stránce smýšlení, a když to nepůjde, tak je definitivně postavit ke zdi, neboť vysídlit je nemo- hu, protože by tam na Východě vytvářeli novou vedoucí vrstvu, která by se oreintovala proti nám." (Viz odkaz na starší článek na NS v textu.) |
Co Zouhara snad jedině omlouvá, je skutečnost, že není vzdělaný historik. V tom případě je ale poněkud zneklidňujícím zjištěním, že takovému jedinci bylo umožněno podávat znalecký posudek předkládaný v trestním stíhání.
Bohužel ani akademické vzdělání neuchránilo věhlasné české historiky před chybami a zkresleným podáním některých dobových dokumentů. Česká historiografie dodnes zatím opomíjí jeden z rozhodujících faktorů, který obrazně a věrohodně vypovídá o tom, jaký vztah měl německý nacionální socialismus k „české otázce“. Je to právě záměr vedení české mládeže, budoucích českých generací, srdcem do Říše a příslušnosti k německé kulturní oblasti. Založení masové organizace Kuratoria pro výchovu mládeže vyplývalo z výslovného přání právě onoho Reinharda Heydricha. Některé dodnes nezveřejněné dokumenty, které se zabývaly právě myšlenkou postupu ideologické práce a výchovy české mládeže v Kuratoriu ve smyslu proříšské myšlenky a germanizace, naprosto objektivně o těchto záměrech vypovídají. Odnárodňovací plány jsou neoddiskutovatelné, ale zároveň v přímém rozporu s tvrzení nejen „amatéra“ Zouhara, ale i některých českých historiků o tom, že „osud Židů, Poláků a Ukrajinců“ by čekal po vítězné válce i český národ. Je to jednoduchá lež. Lež, která dodnes pomáhá ospravedlňovat vyhnání a genocidu na sudetoněmeckém obyvatelstvu po roce 1945.
Sám Heinrich Himmler byl dokonce proto, aby chlapci z čistě českých, „rasově dobrých“ rodin, měli možnost studovat na elitních školách Napola, kde studovali pouze vybraní němečtí hoši, kteří měli tvořit budoucí vedoucí vrstvu národa. První větší množství Čechů mělo nastoupit studium na těchto školách ve školním roce 1945/46. Tento fakt je českou historiografií naprosto přehlížen. Jak se to mohlo stát? Může za to špatný překlad dobového dokumentu, který nejprve rozšířil český historik Tomáš Pasák a jenž je dalšími historiky v této chybné a neúplné podobě recyklován.
Ve své knize o českém fašismu (Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha 1999), v kapitole pojednávající o Moravcově Kuratoriu pro výchovu mládeže, Tomáš Pasák tvrdí, že ještě v období před vlastním založením Kuratoria se vyskytlo několik různých návrhů týkajících se převýchovy nových mladých českých generací dle hesla „vést českou mládež do Říše“. Konkrétně zmiňuje dopis Heinricha Himmlera z 19. února 1942 určený Reinhardu Heydrichovi, ve kterém se dle Pasákova podání (to je důležité pro srovnání textu s originálem) psalo: „Jsem absolutně pro to, aby schopní chlapci z čistě českých, rasově dobrých rodin měli možnost vstoupit do nacionálně socialistických výchovných ústavů. České, moravské a německé děti z protektorátu by byly rozděleny do ústavů přímo v říši. S výjimkou několika málo dětí z Čech (německé národnosti – TP) by byly výchovné ústavy v protektorátě jen pro děti z říše. To by bylo nesmírným příspěvkem ke srůstu a vstřebávání rasově dobré části českého národa.“
Jak je vidět, tak předchozího textu, podaného takto Tomášem Pasákem, nelze vyvodit žádnou souvislost se studiem českých chlapců na školách Napola. Podívejme se tedy pro srovnání na originální německý text tohoto dopisu a brzy dospějeme k tomu, že Pasákův překlad je nejen chybný, ale i neúplný. V originálu Himmlerova dopisu se totiž ve skutečnosti praví:
„Jsem absolutně pro to, aby se vhodným chlapcům dobré rasy z čistě českých rodin dala možnost nastoupit do nacionálně politického výchovného ústavu. (…) České, moravské a německé děti z Protektorátu by byly rozděleny do všech ostatních ústavů v Říši. (tj. ne do ústavů v Protektorátu – pozn. LB). To by bylo ohromným přínosem ke srůstu a vstřebávání právě té rasově dobré části českého národa. Pro Čechy samé velmi lákavé, protože na žáka Nacionálně politického výchovného ústavu se v každém ohledu může nahlížet jako na úplného říšského občana a on už nemusí mít sebemenší komplex méněcennosti.“ (Zdroj doslovného textu: Schreiben Himmlers an Heydrich vom 19.2.1942, BA Slg. Schumacher 270-2, 139-141; In: Küpper, René: Karl Hermann Frank (1898-1946), Politische Biographie eines sudetendeutschen Nationalsozialisten, Oldenbourg Wissenschaftsverlag 2010, ISBN 978-3-486-59639-7, str. 248).
V dopise je tedy jasná řeč o studiu Čechů na elitních školách Napola. Himmler sice v případě prvního jmenování instituce opomněl napsat její název s velkým „N“, ale v druhém případě už tak učinil. Nemůže jít tedy o záměnu s všeobecně míněnými „nacionálně socialistickými výchovnými ústavy“, jak to ve svém překladu mylně činí Tomáš Pasák.
Jak je vidět, chyba se může vloudit i akademicky vzdělanému historikovi.