„Skrytá tvář nacistického Německa“ – podívejte se na záběry, které Česká televize neukáže!

Že americký propagandistický film „Inside Nazi Germany“ z roku 1938 obsahoval řadu podvržených hrůzostrašných „autentických“ záběrů natočených ve skutečnosti herci v USA, Česká televize taktně zamlčuje
Lukáš Beer

Před 75 lety měl v New Yorku premiéru "dokumentární" film
"Inside Nazi Germany". Zásadně změnil dosavadní shovívavý
pohled americké veřejnosti na nacionálněsocialistický režim.

Našemu televiznímu divákovi se naskytuje jedinečná příležitost přesvědčit se na vlastní oči o tom, jak Česká televize dokáže obrátit pravdu úplně naruby. Snad následující příklad opět přivede o několik jedinců více k zamyšlení nad tím, jak mainstreamové sdělovací prostředky dnes dokáží manipulovat s nepříjemnou historickou pravdou. Televizní program ČT 2 uvádí v pondělí 25. března ve 20.00 hodin německý dokument televize ARTE, jenž nabízí unikátní záběry amerického filmaře, který v létě roku 1937 pořídil mnoho autentického filmového materiálu přímo v Hitlerově Německu. Kameraman Julien Bryan zachytil život běžného německého člověka, filmoval na ulicích Berlína, Norimberku, Düsseldorfu, Essenu, Kolína nad Rýnem a jiných obcí, měst a vesnic a jde vesměs o materiál, který obešel tehdejší německou cenzuru. To je jistě pádný důvod k tomu si na tento zajímavý dokumentární film udělat čas. Je ovšem nutné diváka předem upozornit na skutečnost, že to, co ve vysílání České televize uvidí, je pouze nový dokument německé televize, který vystříhal a zpracoval pouze opravdu autentické záběry z původního amerického „dokumentárního“ filmu „Inside Nazi Germany“ z roku 1938. (Kromě toho obsahuje tento německý dokument záznamy pořízené Bryanem, které ani neprošly americkou cenzurou (!) při sestřihávání materiálu pro "Inside Nazi Germany".) Ten původní americký snímek byl totiž přeplněný dodatečně vyrobenými filmovými záběry, které se nenatáčely nikoliv v nacionálněsocialistickém Německu, ale ve Spojených státech. A tak si kupříkladu americké uklizečky pracující v domě, kde vycházel časopis „Time“, zahrály roli německých jeptišek a američtí mladíci v uniformách SA malovali na výlohy židovských obchodů německé nápisy „Jude“ a perfektně zvládli roli přísných hrubiánů zatýkajících a mlátících „německé“ a „židovské“ spoluobčany.

O tom všem ale český divák neuslyší. Místo toho si může přečíst tuto upoutávku na pořad:
Americký kameraman Julien Bryan navštívil v roce 1937 Třetí říši a díky shodě šťastných náhod natočil neobvykle pravdivý film o tom, jak vlastně Němci ve stínu hákového kříže žijí. Německý dokument. Ještě v roce 1938 mnoho Američanů stále ještě nevnímalo Třetí říši jako hrozbu a věřilo Hitlerovým slibům míru. Pochybovali o pravdivosti zpráv o útlaku, teroru a vraždění v nacistickém státě. Velký vliv na změnu veřejného mínění měl dokumentární film, který 20. ledna 1938 uvedla společnost March of Time. Německé velvyslanectví ve Washingtonu jej označilo za „hnusnou propagandu“, a naopak exilový spisovatel Klaus Mann za „geniální portrét naprosté bezútěšnosti života v nacistickém Německu“.

Vskutku – původní snímky kameramana Juliena Bryana byly „neobvykle pravdivé“, v tom má člověk od ČT, který tuto upoutávku psal, naprostou pravdu. Ony autentické snímky Bryan poskytl v USA jisté společnosti, která se však ihned ohradila, že to, co na nich je vidět, je až příliš „nevinné“ a mohlo by být chápáno naopak jako propagace Hitlerova nacismu. A jak by také ne: to, co se Bryanovi podařilo v létě 1937 v Německu natočit, jsou jenom záběry spokojených lidí, spořádaného života v německých městech, usmívající se německé děti, očividný pořádek a čistota, vzkvétající země, blahobyt a všudypřítomná spokojenost… A takový film se měl nyní promítat v USA? Jediným kritickým momentem, který se Bryanovi podařilo kamerou zachytit, byly německé cedule v městských parcích, které zakazovaly vstup Židům nebo hlásaly, že Židé se smí posadit pouze na vyznačené lavičky. Nafilmoval dokonce žáky jedné židovské školy při výuce. Žáci se na ní v září 1937 učí hebrejsky a dívka se učí psát na tabuli. Zkrátka a dobře, tato autentická původní verze se producentům nezdála dostatečně kritická vůči tamějšímu režimu, hrozilo naopak nebezpečí, že Američané ze záběrů usoudí, že v Německu se vede spořádaný – nebo dokonce záviděníhodný život, který nezná útrapy jako je nezaměstnanost, bída, kriminalita, bezútěšnost životní situace a nečistota v ulicích New Yorku…

Film „Inside Nazi Germany“ měl premiéru v New Yorku dne 20. ledna 1938 a je označován za vůbec první komerční „antinacistický film“ z americké produkce. Vidělo jej více než 25 milionů lidí. A co je snad nejdůležitější: zásadně změnil dosavadní shovívavý a málo kritický pohled prostých Američanů na nacionálněsocialistické Německo a přivedl zásadní obrat ve vnímání Hitlerova režimu. Zejména židovské organizace a kruhy v USA tento propagační efekt filmu uvítaly, poněvadž dosavadní postoj americké veřejnosti vůči poměrům v Německu byl dle jejich názoru shovívavý. Jak je jen možné, že se nakonec filmu podařilo takového účinku dosáhnout?

Jedna z očividně "doplněných" scén ve filmu "Inside
Nazi Germany" - takřka poprava v přímém přenosu.

Postaral se o to režisér Jack Glenn, který sice použil původní materiál kameramana Bryana, ale „obohatil“ jej o scény, které byly dodatečně natáčeny až v USA. Vidíme na nich především uniformované příslušníky SA, jak rabují v obchodech, šikanují občany a bijí je, jak malují protižidovská hesla na ulicích, vidíme na nich dokonce i popravy protivníků Hitlerova režimu gilotinou… To všechno je ve filmu vydáváno za autentický materiál, šikovně sestřiháno a doplněno o velmi kritický komentář, který neměl s obsahem původních autentických scén pranic společného. Americký divák si například mohl vyslechnout citovaný komentář francouzského spisovatele a homosexuála, který navštívil Německo a přiznává, že v zemi se záměrně dopouštěl krádeží, protože Němci jsou národ zlodějů a Berlíňané zákeřní lidé, nebo také kritické názory amerického velvyslance v Německu E. Dodda.

Když německé velvyslanectví ve Washingtonu označilo film "Inside Nazi Germany" za "hnusnou propagandu" - tak jedině plným právem, protože se jednalo z velké části o podvržené scény!

Němečtí tvůrci z televize ARTE moc dobře pochopili, že ponechat v nově zpracovaném dokumentu ony dodatečně natočené štvavé scény, které měly Američanům původně život v Německu dostatečně znechutit a zrůdně vybarvit, by bylo nesmyslné, a tak vznikl filmový dokument, sestávající pouze z oněch autentických Bryanových filmových záznamů. Mimochodem Bryanovo jméno, který se po svém návratu do USA musel bránit kritice, že svým dílem bagatelizuje poměry v nacistickém Německu, se neobjevilo ani v úvodních titulcích filmu „Inside Nazi Germany“...

Pokud si tedy dokument ARTE vysílaný nyní v České televizi pustíte a - pozor - vypnete si u něj zvuk, nabydete dojmu, že vidíte záběry idylického všedního života spokojených Němců a tak trochu ráj na zemi. Pokud si zvuk přeci jenom pustíte, vyslechnete si kritické komentáře o stíhání Židů a utiskování náboženské svobody v nacistickém Německu – samozřejmě chvílemi podmalované zlověstnou hudbou – ale budete se místy ptát, jakou souvislost má to, co slyšíte, právě s tím, co na obrazovce vidíte…

Ostatně nechcete-li čekat na vysílací čas tohoto dokumentu na ČT 2, můžete jej vidět přímo zde (v německém originálu). Rozhodně ale stojí za to, podívat se také na scény, které byly v USA zařazeny do filmu „Inside Nazi Germany“ a které v tomto dokumentu vysílaném na ČT neuvidíte – jsou to ony dodatečně nainscenované filmové záběry, tj. ty, které se natáčely v USA a byly vydávány za autentické – ZDE.

A zde dokument televize ARTE, který odvysílá ČT 2 v pondělí 25. března ve 20 hodin: