Volební úspěchy NSDAP ve Východním Prusku v letech 1930-1933

Statistický přehled
Franz Chocholatý Gröger

V roce 1920 proběhl na základě rozhodnutí z Versailles plebiscit o
setrvání u Pruska nebo postoupení Polsku. Na mapě jsou znázorněna
plebiscitní území ve Východním Prusku.

V říšských volbách, které se konaly 14. září 1930, získala NSDAP celkem 18,3 % hlasů a zaznamenávala největší zisky v severním a východním Německu, a to ve volebních krajích Šlesvicko-Holštýnsko, kde její podíl vzrostl z 4 % na 27 %, Pomořansko (ze 4,1 % na 24,3 %), Východní Prusko (ze 4,3 % na 22,5 %), v provincii Dolní Slezsko (z 5,21 % na 24,2 %), dále ve volebních krajích Breslau (Dolní Slezsko) 20,9 % a ve volebním kraji Liegnitz (Dolní Slezsko) a provincii Hannover, z 6,84% na 24,6% ve volebních krajích Südhannover-Braunschweig a 20,6 % v Osthannover. Ve Svobodném státu Prusko činil pak voličský zisk NSDAP 18,46 %. Naopak pod celostátním průměrem byly v Prusku provincie a volební kraj Horní Slezsko 9,5 %, volební kraj Berlín s 12, 8 % a oba volební kraje v provincii Vestfálsko (Sever 12,2 %, jih 13,9 %). (1)

Pozoruhodné je, že nárůst byl zaznamenán především ve volebních krajích s podílem jazykových menšin s mateřským jazykem: dánským a fríským (Šlesvicko-Holštýnsko), kašubským a polským (Pomořansko), mazurským (Východní Prusko) a polským (Východní Prusko, Slezsko). (2) Zisk v těchto oblastech, převážně zemědělských, přinesl straně také její zemědělský program, slibující vyhradit zemědělskému sektoru soustavu cenových tarifů a cenových kontrol. Tím byl sebrán vítr politické straně Německonacionální lidová strana (Deutschnationale Volkspartei), která dosud v těchto oblastech získávala hlasy voličů. Její program, postavený na nacionalismu, nacionálním liberalismu, antisemitismu a monarchistickém konzervatismu, vyhovoval velice venkovskému obyvatelstvu, bohužel nedokázal v praxi zajistit výhody zemědělcům. Proto třetina jejich voličů přešla raději k NSDAP.

Bylo všem jasné, že ti, kdo hlasovali pro NSDAP v září 1930, dají v Prusku této straně své hlasy také v příštích volbách v roce 1932. V únoru 1931 volné spojenectví pravicových stran a seskupení, kde byly NSDAP, DNVP, DVP, Stahlhelm a další, prosadilo referendum o rozpuštění pruského Zemského sněmu. V referendu 9. srpna 1931 za účasti 69, 65 % voličů se pro rozpuštění Zemského sněmu vyslovilo 9,793.030 voličů, avšak k rozpuštění to nestačilo. (3) Výsledek demokraty pochopitelně znepokojil.

Do oddílů SA navíc vstupují nováčci, a to přes zákaz těchto oddílů. V provincii Slezsko prudce vzrostl počet příslušníků SA z 17.500 v prosinci 1931 na 34.500 v červenci 1932. Největším problém představovaly potyčky mezi příslušníky SA, Stahlhelmu (Bund der Frontsoldaten), KPD a jejího paramilitantního Rotfrontkämpferbundu, republikánské polovojenské Reichsbanner (Reichsbanner Schwarz-Rot-Gold, Bund deutscher Kriegsteilnehmer und Republikaner), ozbrojených koženými obušky, boxery i střelnými zbraněmi, a policií.

Příchodem jara 1932 jsou na scéně nové říšské volby. Pruské volby do Zemského sněmu, konané 24. dubna 1932, potvrdily prognózy o budoucích volebních úspěších nacionálních socialistů. NSDAP získala 36,29 % hlasů a 162 míst ve 4. Zemském sněmu. (4) V létě 1932 propukne v celém Prusku volební kampaň pro volby do Říšského sněmu, které se mají konat 31. července 1932. Právě ve Východním Prusku tato kampaň přinesla bizarní představení: shromáždění NSDAP konané v polštině. Výsledkem bylo 51 % hlasů, ve volebním kraji Šlesvicko-Holštýnsko 49,5 % hlasů a nad 45 % ve volebních krajích Osthannover, 48,1 %, Frankfurt an der Oder (Braniborsko), 48,0 %, Liegnitz (Dolní Slezsko), 48% v Pomořansku , 47.1 % ve Východním Prusku , 46,1% v Südhannover-Braunschweig. V celém Prusku to bylo 37,04 % při účasti 84,30 %. (5) Nejvyšších výsledků v Říši bylo dosaženo v mazurském okrese Lyck (Ełk), a to 70,6%, a podíl v dalších mazurských okresech Neidenburg (Nidzica) a Johannisburg (Piscz) v provincii Východní Prusko.

Jazykové menšiny v Mazursku a vývoj před rokem 1933

Mazursko (Masuren, polsky Mazury) je region provincie Východní Prusko v Mazurském Pojezeří (jezera Spirdingsee / Jezioro Śniardwy a Mauersee/Jezioro Mamry) a v současné době tvořící součást Województwo warmińsko-mazurskie se správním centrem Olsztyn (Allenstein). V letech 1919-1945 zahrnovalo okresy Lyck, Johannisburg, Sensburg (Mragowo), Ortelsburg (Szcytno), Oletzko, později Treuburg (Olecko), Osterode (Ostróda), Lötzen (Glżycko), Neidenburg , Rastenburg (Kętrzyn), Angerburg (Węgorzewo), Nikolaiken (Mikołajki ), patřící pod Vládní okres Allenstein (Olsztyn). V okresech byla silná jazyková menšina Mazurů a jazyková menšina polská. V roce 1910 uvádělo 29 % jako mateřský jazyk mazurštinu (Masurisch), 13 % polštinu a 58 % němčinu. Podle cenzu z roku 1910 se uvádělo, že na hlasovacím území Allenstein udává 288.083 obyvatel jako svůj jazyk němčinu a 245.081 obyvatel polštinu. Obyvatelé byli od reformace až do konce druhé světové války většinou luteráni, na rozdíl od sousedního Ermlandu (Warmie).

Dne 11. července 1920, na základě rozhodnutí z Versailles, proběhl ve Východním Prusku plebiscit o setrvání u Pruska nebo postoupení k Polsku, zahrnující okresy Oletzko ve vládním okresu Gumbinnen (Gusev), Allenstein, Johannisburg, Lötzen, Lyck, Neidenburg, Ortelsburg, Osterode, Rössel, Sensburg ve vládním okresu Allenstein s 87,31% účastí, (371.083 voličů), Pro Německo se rozhodlo 97,86% voličů (363.159 hlasů) a jen 7924 voličů (2,14%) hlasovalo pro Polsko. Nejvíce se hlasovalo pro Polsko v okrese Allenstein, a to 13,47 %, nejméně v okrese Oletzko, a to jen 2 hlasy z 30.000 účastných v plebiscitu. Na polské straně bylo velké zklamání. (6) Nové volby do Říšského sněmu proběhly 6. listopadu 1932, které přinesly NSDAP ztrátu 4,2 %, konkrétně na 33,1 %, což vedlo ke ztrátě 34 míst v parlamentu, naopak přinesly vzrůst hlasů u DNVP a KPD, a to u obou po 2,6%. V Prusku získala NSDAP 32,85 %hlasů při účasti 80,88 % oprávněných voličů. Ve všech volebních krajích také nastal pokles hlasů pro NSDAP. (7)

Od počátku roku 1933 se strany aktivizovaly na volby do Říšského sněmu a do Zemského sněmu Pruska, které se konaly 5. března 1933. Ve volbách do Zemského sněmu získala NSDAP 43,23 % hlasů, tj. 211 křesel, SDP s Deutsche Staatspartei 16,61 % a 83 křesel, koaliční partner Zentrum 14,12 % a 68 křesel, KPN 13,15 % a 63 křesel a Kampffront Schwarz-weiß-rot 8,85 % a 43 křesel. Zbytek připadl na DVP další malé strany. (8)

V říšských volbách 5. 3. 1933 získala NSDAP v celé Říši 43,9 % v Prusku pak 43,73 %. Více než 50 % měla NSDAP ve volebních krajích Východní Prusko - 56,3 %, Pompřansko -56,3 %, Frankfurt an der Oder (Braniborsko) - 55,2 %, Osthannover (Hannover) - 54,3 %, Liegnitz (Dolní Slezsko) - 54, %, Šlesvicko-Holštýnsko - 53,2 %, Breslau (Dolní Slezsko) - 50,2 %. (9) V těchto volbách v celé Říši opět vedlo Mazursko, zde NSDAP získala 81 % v Neidenburgu , 80,38 % v Lycku a 76,6 % v Ortelsburgu, tedy v okresech s nejvyšším počtem Mazurů. (10) Naopak nejmenší podporu měla v Rýnské provincii od 30,1% v Kolíně nad Rýnem – Aachen až po 37,4 % v Düsseldorfu, v Berlíně 31,3% a v provincii Vestfáslko 33,8 %-34,9 %.

Výsledek voleb otevřel tak cestu NSDAP k moci. Dne 15. 3. 1933 předložil Adolf Hitler kabinetu návrh zmocňovacího zákona, který na čtyři roky vládě předal zákonodárnou moc. Zmocňovací zákon, plným názvem Zákon pro nápravu nouze občanů a národa (Gesetz zur Behebung der Not von Volk und Reich), byl říšským sněmem schválen 23. března hlasem 444 poslanců, proti bylo 94 sociálních demokratů a poslanci za KPD nebyli připuštěni. Podepsán byl říšským prezidentem Německa von Hindenburgem 23. 3. 1933 a tím vstoupil v platnost.

Pardubice 9. 5. 2013
Franz Chocholatý Gröger


Poznámky:

(1) VOLEBNÍ VÝSLEDKY NSDAP V ŘÍŠSKÝCH VOLBÁCH 1930-1933

Modrá pod průměrem Říše, červeně nad průměrem Říše (5. 3. 1933 nad 50%)

Peter Longerich: Stichwort 30. Januar 1933, Heyne Verlag, München. 1992. S. 64-65

Der Freistaat Preußen Reichstagswahlen 1919–1933  http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Uebersicht_RTW.html
Landtagswahlen 1919–1933 http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Uebersicht_LTW.html

(2) Fremdsprachige Minderheitem im Deutschen Reich - 1.12.1900
Polnisch 3 086 131 ob.(Provinz Posen Schlesien, Ostpreußen, Westpreußen, Westwalen), Masurisch 142 049 ob.(Ostpreußen) Danisch 141 061 ob. (Schleswig-Holstein), Litauisch 106 305 ob. (Ostpreußen), Kassubisch 100 213 ob. (Westpreußen,), Mährisch 64 382 ob. (Schlesien), Tschechisch (Schlesien) 43 016 ob. (Schlesien), Friesich 20 677 ob. (Schleswig-Holstein)
http://www.verwaltungsgeschichte.de/fremdsprachen.html 
http://www.verwaltungsgeschichte.de/land_preussen.html

(3) Der Freistaat Preußen Plebiscite http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Volksentscheide.html

(4) Wahl zum 4. Landtag http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/LT4.html

(5) Reichstagswahl Juli 1932
 http://www.gonschior.de/weimar/Deutschland/RT6.html http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/RT6.html

(6) Volksabstimmung 1920 http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Ostpreussen/Volksentscheide.html
http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Ostpreussen/index.htm
Versailler Vertrag Auszug der für Polen relevanten Passagen des Versailler Vertrags vom 28. Juni 1919 http://www.herder-institut.de/startseite/dokumente-und-materialien/moduluebersicht/zweite-polnische-republik/textquellen.html?tx_himmat_pi1%5BshowUid%5D=139&cHash=900b7358a08e455361384529373db4d7
Die Ergebnisse der durch den Versailler Vertrag festgesetzten Volksabstimmungen in West- und Ostpreußen und in Schlesien http://www.herder-institut.de/startseite/dokumente-und-materialien/moduluebersicht/zweite-polnische-republik/materialien.html?tx_himmat_pi1%5BshowUid%5D=169&cHash=64c5894541f8d9b304ebee841028f938
Abstimmungsgebiet Allenstein http://de.wikipedia.org/wiki/Abstimmungsgebiet_Allenstein

(7) Reichstagswahl November 1932 http://www.gonschior.de/weimar/Deutschland/RT7.html http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/RT7.html

(8) Landtagswahl 1933 http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/LT5.html

(9) Reichstagswahl 1933 http://www.gonschior.de/weimar/Deutschland/RT8.html http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/RT8.html

(10) Christopher Clark. Prusko. Vzestup a pád železného království BETA Praha 2008 s. 527

V Polsku k mazurské národnosti (Mazurzi) se dle sčítání z roku 2011 hlásí 1376 osob, a to jako jediné identifikaci 252 os., jako k druhé identifikaci 1125 os., jako společné s polskou 1027 os. Na území Mazurska pomalu zaniká jazyk v sedmdesátých a osmdesátých let 20. stol. a to v souvislosti s vystěhováním 160.000 Mazurů. Všeobecně se uvádí, že je zde 10.000 až 15.000 Mazurů, při sčítání se přihlasilo méně, neb v Polsku není mazurská menšina uznana. Jako menšiny jsou v Polsku uznaní Ślązacy 846.719 os., Kaszubi 232.547 os., Němci 147.814 os., Ukrajinci 51.009 os., Bělorusi 46.787os., Romové 17.049 os. Rusové 13.046 os.. Łemkowie 10.531 . 
http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf