 |
| "Liberalismem zhynou národy" (Arthur Moeller van den Bruck, 1876-1925). Foto: Wikipedia. |
Také debata, která aktuálně klíčí v různých státech ohledně integrace přistěhovalců cizích kultur, již brzy upadne, protože v pokrokovém světě již nebudou existovat žádní cizinci nebo lidé zakořenění ve své vlasti a v důsledku toho se ukážou varující slova, týkající se sociálních nepokojů, jako čisté vytváření paniky. To, co národy a společenství dříve označovaly za vlast, jsou dnes moderní hospodářské lokality globálně operujících koncernů, v rámci nichž se může lidský kapitál ve formě pracovních sil volně pohybovat. Všichni lidé se stávají bratry a dlouho vytoužený světový mír bude dosažen vytvořením jednotné civilizace.
Vskutku děsivá představa, při které musí každému národně uvědomělému člověku přejít mráz po zádech. Přesto se zde nejedná o smyšlenky nějakých spikleneckých teoretiků o budoucnosti světa, nýbrž o smutnou realitu, která se odehrává před našimi zraky. Ta zrcadlí realizaci perfidního plánu sionistické kliky moci ve vlivném poli působnosti mezinárodních vrcholných finančních kruhů. Jejich cílem je bezohledné zotročení světa ve prospěch jejich kumulace soukromého kapitálu. Ale jak je možné, že kdysi tak velké kulturní národy Evropy se obírají samy bez cizího zásahu, aby se nakonec přeformovaly v bezmocně poddajnou, euroasijsko-negroidní smíšenou rasu?
Dosaženo je toho v první řadě ideologickou převýchovou. K tomu patří duchovní podkopávání vlastního historického dědictví a následně ztráta jakýchkoliv pout ke vlastní, po tisíciletí rostlé identitě. Podporování společenství bez dějinných pout a neznalost vlastních zvyků, umění a duchovního světa vytvářejí předpoklad pro dospívání vykořeněných individualistů a egoistů. Ale právě to je onen rozhodující motiv. Lidé jsou omezováni na opatřování své osobní existence a jsou z nich vychováváni otroci konzumu. Peníze a úspěch jsou ústřední hodnoty této výdělečné společnosti. Urychlována je tato systematická převýchova navíc ještě prostřednictvím sdělovacích prostředků a zábavného průmyslu systému, které potlačují u lidí uvažování širokou nabídkou zábavy a dekadence a přesouvají je do stavu duchovní nouze. Toto vše přispívá k podporování tohoto kulturně zkrachovaného systému dekadence a degenerace a ohrožuje ve značné míře šanci na přežití národů. Ideologickou kostrou pro tento svět individualismu, svět volného obchodu multibank a velkokoncernů stejně jako spekulativní burzovní obchod vytváří liberalismus se svou svatou Trojicí „Svoboda, rovnost a bratrství“.
Vzniklý v průběhu francouzské revoluce a sepsán ve formě proklamovaného prohlášení o lidských a občanských právech v roce 1789 je liberalismus fundamentální součástí všech demokratických států v rámci západních „společenství hodnot“. A tak v liberálním duchovním světě nestojí samozřejmě v popředí politického a ekonomického vnímání nějaké rostlé společenství, nýbrž individuum se svými zájmy a potřebami. Globalizace a liberalismus jsou v podstatě dětmi stejného ducha. Pouze ve zglobalizovaném světě prosáknutém liberalismem je umožněno, aby se postupně konala privatizace státních institucí a celých infrastruktur ke škodě společenství, ovšem ku nezaslouženému prospěchu jednotlivých monopolních kapitalistů. Kulturní historik a spisovatel Arthur Moeller van den Bruck už počátkem posledního století výstižně soudil: „Liberalismem zhynou národy.“
Evropská akce jako nositelka světonázoru, stavějícího na zákonech přírody a života, stojí ve fundamentálním, ideologickém protivenství k liberalismu. Národy jsou přírodní organismy a ve své sumě vytvářejí tvůrčí mnohotvárnost lidstva. Liberálnímu zestejňování stavíme na odpor přirozenou rozmanitost. Tento protipřírodní systém se nedefinuje jen jako hrobník všech rostlých národů a kultur tohoto světa, nýbrž konec konců vede také k ekologické katastrofě na naší planetě. V podmíněném světě se nemůže konat žádné hospodářsky podmíněný, trvající růst. To musí být vždy nutně doprovázeno kořistnictvím přírodních zdrojů a ničením přírody. Z tohoto důvodu musí být tomuto ničivému vývoji ihned zabráněno, abychom mohli z trosek této doby formovat nový svět v našem smyslu. Toho dosáhneme cestou celistvého, organického hospodářského a životního řádu, se kterým vystoupila Evropská akce. K ústředním cílům Evropské akce proto patří také zachování našeho zdravého a životahodného životního prostředí, stejně jako vytvoření vhodných rámcových podmínek pro duchovní a kulturní přežití – nejen našeho německého národa – nýbrž primárně všech evropských národů - a v celkovém zřeteli - všech národů této Země. Toho bude dosaženo jednak celoevropským osvobozením od globalisticky-liberalistického jha cestou k sedmi cílům Evropské akce, jednak aktivní účastí na kulturním a tvůrčím životě našeho příslušného národa. Naše kultura je živou součástí našeho národního charakteru a musí být opět naplněna krásou a charakterem. Protože identitární a sebevědomé národy jsou to, čeho se souputníci „civilizace jednoho světa“ pod vládou kapitálu obávají nejvíce. Vydejme se společně na cestu k nové Evropě a pomáhejme vnést naší myšlenku do srdcí všech Evropanů.