Nový Debatní klub o česko-německých vztazích: „Příští týden budou zrušeny Benešovy dekrety“

Přemysl Janýr a Tomáš Krystlík. (Foto: kolektif)

Příští týden budou zrušeny Benešovy dekrety – představme si takovou událost a v jejím světle celou následující debatu s tématy jako např. Mnichovská dohoda a co jí předcházelo, volby v roce 1935, fenomén SdP, požadavek sudetských Němců na autonomii, jaký význam má datum 21. září 1938, Druhá republika a v ní bující antisemitismus, odklon od všeho cizího, cikánské koncentrační tábory, Protektorát a jeho vliv na utváření povahy českého národa ve smyslu rezignace na demokracii pod heslem „vše pro blaho národa raději pod ruským komunismem než pod Němci“, Třetí republika: Beneš v exilu, ústavní a politická kontinuita, poválečný odsun neslovanského obyvatelstva a proč se čeští historici odmítají zabývat německými odhady ztrát (chyběla zde možná neméně zajímavá a velmi opomíjená otázka: proč se čeští historikové odmítají zabývat odhady českých ztrát za 2. světové války?). Pozvání přijali Tomáš Krystlík, autor knih „Zamlčené dějiny“, které shrnují fakta poukazující na velmi rozličné role některých význačných osobností českých moderních dějin oproti předpokládaným tvrzením, a Přemysl Janýr, signatář Charty 77, v roce 1979 zbaven československého státního občanství, od té doby žije ve Vídni. Janýr je předsedou Fóra pro česko-rakouský dialog a místopředseda sdružení Národy Podyjí.

Tvůrci Debatního klubu tak zahájili nově zveřejňovanou trojici zajímavých diskusí, kterými se právě česko-německé vztahy táhnou jako pomyslná červená niť. V rámci první z nich oba vystupující, jejichž články jsou i publikovány na Našem směru, poměrně obšírně probírají kontroverzně vnímané etapy vzájemných vztahů počínaje polovinou 19. století a konče vývojem v „Třetí republice“. Tomáš Krystlík zde například popisuje, jak to bylo s bývalými československými letci, z nichž většina po březnu 1939 přistoupila na nabídku německé Luftwaffe, a jak tato nabídka a reakce Čechů na ní znepokojila „československý exil“, který bývalé letce lákal ven z Protektorátu falešnými a později nedodrženými sliby.

Záznam z debaty je skutečně dlouhý – trvá více než tři a půl hodiny. Přemysl Janýr v ní bohužel nesprávně interpretoval „Heydrichovy a Goebbelsovy radikální plány řešení české otázky“, které si prý kladly za cíl vyhnání Čechů na Sibiř. Ovšem velmi zajímavá začíná být rozprava obou diskutérů v momentu, kdy se nemohou shodnout na významu pojmu „nacionalismus“, kterému Tomáš Krystlík přisuzuje zásadně negativní zabarvení („nadřazování se nad jiným národem“). Z debaty vyplývá, že Přemysl Janýr popsanému negativnímu významu přisuzuje spíše označení „šovinismus“. Láska k národu, pokud se zakládá na zdravých a konstruktivních pilířích, automaticky přeci neznamená nenávist či pohrdání národy jinými, stejně tak, jako když milujeme vlastní biologickou rodinu a snažíme se o její blaho, automaticky to přeci neznamená, že jiné rodiny nenávidíme nebo se vůči nim vyhrazujeme. Právě v tomto bodě debata nabrala směr, který se bohužel již tematicky do konceptu pořadu nevešel, ale právě toto téma – (pozitivní) nacionalismus versus šovinismus – by bylo zajisté vítaným námětem pro jednu z dalších debat. Například: Na čem by se mohl zakládat pozitivní český nacionalismus, na jakých hodnotách?

Nicméně i samotný závěr debaty je zajímavý a zachází do osobnější roviny. Účastníci vyprávějí o tom, jak se poprvé k tomuto tématu česko-německých vztahů vůbec dostali a co je motivuje se jimi dodnes zabývat. V obou případech šlo o více méně náhodné seznámení se se staršími texty jiných autorů. Přemysl Janýr k tomu říká: „Mne tyhlety naše odpovědi ubezpečují, že to má smysl se tím zabývat a psát o tom, protože já jsem se k téhle tématice dostal na základě nějakého textu, který jsem si přečetl, a Vy, jak říkáte, jste se právě tak dostal k téhle tématice na základě knížky, kterou jste si přečetl, a takže takový ten život, kdy se vyskytnou nějaké myšlenky, které někdo napíše a které se potom o léta později objeví a někoho přesvědčí nebo někoho inspirují, to se mi zdá být docela inspirativní, docela důležitý element.“ (-lb-, Debatní klub)