Přesto nejsou USA hlavními viníky současného chaosu na Ukrajině. Bez podpory páté kolony uvnitř ukrajinského národa a bez zahraničních žoldáků by se puč Washingtonu nikdy nepovedl, jako by se nepovedly jeho puče ani v ostatních výše vyjmenovaných státech. Pátá kolona a zahraniční žoldáci, samozvaní "národní revolucionáři", jsou hlavními viníky událostí, které se od prosince 2013 do dnešního dne na Ukrajině odehrály a ještě odehrají. Revolucionáři nesou plnou zodpovědnost za současný stav Ukrajiny. Nesou plnou zodpovědnost za tamní domácí a s ní spojenou mezinárodní krizi. Proč?
Revolucionáři byli v době puče plnoleté a svéprávné osoby. Velice dobře věděli, kdo je paní Tymošenková, co to jsou USA, EU, co je to Mezinárodní Měnový Fond (MMF) a jaké jsou jejich zájmy na Ukrajině. Velice dobře věděli, že hlavní podmínkou podpisu asociační dohody s EU je osvobození vůdkyně strany Vlast, Julie Tymošenkové, vězněné za podpis krajně nevýhodné smlouvy s Ruskem o transferu plynu přes Ukrajinu. Velice dobře věděli, kdo proto ihned po odstoupení Janukoviče od podepsání dohody s EU zorganizoval tzv. EuroMajdan 2013.
Organizátorem EuroMajdanu 2013 byl osobní přítel lídra Pravého sektoru a politický kůň Tymošenkové z její strany Vlast, Andrij Parubij. Parubij je organizátor identických pro-západních protestů tymošenkovců na Majdanu z roku 2004. Revolucionáři také velmi dobře věděli, kdo EuroMajdan 2004 (Oranžová revoluce) i EuroMajdan 2013 ze zahraničí opakovaně zaštiťoval a dotoval, kdo mu ve světě budoval mediální PR. Revolucionáři také velmi dobře znali primární cíle protestu – za každou cenu přihrát zemi Spojeným státům, EU a MMF. Revolucionáři také velmi dobře věděli, že celá akce je otevřenou provokací vůči Rusku. Přesto "národní revolucionáři" EuroMajdan 2013 za pomoci všech prostředků nejaktivněji a nejfanatičtěji podporovali.
Věřím obyčejným Ukrajincům, že je jejich země v rozkladu. Že žijí z "ruky do huby", že u nich vládne strašná korupce. Vždyť i ruský prezident Putin glosoval tento fakt poznámkou, že tak ohromnou korupci nemají ani doma v Rusku. Jenže vinu těžko může nést pouze Viktor Janukovič. Ten byl prezidentem z pověření ukrajinského lidu až od roku 2010. Do té doby na Ukrajině léta vládli paní Tymošenková s panem Juščenkem, vítězní lídři pro-západních majdanských protestů 2004. Obyčejní Ukrajinci sledovali jejich politiku na vlastní oči a zúčtovali s pučisty z roku 2004 v prezidentských volbách roku 2010. EuroMajdanem 2004 dosazený prezident Juščenko získal v roce 2010 ubohých 5 % hlasů.
Obyčejný ukrajinský dělník, řemeslník nebo drobný podnikatel se díky novému puči lepších životních podmínek nedočká. Právě naopak. Zapláče, jako zaplakali v posledních letech nejobyčejnější lidé ve Španělsku a Řecku, po zavlečení těchto zemí pod křídla MMF. MMF už na Ukrajině nařídil zvýšit ceny plynu pro domácnost o 50 % a pravidelně je zvyšovat do roku 2018. Chystá se stejně radikální zdražení elektřiny, zmrazení valorizace důchodů a další nepopulární kroky "nutné ke stabilizaci ukrajinského rozpočtu". USA a EU si už brousí zuby na ukrajinské státní a polostátní podniky, které padly za oběť Západu i v našem polistopadovém Československu. Díky tehdejším "národním revolucionářům", havlovcům. Ukrajina bude rozparcelována a rozprodána, jako byla rozparcelována a rozprodána ČSSR, respektive ČSFR a ČR.
Pokud byl dosud Ukrajinec velmi nespokojený, čeká ho mnohonásobně větší roztrpčení. Události do března 2014 jsou na Ukrajině jen začátkem dlouhodobé morální a duchovní bídy. Nemít prachy - nevadí. Nemít důstojnost - jo, to vadí.
Ukrajinci díky zrádné činnosti "národních revolucionářů" ztratili svou tvář, svou důstojnost. Za hranicemi své země jsou nyní terčem posměchu i nenávisti. Kvůli debaklu obrany státu a kvůli rozpoutání mezinárodní krize. Jako etničtí Češi v roce 1938. Obyčejní Ukrajinci byli zrazeni osobami, které se samy pasovaly do role bojovníků za blaho národa. Tito bojovníci, kteří se dobrovolně rozhodli převzít plnou zodpovědnost za budoucnost ukrajinského lidu a ukrajinského státu, měli jako první vystoupit proti EuroMajdanu a za pomoci všech prostředků tuto štvavou agendu proti Rusku bez milosti rozprášit. Místo toho se z nich vyklubali zrádci národa. Zcela vědomě se stali placenou ochrankou washingtonského cirkusu.
Výsledek? Pučistickým prezidentem je tymošenkovec. Spolu s pučistickým premiérem židovského původu (opět, jak jinak - tymošenkovec), schváleného Majdanem i paní Nulandovou z amerického ministerstva zahraničí, otevřeli bránu a slavnostně vpustili do Ukrajiny USA, EU i MMF. Tímto krokem nahráli pučisté i Rusku. Ukrajina je nyní bez Krymu a v područí Měnového fondu, zmítá se v chaosu a morálním rozkladu. Obyčejným Ukrajincům se bídný život nezměnil. Naopak. Stále není vyloučeno, že se nakonec Ukrajina stane bojištěm v závěrečném dějství studené války, sveřepě vedené Spojenými státy.
Revolucionáři ale nakonec vždy dostanou to, co si po právu zaslouží. Arsen Avakov, pučistický ministr vnitra a další politický činitel z dlouhé řady tymošenkovců, dosazených k moci zrádci národa, nechal nedávno policií odstranit jednoho z nejaktivnějších lídrů "národních revolucionářů". Zda se tato osoba nehodila Západu, tymošenkovcům nebo nově se utvářejícímu vedení "národně-revoluční" strany Pravého sektoru, se asi nikdy nedozvíme. Už dnes je ale jasné, že mimo politických čistek na nejvyšší úrovni předloží svým "národním revolucionářům" nesplacené účty i obyčejní Ukrajinci všech evropských etnicit. První zúčtování proběhne už brzy, 25. května 2014.