Pozorovatelé na Krymu: „Referendum bylo legitimní“

Ewald Stadler vyzývá evropskou veřejnost, aby se nepodílela na politice válečných štváčů na Západě

Místopředseda FPÖ Johann Gudenus se vy-
dal společně s Ewaldem Stadlerem na
Krym jako pozorovatel průběhu referenda.
Foto: GuentherZ / Wikimedia.

Tzv. „demokratický západní svět“, přesněji politická vedení těchto zemí a jejich tisk, dnes pranýřuje průběh referenda na Krymu (ve skutečnosti kvůli výsledku hlasování, který byl již předem předvídatelný) pro údajné porušení mezinárodního práva. Často je prezentována fotografie průhledných volebních uren, do kterých občané odevzdávali své hlasovací lístky, aniž by ovšem bylo poukazováno na skutečnost, že používání „skleněných“ volebních uren je již dávno obvyklé na území celé Ukrajiny. Krymská autonomní republika má dva milióny obyvatel a je jedinou oblastí s autonomní správou na Ukrajině. Její parlament dne 11. března vyhlásil nezávislost na Kyjevě.

V sobotu odcestoval na Krym Ewald Stadler, rakouský poslanec Evropského parlamentu. Letos bude do něj opětovně kandidovat za svou politickou stranu REKOS, jejímž cílem mj. je i zrušení této bruselské instituce. Stadler se na Krym vypravil společně s Johannem Gudenusem, místopředsedou politické strany FPÖ, jako neoficiální volební pozorovatel. Na Krym nepřicestovali podle deníku Die Presse žádní oficiální západní pozorovatelé průběhu referenda a Spojené státy společně s EU odsoudily referendum jako porušení mezinárodního práva a hrozí Moskvě sankcemi. Stadler tuto kritiku však jednoznačně odmítá: „Bylo každopádně legitimní.“

Vedení evropských států uznalo v minulosti i jiná odtržení, například srbské Kosovo. Společně s Gudenusem chválí průběh včerejšího volebního procesu: „Občané Krymu nebyli vystavováni žádnému nátlaku, nikdo je k ničemu nenutil.“ Zprávy o „skleněných urnách“, kde bylo možné rozpoznat, jak kdo odvolil, oba rakouští poslanci odmítají. Gudenus připomíná, že na Ukrajině se lidé mohou sami dobrovolně rozhodnout, zda svůj hlas odevzdají v obálce nebo volně a zda odevzdají lístek v kabince či nikoli. Na Jaltě, kde se oba zdržovali až do nedělního odpolende, neviděli ani příslušníky policie, ani vojáky. Oba pozorovatelé zdůraznili, že na Krymu se pohybovali naprosto svobodně a nikdo je ničím neomezoval.

„Krym byl po celá staletí, nejpozději od Kateřiny Veliké, ruským teritoriem, je osídlen Rusy a má pro Rusko strategicky enormní význam, to ví každý“, připomíná Stadler. „A pokud nyní obyvatelé Krymu využívají svého práva a chtějí se odtrhnout, tak se jedná o uznanou zásadu mezinárodního práva, je to právo na sebeurčení.“ Ptá se, proč by se najednou nemělo akceptovat něco, co bylo uznáno v případě obyvatelstva Kosova. „Zde je jasně vidět dvojjakost a neupřímnost, kterou se zde operuje. Pokaždé, když Západ rozstřikuje obzvlášť hodně moralínu (moralín = satirické umělé slovo, které sugeruje pojmu „morálka“ chemické složení) a hovoří mimořádně jasně o lidských právech, tak je jasné, že ve skutečnosti jde v pozadí o něco úplně jiného.“

Stadler svou cestu na Krym chápe jako „malý symbolický příspěvek“, protože „víc pro udržení míru já osobně se svými skromnými možnostmi vykonat už nemůžu“. „Nechci se zúčastnit toho celého koncertu válečných štváčů. Vyzývám rakouskou a evropskou veřejnost, aby se nezúčastnila politiky válečného štvaní svých vedoucích představitelů a nepřispívala k tomu, ale aby se postavila na odpor, protože na tomto kontinentu můžeme mít mír jen tehdy, pokud budeme v Rusku mít partnera a budeme v něm především spatřovat partnera v rozhovoru, a ne neopřítele. Rusko vůči nám nepěstuje žádné nepřátelské pocity. My u nich produkujeme nepřátelské pocity tím, že obvzlášť na Ukrajině nebo na Krymském polostrově inscenujeme neuvěřitelné věci, které nám takto nepříslušejí.“

Dnešní tisk přináší informaci, že poltická strana Johanna Gudenuse, FPÖ, by aktuálně dosáhla při volbách do parlamentu ještě lepší výsledky, než se před několika dny uvádělo. Hned čtyři ankety atestují straně 24-27 % hlasů, na druhém místě sociální demokraté (asi 24 %) a lidovci (20 %). (-lb-)