Obžaloba doručena – proces kvůli vydaným Hitlerovým projevům již 2. června!

Budova Městského soudu v Brně.
Foto: Wikipedia

V úterý byla Lukáši Beerovi, Pavlu Kamasovi, Lukáši Novákovi a právnímu zástupci nakladatelství guidemedia etc Tomáši Pecinovi doručena obžaloba vinící vydavatele Hitlerových projevů a autora komentářů k nim z „propagace hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka a hlásá rasovou zášť“ a z „veřejné snahy ospravedlnění nacistického genocidia a jiných zločinů nacistů“. Obviněným osobám hrozí za vydání této knihy tři až deset let odnětí svobody. Zároveň byl stanoven termín hlavního líčení na pondělí 2. června 2014 o půl deváté ráno v budově Městského soudu v Brně.

„Státní zástupce zněním této absurdní obžaloby demaskoval nejen frustrující nedostatky v oblasti historie, ať už své vlastní nebo svých našeptávačů, ale je i na nejlepší cestě zesměšnit český stát i obec českých profesionálních historiků před vnímavou veřejností, včetně té zahraniční“, uvádí ve své první reakci na znění obžaloby Lukáš Beer. „Pevně věřím v inteligenci, odpovědnost a soudnost členů příslušného trestního senátu, protože si nedokáži představit, že by tento neobyčejně hloupý konstrukt – jinak se historické vývody v obžalobě totiž nazvat nedají – byla česká demokratická justice v roce 2014 schopna brát vážně.“ Beer dodává, že odvolávání se na vyjádření zmíněného vojenského historika Jana B. Uhlíře ze strany státního zástupce Jana Petráska „tomu všemu dodává jen korunku, uvědomíme-li si, že jde zjevně o nedůvěryhodného člověka, který ve svém nejznámnějším díle prokazatelně falšuje historická fakta a neštítil se ani neuvěřitelných manipulací a lží ve svém tzv. odborném vyjádření“.

Veškeré informace ke kauze ZDE !

Státní zástupce Jan Petrásek v obžalobě uvedl seznam titulků a komentářů údajně „jednoznačně vyznívajících jako souhlas s obsahem Hitlerových projevů, majících formu vysvětlení správnosti tehdejších názorů Adolfa Hitlera či prokázání pravdivosti jeho tehdejších tvrzení“. Následně vyjmenovává ve 13 bodech nejvážnější příklady, kdy je „v rámci komentářů“ konkrétně tvrzeno (seznam je doslovnou citací Jana Petráska včetně chyb):

1.) Že Adolf Hitler vystupoval jako muž, který má český národ v úctě, a Německu nemůže být vytýkáno, pokud se rozpadl státní útvar Československo (viz Odpověď Rooseveltovi, stránka 28 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Návrat Rakouska“, „Návrat Čech a Moravy“ a „Vztah k českému národu“.

2.) Že v září roku 1939 začala německá branná moc odstraňovat nesnesitelné poměry na východních hranicích Říše a ve vzduchu ležel pocit hrdosti a zadostiučinění nad tím, čeho bylo za tak krátkou dobu dosaženo na vojenském a politickém poli, že uplatnění rasových principů ukákoněných v Říši a uváděných v účinnost taktéž na území Protektorátu Čechy a Morava přijde konec konců k dobru i českému národu, že Německo ve svém Protektorátu Čechy a Morava nezabezpečilo pouze klid a pořádek, nýbrž především také položilo základ k novému hospodářskému rozkvětu a k dorozumění mezi oběma národy, a že Vůdcovým cílem byl i pokus o vyřešení židovské otázky na území bývalého Polska, nicméně jeho stěžejním cílem však bylo vytvoření pocitu bezpečnosti na celém kontinentě (viz Mírová výzva Anglii, stránka 142 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Jen žádné civilní oběti“, „Příčiny polské tragédie“, „Proč chtějí demokracie válčit“ či „Válka je nesmyslná“. 

3.) Že osmý listopad 1932 [sic!] (pozn.: tzv. „Pivní puč“) byl stabilně prezentován jako významný mezník v historii nacionálněsocialistického hnutí, jako obrat k lepšímu, ačkoliv v následujících letech se hnutí muselo vypořádat s mnohými překážkami a občasnými porážkami (viz Proč Anglie chce válčit a Německo budovat – stránka 188 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „O spravedlivém rozdělení světa“ a „Německý sociální stát je nebezpečný vzor“. 

4.) Že Vůdce vysvětluje, že jeho cílem nebylo pouze vítězství nacionálně socialistického hnutí, ale toto bylo pouze prostředkem k tomu, aby mohlo být zahájeno osvobození národa, že koncentrační tábor je anglickým vynálezem, který „jsme si jen přečetli v lexikonu a později okopírovali“, ovšem s tím rozdílem, že Anglie poslala do těchto táborů ženy a děti (viz Odpověď na Chamberlainovy plány – stránka 214 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Cílem bylo osvobodit německý národ“ a „Koncentrační tábor je anglický vynález“. 

5.) Že nacionální socialismus přinesl odpověď na ideologický rozpor mezi měšťáckým třídním státem a státem proletářským, třídním, a poskytl zároveň geniální řešení, které bylo s to tento pro národ škodlivý stav odstranit (viz K 20. výročí založení NSDAP – stránka 238 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Nacionalismus a socialismus se podařilo sjednotit“, „Zajištění životního prostoru ve střední Evropě“ a „Plutokratický terior“. 

6.) Že Vůdce v roce 1940 optimisticky hleděl do budoucnosti, kdy bude možné budovat úspěšně zemi míru, práce, blahobytu a kultury (viz K dělníkům zbrojovky Borsigwerke – stránka 316 a násl.). 

7.) Že Německo bylo na počátku roku 1941 příkladným sociálním státem, zatímco v západních demokraciích vládnou plutokracie skládající se z několika finančních dynastií (viz Novoroční projev – stránka 354 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Německé mírové nabídky“ a „Nacionálně socialistické organizace se osvědčily“. 

8.) Že na ukončení války v roce 1939 neměli zájem „židovsko-demokratičtí váleční interesenti“, a že Vůdce hledí roku 1941 do budoucnosti s vírou ve vítězství, neboť především mravně má Německá říše a její spojenci převahu nad kteroukoliv myslitelnou koalicí světa (viz Kdo chtěl válku na Balkáně – stránka 406 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Odmítnutí německých mírových apelů“, „Židovsko-demokratický kapitál potřebuje válku“ a „Nastolení řádu bez sobectví a egoismu“. 

9.) Že Vůdce boj na východní frontě nechtěl, že jeho program byl ve znamení mírumilovné výstavby a tvůrčí práce, přičemž nacionálně socialistická výstavba země byla teprve na počátku, ale přesto dosáhla úspěchů právě v oblastech, kde demokratický svět při řešení problémů ztroskotal (viz Důvod války s Ruskem – stránka 456 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Mírumilovná výstavba vlasti má prioritu“ a „Nacionálně socialistický stát se otvírá lidem“. 

10.) Že Adolf Hitler označil za isnpirátory nepřátelství vůči Německu konec konců především Židy, a mezi nimi a příslušníky národů, kteří stojí na druhé straně fronty jako nepřátelé Německa, činí zásadní rozdíl (viz Boj evropských národů proti bolševismu – stránka 480 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Rasová otázka je klíčem světových dějin“ a „Židé v evropských národech“. 

11.) Že zatímco Roosevelt se dostal na scénu jako „protekční politik“ a odborník na finanční spekulace, Adolf Hitler vzešel jako jednoduchý člověk z národa, a síly, které Roosevelta podporovaly, a z nichž se skládal jeho „poradenský sbor“, sestávaly z příslušníků určitého národa, proti kterým v Německu bojovali jako proti „parazitním zjevům lidstva“, a že Roosevelt povolal ke své podpoře elementy, které mají zájem na rozkladu a nikoli pořádku, čímž Adolf Hiter mínil americké Židy (viz Zúčtování s Rooseveltem – stránka 506 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Německo brání evropské kulturní dědictví“, „Roosevelt a jeho Židé“ a „Boj proti židovsko-kapitalisticko-bolševické koalici“. 

12.) Že za hybnou silou v mezinárodních vztazích viděl Adolf Hitler mezinárodní Židovstvo a ve své řeči z 30. 1. 1942 formuluje Vůdce svůj poměr k Židům nekompromisně: „Válka může skončit jenom tím, že buď budou vyhubeny árijské národy, nebo Židovstvo zmizí z Evropy.“ (viz K 9. výročí převzetí moci – stránka 552 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulky „Ctíme přírodní zákony“, „Myšlenka hnutí se osvědčila“ a „Mé velké mírové dílo“. 

13.) Že Hitler spatřuje hnací sílu protivníků v mezinárodním Židovstvu a slibuje, že nacionální socialisté se postarají o to, aby tato démonická síla byla odhalena v celé své nebezpečnosti, a že Německo je podle Vůdce skutečně jedinou zemí na světě, kde se uskutečňuje sociální stát (viz Osudný boj dvou světů – stránka 696 a násl.), kdy navazující překlad projevu Adolfa Hitlera je opatřen mimo jiné mezititulkjy „Mezinárodní Žid je hnací silou protivníků“ a „Jen v Německu je sociální stát“.

Státní zástupce Petrásek dále navrhuje, aby v rámci hlavního líčení bylo čteno vyjádření kontroverzního českého historika a aktivního funkcionáře hnutí Sokol, Jana B. Uhlíře, který byl věcně usvědčen z manipulace ve svých „odborných vyjádřeních“ a také z falsifikace ve své nejznámější knize „Protektorát Čechy a Morava v obrazech“. Podle Petráska je ale právě naplnění skutkové podstaty prokázáno „v prvé řadě“ právě Uhlířovými odbornými vyjádřeními. Uhlíř dále spojuje vydání knihy s činností „soudobé neonacistické scény“, a to i přes to, že publicista Lukáš Beer, auor komentářů k projevům, prokazatelně žádné styky s tzv. „neonacistickou scénou“ neudržuje a ani neudržoval a v některých svých textech dokonce „neonacismus“ vystavoval kritice. Petrásek v obžalobě cituje dokonce některé pasáže z předchozích Uhlířových vyjádření. Mimo to státní zástupce konstatuje, že mezititulek „Koncentrační tábor je anglický vynález“ je Beerovým projevem „zjevně antisemitského zameřění“, stejně jako mezititulek „Rasová otázka je klíčem světových dějin“, což je ve skutečnosti citát výroku židovského spisovatele a pozdějšího britského ministerského předsedy Benjamina Disrealiho z roku 1880. Petrásek v obžalobě uvádí, že tyto výroky „s ohledem na historická fakta týkající se holocaustu je nutno intrepretovat jako ospravedlňování nacistického genocidia a jiných nacistických zločinů proti lidskosti, a to nejen ve vztahu k Židům, ale i vůči dalším národům žijícím v oblastech okupovaných či dobytých nacistickým Německem.“

Lukáš Beer zpracoval věcný rozbor knihy Hitlerovy projevy ZDE.

Petrásek se dokonce odvolává i na grafické zpracování knihy Hitlerových projevů, které podle názoru Jana B. Uhlíře jednoznačně vychází z barev vlajky NSDAP. Státní zástupce argumentuje, že Uhlířovo „odborné vyjádření“ je postačující, protože dotyčný „je historikem Vojenského historického ústavu Praha a současně znalcem z oboru sociální vědy, odvětví politiolgie, specializace nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus“ a „jako takový je nepochybně nanejvýš odborně způsobilý zkoumat vydanou knihu“. Podle Jana Petráska existuje v České republice „neonacistické hnutí“ v podobě „autonomních nacionalistů, zastánců dogmatické neonacistické spolupráce s německými strukturami Národního odporu, zastánců tradičního skinheadského image s vazbami na hnutí Blood & Honour atd.“ a tudíž prý existuje návaznost údajné propagace nacionálněsocialistické ideologie knihou na existující hnutí. (-lb-)

Reakce na znění obžaloby bude na Našem směru brzy zveřejněna