Anketa „Sudetenpost“: Kdo se chce vzdát svého majetku?

Poznámka redakce: Otázka majetku není centrálním požadavkem sudetoněmeckých organizací. Redakce Našeho směru, která přináší články „Sudetenpost“ s úmyslem nastínit českému čtenáři veškeré názorové proudy mezi vyhnanci a v rámci jejich vedení, považuje za přínosné pro vytváření atmosféry důvěry a přátelství prezentovat otevřeně i taková stanoviska, jako to následující. Vlády třech zúčastněných zemí, stejně jako mnichovské vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, sice často hovoří o dobrých vztazích a výborných perspektivách, ovšem tato neosobní stanoviska politiků nereprezentují smýšlení lidí a občanů, kteří v nezměněné podobě nadále pochybují a zachovávají si staré předsudky, obavy či antipatie. Není pochyb o tom, že „prolomit ledy“ a změnit tento stav by mohly i jen částečné symbolické kroky. O výsledcích ankety budeme informovat. 

Ne náhodou zrovna na Sudetoněmecký den zahajuje „Sudetenpost“ se svým jednatelem a předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SLÖ) v Horním Rakousku, Peterem Ludwigem, iniciativu, která má téma vlastnického práva, jež je ve vyhnanecké politice v rostoucí míře zatlačováno do pozadí, opět vrátit do středu zájmu. Vedle odběratelů „Sudetenpost“ při svatodušním setkání v Augsburgu tak má být probuzen zájem ještě většího počtu vyhnanců, popř. zástupců generace hlásící se k odkazu. Prostřednictvím dotazníku, který byl přiložen k tomuto vydání, má být zjištěno, jak se sudetští Němci staví k právu na své vlastnictví, které bylo na základě Benešových dekretů po válce v Sudetech konfiskováno československým státem. Hornorakouský předseda SLÖ Peter Ludwig si chce udělat obrázek o náladách ohledně majetkové otázky, aby z toho vyvodil úkoly pro další počínání v politice vztahující se k vlasti. V dotazníku je vyjádřena otevřená kritika na adresu zástupců Sudetoněmeckého krajanského sdružení, kteří s tímto tématem, stejně jako vláda v Praze, zacházejí jako s tabu. Protože se jedná o uloupený majetek, z pohledu iniciátorů této ankety vlastnické právo nezaniklo.

Je poukazováno také na to, že se na rozdíl od Česka nebo Slovenska jiné země vyhnancům přiblížily. Tak například Srbsko právě začalo s kroky restituce vlastnictví popřípadě s odškodňováním podunajských Švábů. Právně jsou tam vyhnanci postaveni na stejnou úroveň se srbskými státními občany. Konkrétně jsou sudetští Němci v právě se rozbíhajícím průzkumu mínění tázáni, zda mají v úmyslu si udržet své právo na vlastnictví. Ten, kdo na tuto otáku odpoví kladně, je dále tázán, zda by chtěl vlastnické právo, a s tím spojené odškodnění, přenést na jinou osobu, popřípadě na nějakou sudetoněmeckou instituci.

Peter Ludwig trvá na tom, že vyřízení vlastnické otázky nestrpí již žádné odsouvání, a proto Vás žádáme v zájmu všech krajanů, abyste tento dotazník zaslali vyplněný – a opatřený Vaším jménem a Vaší adresou – na adresu

„Sudetenpost“, Kreuzstraße 7, A-4040 Linz. 

Výsledek také nemá skončit v šuplíku, ale Ludwig slibuje: „Půjdeme s tím do Prahy!“


Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 5. června 2014.