Čeští politikové vítají změny ve stanovách landsmanšaftu, zatímco jeho členstvo je částečně rozčarováno

Stanovisko předsedy Witikobundu ke změnám v interview: „Landsmanšaft není nějaká Armáda spásy“ 

Titulek z iDNES.cz

České sdělovací prostředky včera odpoledne přinesly zprávu o změnách stanov mnichovského Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které byly dojednány o víkendu. Ve zprávě ČTK se také cituje pozitivní reakce českých politiků na změnu formulace stanov, ve kterých se již explicitně neuvádí cíl usilování o navrácení majetku, který byl vyhnancům zabaven po Druhé světové válce. V novém znění stanov, které Sudetoněmecké krajanské sdružení tento víkend přijalo, se místo toho mlhavě hovoří o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení. V dosavadních stanovách se mimo jiné uvádělo, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj". Vedení SL bylo kritizováno některými sudetskými Němci za to, že nedalo jednotlivým členům dost času k diskusi o změně stanov. Náš směr má k dispozici z důvěrných zdrojů informaci o tom, kolik zástupců ve vedení SL hlasovalo pro změnu stanov a kolik proti: 2 hlasy se hlasování zdržely, 19 bylo proti a 48 bylo pro navrhované změny. Dále přinášíme aktuální rozhovor s hlavním představitelem Witikobundu, Felixem Vogtem Gruberem, týkající se změny stanov. (-lb-)

Reinfried Vogler svolal na dny 28. února a 1. března do Sudetoněmeckého domu [v Mnichově] 4. schůzi XV. Spolkového shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Mnichovská schůze už předem vyvolala určitý rozruch. Protože Vogler obrátil v pozvánce zájem účastníků na bod programu jednání číslo 15. V něm jde o žádost spolkového předsednictva o změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Jádro změny se týká paragrafu 3 – a zde obzvláště odstavce 1 c). Ve formulaci platné od února 2008 se jako účel Sudetoněmeckého krajanského sdružení uvádí úsilí „prosadit právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“.

V nové formulaci paragrafu 3, která byla nyní navržena spolkovým předsednictvem, se už tato pasáž nenachází. Místo toho se v odstavci 1 b) nyní nachází poněkud nejednoznačně popsaný účel „podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, v němž budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a právo na sebeurčení národů a národnostních skupin, a obzvláště odsuzovat vyhánění, genocidu, vyvlastňování odporující mezinárodnímu právu a diskriminaci, a tam, kde k nim dochází, usilovat v rámci možností o nápravu.“

Z přívalu slov nelze samozřejmě při odpovídající vůli vyčíst také vypuštěné „znovuzískání vlasti“ jako účel, popř. to tak interpretovat. Nejeden krajan se ovšem ptá, k čemu má být tato svým způsobem jasná formulace v dosavadní verzi nahrazena tímto nafouknutým slovním obalem? Odůvodnění potřeby změny stanov se v pozvání na schůzi každopádně nenachází. Zato ale výzva adresovaná příslušným výborům, aby se o tom včas poradily. Tyto porady resp. diskuse ovšem neprobíhají pouze v těchto výborech, nýbrž také zcela otevřeně mezi funkcionáři a členy krajanského sdružení.

Varování před úbytkem členstva

V době redakční uzávěrky tohoto vydání [Sudetenpost] bylo ještě otevřené, zda k této změně stanov dojde. Neboť jednací řád nabízí možnost podat do 13. února žádosti o změnu na spolkové centrále. Je jisté, že této možnosti bude bohatě využíváno. Tak například předseda krajského SL v Horním Bavorsku, Johann Slezak, oznámil listu Sudetenpost již odpovídající iniciativy. Z jeho pohledu představuje navrhovaná změna stanov pouze „podklad pro diskusi, který by v žádném případě neměl být spolkovému shromáždění předložen ke hlasování“. Diskuse o tak zásadní změně by musela předtím v celé šíři proběhnout mezi členstvem a v žádném případě by se jí nemělo zabývat pouze spolkové shromáždění, řekl Slezak. Také v případě nedodržení lhůt prý tato diskuse mezi členstvem až po spolkové shromáždění není jednoduše možná. Slezak dále řekl: „Pokud by skutečně mělo být úmyslem spolkového shromáždění předložit tuto změnu stanov k odhlasování spolkovým shromážděním, varuji před následky, které by při nejmenším mohly navodit silné pouštění žilou ohledně členstva či dokonce celých dílčích organizací.“ Předseda Witikobundu, Felix Vogt Gruber, v interview (viz dole) vyzval k tomu, „nenechat se uspat pěkně znějícími ale nic neříkajícími slovy návrhu“.

Interview s předsedou Witikobundu

Sudetenpost se dotazoval předsedy Witikobundu, Felixe Vogta Grubera, ohledně plánované změny stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Sudetenpost: Pane předsedo, překvapuje Vás plán změny stanov SL?

Vogt Gruber: Ne docela, protože tento pokus je od roku 1997 již třetí. Vždy ale ztroskotaly kvůli formálním chybám nebo odporu členů.

Sudetenpost: Považujete změnu stanov za nutnou?

Vogt Gruber: Návrh na změny spolkového shromáždění se týká účelu svazu. Ten směřuje nadále k odstranění materiálních a duchovních škod způsobených sudetským Němcům. Dokud zde není žádného pokroku, nemusí se nic měnit.

Sudetenpost: Plánovaná nová formulace se dožaduje řádu mezi národy, který bude poskytovat lidská práva a právo na domovinu. Není to to stejné, co chcete?

Vogt Gruber: Pro nás to je příliš abstraktní. Historická formulace, která teď ještě platí, hovoří velmi konkrétně o požadavcích sudetských Němců a nechce je prosazovat pouze „v rámci možností“, jak se to uvádí v nové formulaci.

Sudetenpost: Nestavíte se díky tomuto názoru také proti Berndu Fabritiovi, novému předsedovi Svazu vyhnanců, který označil otázku vlastnictví ve 21. století za překonanou?

Vogt Gruber: Pana dr. Fabritia bych chtěl upozornit na jasná stanoviska mezinárodního práva a na restituční snahy několika východoevropských zemí, které tyto pochybnosti nesdílejí.

Sudetenpost: Co byste poradil spolkovému shromáždění SL před hlasováním o změně?

Vogt Gruber: Poradím svým kolegům, aby se nenechali uspat pěkně znějícími ale nic neříkajícími slovy návrhu. 90 procent návrhu tvoří politická lyrika. Sudetoněmecké krajanské sdružení není nějaká Armáda spásy, která se musí starat o dodržování lidských práv na celém světě, nýbrž má se starat o záležitosti vlastní národnostní skupiny a zde je ještě mnoho práce.

Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr. 
Interview vyšlo dne 12. února 2015.