Lukáš Beer
Boj proti „rasismu“, „xenofobii“ a „homofobii“ je na Britských listech ovšem neměnnou stálicí. Stejně tak stabilním jevem je, že Čulík přebírá podstatnou část svých textů z britského Guardianu, nebo i z jiných anglicky psaných zdrojů. Jenže, jak už to bývá, informace z druhé, a v tomto případě až ze „třetí ruky“, se mohou ke konečnému příjemci dopravit i v dosti pošramocené podobě. Tím spíš, pokud redakce anglicky psaných švédských internetových stránek, specializujících se na zpravodajství z několika evropských zemí, přináší zprávu pojednávající o „incidentu“, který se odehrál až ve vzdálené Vídni.
Jan Čulík, jakožto zajisté zkušený novinář, vynechal při své rešerši základní postup: ověřit si původní zdroje, ze kterých toto anglicky psané internetové periodikum čerpalo.
Ale k věci: Britské listy přinášejí „výtah“ z odpovídajícího článku anglicky psaného portálu thelocal.at a tvrdí, že se před několika dny odehrál v jedné vídeňské tramvaji rasistický incident, kdy muž „vykřikoval rasistické nadávky na somálského pasažéra“ a přitom „nikdo ze spolucestujících se nepokusil napadeného zastat“. Zarazila mne především „informace“ Britských listů, že tento incident měl vyvolat „v Rakousku hněv a debatu o morální odvaze“, protože nic podobného jsem v uplynulých týdnech nezaregistroval, ač rakouská média sleduji důkladně již jedno čtvrtstoletí. Dokonce ani levicově-liberálnímu listu Der Standard, který na svých stránkách zaručeně přináší i ty nejabsurdnější zprávy a postřehy o domnělých „homofobních“ či „xenofobních“ projevech v zemi a nevynechá ani jednu záminku k tomu, aby pranýřoval rasistické, extremistické či homofobní projevy v alpské republice, nestál onen Čulíkův „incident“ vůbec za zmínku, a to už je skutečně co říct. Ani v denním televizním regionálním zpravodajství z Vídně veřejnoprávní televize ORF se nic takového neobjevilo, ač jsou zprávy obvykle plné reportáží o „boji proti předsudkům“ a o desítkách „integračních projektů“ pro přistěhovalce.
Žádný hněv a žádná debata se v Rakousku nekoná – je to pouze blud zveřejněný anglicky psanými švédskými stránkami a ochotně převzatý Čulíkem. O videu, natočeném jedním přistěhovalcem ve vídeňské tramvaji, informoval v Rakousku před pár dny pouze levicově-liberální bulvární deník Österreich, o jehož novinářských „kvalitách“ se mezi lidmi šíří už i pěkné anekdoty. A tento list převzal video zase z bezvýznamného neomarxistického internetového portálu Vice (stačí se podívat na jiné aktuální příspěvky, věnující se boji proti „transfóbii“ a „homofobii“, nebo nabízející hru, "jak můžeš uspokojit teplé auto" apod.), kde autorka příspěvku neopomněla účelově pomíchat zpravodajství o tomto „incidentu“ s kritikou hnutí Pegida a politické strany FPÖ.
Tolik tedy k žurnalistickému výkonu Britských listů.
Britské listy z článku na thelocal.at převzaly následující:
Video ukazuje staršího Rakušana, který vypadá podnapilý, jak nadává somálskému cestujícímu, jenž stojí na druhém konci poloprázdného vozu. Útočník označil Afričana za "špinavou negerskou svini" a vyhrožoval mu, že ho vyhodí. Opakovaně se ptal: "Co tu děláš?" a vyzýval ho "jdi zpátky do džungle".
Nikdo z dalších cestujících nezasáhl a všichni se zřejmě tvářili, že si ničeho nevšimli - kromě člověka, který incident natočil na mobilní telefon.
Přepravní společnost Wiener Linien oznámila, že v případě verbálního nebo fyzického útoku by pasažéři měli informovat řidiče, který zavolá policii a požádá lidi, aby opustili tramvaj. V tomto případě, kdy útočník pokřikuje ze zadní části vozu, si řidič zřejmě nevšiml, protože staré tramvaje jsou velmi hlučné. "To ukazuje na potřebu občanské odvahy," prohlásil mluvčí společnosti Michael Unger pro časopis Vice.
Vídeň je často oceňována za kvalitu života, avšak rasismus je problémem a roste odpor proti přistěhovalcům.
Není těžké na první pohled na videu rozpoznat, že verbální konflikt propukl mezi podnapilým pasažérem a přistěhovalcem ze Somálska ve večerních hodinách. Co konfliktu předcházelo, však na videu zaznamenáno nebylo. Pasažér černocha skutečně nazval „špinavou negerskou sviní“ a posílal ho do „pralesa“. Co však novinářům a posléze i Čulíkovi zřejmě ušlo: černoch se podnapilého muže hned ptá, jestli je Maďar nebo Čech.
V téměř dvoumiliónové metropoli jako je Vídeň lze v městské hromadné dopravě nejen v nočních hodinách, ale i přes den, narazit tu a tam skutečně na podivné osobnosti, vykřikující nebo mluvící něco pro sebe. Bohužel, patří to k životu tohoto velkoměsta. Lidé nad takovými věcmi obvykle mávají rukou, nebo se raději straní a pokračují v cestě. Sám jsem byl před několika týdny svědkem podobného příběhu, kdy jsem v ranní špičce jel „Orient Expressem“ – jak se mezi lidmi také říká lince metra U6 pro nápadně multikulturní dojem ze složení osazenstva této linie spojující severovýchod města s jihozápadem – když do vozu nastoupila očividně psychicky narušená Rakušanka středního věku, nahlas komentující pasažéry kolem, jedno jakého etnického původu. Její ostrý pohled se pak zaměřil na Asiatku sedící v její bezprostřední blízkosti u okna a ona osoba si začala nahlas „pro sebe“ brumlat něco nepřívětivého o „auslendrech“. Vůz byl v té době plný a lidé kolem – složení bylo vskutku multikulturní – si té pomatené paní raději nevšímali. Asiatka, které se poznámky týkaly, navíc očividně vůbec německy vůbec nerozuměla. Kdybych v té chvíli vytasil mobilní telefon a začal příběh natáčet, vyrobil bych pro pana Čulíka lepší příběh než ten, o kterém na svých stránkách referoval. Na rozdíl od prázdné tramvaje, kterou rozpoznáme ve videu o "rasistickém incidentu z Vídně", byl vůz metra, ve kterém jsem tento zážitek měl, vskutku narvaný lidmi.
Shodou okolností se ale slovní potyčka, o které píše, odehrála mezi přistěhovalcem z Afriky a místním podnapilým mužem a díky hbité osobě, která tuto „událost“ natáčela na telefon, se o ní mohl dozvědět „světový tisk“ a Britské listy. Ale máme tu jednu špatnou zprávu pro Jana Čulíka: žádná vlna hněvu a žádná debata o rasismu se ve Vídni kvůli tomuto zážitku nekoná a nevyrukovali s ní ani vídeňští Zelení, kterým jinak není nic natolik trapné, aby mohli pranýřovat projevy údajné xenofobie a předsudky.
Shodou okolností taktéž v těchto dnech referovala některá média (Flensburger Tagblatt) o rozhodnutí jednoho soudu v německém Hamburku ohledně následujícího incidentu: 78letá důchodkyně Elke W. jezdila v lednu 2014 na svém kole po městě a sbírala prázdné láhve, aby si tím finančně vylepšila důchod (600 EUR měsíčně). Když se pohybovala na kole na stezce pro cyklisty u jedné s místních škol, stálo jí v cestě několik hochů. Proto zazvonila, aby jí uhnuli z cesty. Ale chlapci neuhnuli a místo toho jí jeden z nich, jedenáctiletý černoch okřikl: „Copak chceš, ty děvko?“ a „hnusná stará ženská“. Elke W. v rozrušení odpověděla: „Negře!“. Později u soudu litovala: „To ze mě jen tak vypadlo. Okamžitě jsem se omluvila.“
Popřela ale zároveň, že by také chlapci dala facku, udeřila jej pěstí do obličeje a kopla jej. Přesně to ale do policejního protokolu vypověděl onen jedenáctiletý černoch a dva jeho kamarádi. Na základě toho musela zaplatit 800 EUR kvůli ublížení na zdraví a urážce, ale odvolala se. Během dalšího soudního stání se však prokázalo, že si dotyčný fyzické napadení vymyslel. Státní zástupkyně i právník oné důchodkyně se dožadovali zproštění obžaloby. Obhájce navíc argumentoval, že pojem „Neger“ zná obžalovaná důchodkyně ještě z doby, kdy se nepovažoval za nadávku. To všechno soud nezajímalo a důchodkyně byla odsouzena k zaplacení pokuty 100 EUR za urážku použitím slova „negr“. Důvod: nadávka „děvka“ není prý tak závažného rázu ve srovnání s výrazem „negr“. Obhájce Stefan Lanwer nad tím kroutí hlavou: „To je politická judikatura.“