Pravicoví radikálové?

Čtenářský dopis 

Sudetoněmečtí funkcionáři Bernd Posselt a Steffen Hörtler 
(vlevo) se netají svými antipatiemi vůči předsedovi Witikobundu. 
Felix Vogt Gruber (vpravo) se měl provinit i tím, že v 
dubnu navštívil valnou hromadu SKS ČMS. Foto: Lukáš Beer

Po posledním Sudetoněmeckém dni jsem si obstaral nejrůznější noviny, abych si přečetl komentáře. [Bavorský ministerský předseda] Seehofer se o Posseltově projevu pochvalně vyjádřil, že byl grandiózní. My jsme považovali také za „grandiózní“, že nás označuje za štváče, extremisty a za lidi na pravém okraji. Jako sudetští Němci nástupnické generace si to nemůžeme nechat líbit. Stačí, když si vzpomenu na prezidenta Zemana v Aši (v dubnu 2015) a ptám se, jestli naši politikové nejsou slepí a hluší, co se týká Čechů? Hodně lidí neví, co se u nás děje.

K tomu, aby změna stanov nabyla účinnosti, je třeba ji zanést do rejstříkového registru (ale dodnes se tak díky Bohu nestalo). Spolkové předsednictvo, obzvlášť spolkový předseda Posselt, by měl jako zákonný zástupce spolku znát obsah § 71 Občanského zákoníku. Pokud budeme u něj předpokládat znalost zákona, znamenalo by to, že prostřednictvím svého tiskového prohlášení záměrně po celé zemi a Evropě tvrdil nepravdivé skutečnosti. Pro dosažení změny účelu spolku je také potřeba souhlas všech členů. To znamená, že spolkové shromáždění není legitimováno k tomu, aby měnilo stanovy. Nás se jako členů vůbec nikdo neptal, a proto jsme s tím také nesouhlasili. Proto jsme nyní považováni za pravicově radikální, za strůjce nepokojů a za krajně pravicové a za štváče. Jaké označení by se muselo dát zastáncům [změny stanov]?

Jak Posselt naloží se svým vlastnictvím v Česku, to je nám jedno, ale o to naše se nemusí starat. My ještě umíme za sebe myslet a jednat! Posseltovo jednání již není moc věrohodné, a proto je škodící spolku. To jak na oné schůzi spolkového předsednictva zacházel s Walli Richterovou [narodila se roku 1935 v Oberleutensdorfu/Litvínově a je autorkou několika knih], bylo nedůstojné člověka.

Nevíme, proč Seehofer a Posselt neustále hovoří o sblížení. Nejprve musí přijít na stůl Benešovy dekrety a je třeba se jimi zabývat, a pak snad bude možné bavit se o sblížení. Proč by se kůň měl zapřahovat zezadu? Seehpfer se nemá co divit, když se používá ostřejší tón. My, nástupnická generace, jsme vždy všechno ochotně akceptovali, ale s tím je nyní konec. Ale proto nemusíme být hned pravicově radikální a co nejostřeji se vůči tomu ohrazujeme.

Volba spolkového předsedy probíhala obdobně jako změna stanov. Volilo se mezi Hörtlerem a Vogtem Gruberem. [Steffen Hörtler, CSU, je předseda bavorské zemské organizace spolkovoněmeckého Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V dubnu označil stránky Náš směr za „extremistické“. Felix Vogt Gruber je předseda Witikobundu a zároveň náměstek předsednictva bavorské zemské organizace spolkovoněmeckého Sudetoněmeckého krajanského sdružení.] Během projevu, kdy se Vogt Gruber představoval, odešel Posselt ze sálu a vrátil se až, když byl se svým projevem hotový. Tak velmi zajímají našeho mluvčího naše záležitosti.

Teď ještě k mému zážitku se Sudetoněmeckého dne. Náš stánek byl v posledním koutu haly a vedle něj stánek Witikobundu, který byl prázdný. Ptal jsem se, co se tu děje? Vyhledal jsem rozhovor s panem Hörtlerem a zeptal jsem se ho, proč je stánek Witikobundu prázdný. Odpověděl, že proto, že je pravicově radikální. Zeptal jsem se ho znovu, kdo že je pravicově radikální, a on odpověděl: „Vogt Gruber.“ Zeptal jsem se proč – a on, že dotyčný byl u Witikobundu v Plauenu. Na to jsem řekl, že je přece dobré, když se někdo, kdo je předsedou organizace v celém Německu, stará o to, co se děje v různých částech země. Hörtler na to řekl, že Vogt Gruber byl i v Praze [na mysli měl účast předsedy Witikobundu na valné hromadě Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - pozn. red.]. Moje odpověď zněla: „Ale vy přeci taky jezdíte do Prahy!“

Požadujeme, aby Posselt a Hörtler rezignovali na své funkce, protože už nemají naši důvěru.

Na Sudetoněmeckém dni si Vogt Gruber chtěl sednout na rezervovaném místě. Bylo mu řečeno, že pokud se posadí, zavolají policii a bude odveden. To jsou manýry jak v NDR.

Můžeme být jenom vděčni demonstrantům, kteří vytrvali a dožadovali se: „Posselt musí pryč!“

(Redakce zná jméno a adresu pisatele)

Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr. 
Vyšlo dne 2. července 2015.