Hans von Ahlfen: Bitva o Slezsko

České vydání slavné knihy Hanse von Ahlfena vykazuje i přes svou poutavost faktické nedostatky, zejména v místopisných názvech 
Franz Chocholatý Gröger

Hans von Ahlfen (1897-1966).
Foto: Wikipedia

V minulém měsíci vyšla v nakladatelství Naše vojsko v překladu kniha generálmajora ženijního vojska Hanse von Ahlfena Bitva o Slezsko – Podrobná autentická zpráva. Von Ahlfen byl od 2. 2. 1945 do 2. 3. 1945 velitelem města (pevnosti) Breslau (Vratislav, Wrocław), díky jehož obraně se proslavil. (1)(2) Po válce se stal autorem několika textů a knih. O své činnosti a o válečném vývoji okolo tohoto města a pevnosti napsal pozoruhodnou knihu So kämpfte Breslau. (3) Hans von Ahlfen v ní předkládá autentický materiál o posledních měsících války ve Slezsku. Celkové hodnocení nejen dokumentuje divoké souboje, ale také události v týlu a hrůzy prožívající civilním obyvatelstvem. Dokumentárně dokládá tento rozsáhlý a systematický výklad o válečných událostech v celém Slezsku, kde Hans von Ahlfen bojoval také sám. Je to doplněno autentickým materiálem, spolu s jeho osobními vzpomínkami, dokumentárními zprávami, přes pečlivý výzkum, rozhovory s mnoha osobnostmi - od velitelů armád až po velitele praporů, vysoké vládní úředníky, ale i obyčejné uprchlíky. Celý proces boje kolem Slezska je zde uveden v jasný rámec.

Autor zde líčí zde nejen to, co se dělo na frontě, ale také píše o událostech v zázemí i s celou hrůzou mimo bojiště. Je to vynikající kniha, která pokrývá přehled všech aspektů druhé světové války v posledních měsících na východní frontě. Autor von Ahlfen jistě zná tuto historickou matérii, protože on byl velící německý generál v tomto divadle operace, jejíž středem byly bývalé provincie Slezska (Schlesien a Oberschlesien), které jsou nyní části Polska. Dějiště se odehrávalo také v části současné České republiky, především v oblasti Moravské Ostravy a Hlučínska, ale také na Slovensku. Existuje časový rámec knihy, který začíná před masivní sovětskou zimní ofenzívou ze 13. ledna 1945 a pokračuje přes finále německého zhroucení v květnu 1945. Von Ahlfen píše o obléhání slezského hlavního města Breslau (nyní v Polsku), které odolávalo nepřátelskému náporu déle než Berlín, stejně jako o horských bojích v jihovýchodním Slezsku. Českého čtenáře (lépe řečeno čtenáře z oblasti Hlučínska a ze slezského a moravského území) jistě zaujmou události popsané v kapitolách Henriciho armádní skupina a obrana Moravské brány, První bitva 1. tankové armády o moravsko-ostravskou průmyslovou oblast od 30. ledna do 22. února, 1.tanková armáda a druhá bitva o ostravskou průmyslovou aglomeraci od 8. do 21. března a 1. tanková armáda neudržela Moravskou bránu, ale i nadále bránila jižní slezské křídlo. (4) Během bojů uprchlo do Saska, Durynska a Bavorska 1,6 milionů Slezanů přes Protektorát, 1,6 milionů volilo jiné cesty a 1,5 milionů Slezanů zůstalo doma. Boj o Slezsko stál svobodu a život 3,2 milionů Slezanů (v českém Slezsku na 250.000 Slezanů).

Součástí knihy je 42 fotografií, tři mapy v textu a v příloze tabulky Členění bojových útvarů skupiny armád A, od 11. 1. 1945, skupiny armád Střed od 31. 1. 1945, 10. 2. 1945, 1. 3. 1945, 1. 4. 1945 a od 15. 4. 1945. Dále pak přílohy Spolupráce, jména důstojníků Wehrmachtu podávajících vojenská svědectví, Prameny, výpovědi obyvatel Slezska a Slovníček místopisných názvů. Nebyla však zde zařazena Literatura (Literaturhinweis), která je v originále.

Bohužel v českém vydání poněkud pokulhává provedení překladu. Proti původnímu vydání, v současné době již osmém od roku 1963, zde chybí mapový materiál. V českém vydání nalézáme pouze tři mapy, a to přímo doplněné v textu knihy. V původním vydání se nachází Karte 10 nazvaná Eisenbahnen, překladatelem však přeložena jako údolní nádrže (!). Bohužel v knize chybí barevné mapy č. 1-9, tedy Karte 1: Gesamtüberblick: Kämpfe von Januar bis zum 8. Mai 1945 , Karte 2: Kämpfe ostwärts von Breslau Ende Januar, Karte 3: Kämpfe gegen der Brückenkopf Steinau vom 24. Januar bis 10. Februar und Gefechte der Kampfgruppe Sachsenheimer bei Maltsch-Neumarkt vom 7.-23. Februar, Karte 4: Das Angriffsunternehmen Dybernfurth unter Genaralmajor Sachsenheimer am 5. Februar, Karte 5: Schlacht bei Laubau vom 2. bis 5. März , Karte 6: Befreiung von Striegau vom 9. bis 24. März durch die 208. Infanterie-Division, Karte 7: Schlacht in Oberschlesien vom 15. bis 25. März, Karte 8: Sowjetische Offensive über die Lausitzer Neisse ab 16. April.

Ač se na ně vydavatel a překladatel odvolává v knize odvolává, bohužel nikde tyto mapy nenalezneme. Takže čtenář tápe, laik se diví a badatel šílí. Nepublikováním map se tak snižuje hodnota publikace. Upozorňuji na to, že mapy si může zájemce najit dole na tomto odkazu nebo také zde ve formě PDF.

Německé vydání knihy obsahuje na rozdíl od publikace Našeho vojska všechny mapy.

Taktéž vojenské operace se měly udávat v originálním jazykovém označení, zde však je kupříkladu místo Sonnenwende je uveden Slunovrat. Chyb překladatele v místopisných názvech je přehršel. Uvádí se zde Ostrava, přitom v té době bylo běžné psát Moravská Ostrava (Mährisch Ostrau) a Slezská Ostrava, taktéž v publikaci stojí Jeseník, označovaný v této době a ještě dlouho po válce Frývaldov (a to od roku 1924 až do roku 1947), ještě neexistovaly Zlaté Hory, ale česky se nazývalo toto místo Cukmantel, to až do roku 1949. V odborných a historických pracích se vždy uvádí místopisný název v originálu příslušné doby a pak v závorce název současně užívaný, případně název historický, např. Münsterberg (Ziębice, respektive Minsterberg) . Pokud překladatel užívá vžitých českých místopisných názvů, pak musí odpovídat gramatice a historii. Dále překladatelem uváděný Střegom je nesmysl, správně česky patří označení Střihom (Striegau , Strzegom), stejně jako je nesprávně Kožle, správně česky Kozlí ( německy Cosel, také Kosel), v současnosti Kędzierzyn-Koźle (česky Kandřín-Kozlí). Nejlze psát jednou Gubin a pak Guben, a také Zaháń, ale Zaháň (Sagan, Żagań). Bielsko-Biała není Bielitz, jak se uvádí ve slovníčku, toto souměstí vzniklo až 1. ledna 1951 sloučením dvou dříve samostatných starobylých měst - slezského Bielitz (Bielska) a malopolské Biała. Těchto místopisných chyb je mnoho. Škoda, že tyto nedostatky ubírají hodnotu jinak bezesporu poutavého knižního díla.

Pardubice 25. 4. 2013
Franz Chocholatý Gröger

Poznámky:

(1) Hans Barsmick Heinrich von Ahlfen (*20.2.1897 Berlin,† 11.9.1966 Oberndorf am Neckar), byl německý ženijní důstojník Wehrmachtu. 1.2.1942 byl povýšen do hodnosti plukovníka ženijního vojska. V období 30. 7. 1942-1 .7. 1943 byl v generálním štábu skupiny armád Don. Po jeho povýšení na generálmajora 30.1. 1945 byl následně jmenován velitelem pevnosti Breslau (2. února 1945). Po hádce s Gauleiterem Karlem Hankem a zásahu Gauleitera u Hitlera byl z Breslau odvolán. 25. 3. 1945 zastává post General der Pioniere v armádní skupině B. Dne 17. 4.1945 přišel do zajetí, kde byl až do 30.6.1947. Po válce napsal několik knih. Jako učitel na Vojenské akademii napsal vojenskou učebnici „Dienst bei den Pionieren“ (Verlag Detke, Leipzig 1937) a po válce pak pokračuje v psaní práci s ženijní problematikou Führung und Pioniere, in: Wehrwissenschaftliche Rundschau , 2 (1952), Heft 11, S. 542-546; Friktionen beim Pioniereinsatz - Ursachen, Folgen, Massnahmen zur Überwindung, in: Allgemeine schweizerische Militärzeitschrift, 9 (1954), S. 652-667; Nachtausbildung der Pioniere, in: Wehrkunde, 2 (1955), S. 50-53; Pionieraufgaben, in: Wehrkunde, 9 (1956), S. 441-449; Grosse Pionierfragen des 20. Jahrhunderts in der Sicht des Deutschen Heeres, in: Wehrkunde, 9 (1957), S. 478-486; Von der Camouflage zum Tarnen und Täuschen, in: Pioniere, 3 (1964), S. 107ff; Remagen 1945 - Das Unglück der Brücke von Remagen am 7.3.45, in: Pioniere 7 (1965), Heft 1, S. 2-12O. V roce 1956 píše článek Der Kampf der Festung Breslau, in: Wehrwissenschaftliche Rundschau, 6 (1956), Heft 1, S. 20-39 a o rok později píše knihu Der Kampf der Festung Breslau (Verlag Ernst Siegfried Mittler, 1957), V roce 1959 vydává spolu s Hermannem Niehoffem knihu „So kämpfte Breslau“ (Verlag Gräfe und Unzer, 1959), která měla obrovský úspěch. V roce 1961 vydává knihu Kampf um Schlesien (Verlag Gräfe und Unzer, 1961), Jeho práce viz https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D104541113&method=simpleSearch Kniha Kampf um Schlesien“ vyšla také v Polsku pod názvem "Walka o Śląsk 1944/1945" http://www.konflikty.pl/a,2392,Ksiazki,Walka_o_Slask_19441945_-_Hans_von_Ahlfen.html
(2) 2. 3. 1945 převzal posádku generál Infanterie Hartmann Niehoff, který držel obleženou Breslau až do 6. 5. 1945, kdy podepsal kapitulaci města. Podmínky kapitulace Rusové nedrželi, nastalo drancování, znásilňování a vraždy. Gen. Niehoff byl v sovětském lágru až do roku 1955. V literatuře se někdy píše o Breslau jako o Stalingradu na Odře http://www.zeitreisen-verlag.de/Buecher/Der-2Weltkrieg/Reichsverteidigung/Hans-von-Ahlfen-So-kaempfte-Breslau.htm

(4) V polovině srpna byl na velitelském postu 1. Tankové armády generálplukovník Erhard Raus vystřídán 15. 8. 1944 generálplukovníkem Gotthardem Heininricim, kterému záhy v týlu vypuklo SNP. Přes svízelnou situaci německých vojsk v Karpatech se v září Heinriciho 1. tankové armádě a 1. maďarské armádě podařilo zastavit novou sovětskou Karpatsko-dukelskou operaci, která měla pomoci SNP.. Následně během podzimu a zimy 1944-1945, bojovala vojska 1. tankové armády obrané boje na území Slovenska. V závěru války došlo ještě k střídání velitelů, když byl "obránce" Heinrici převelen k Odře (kde měl "spasit" Berlín před konečným dobytím), a 19.3.1945 nastoupil na velitelský post jeden ze spolupracovníků Guderiana, spoluzakladatel tankové taktiky Walter Nehring, ale než válka skončila, byl ještě 3.4.1945 vystřídán generálem pěchoty Wilhelmem Hassem. Konec války zastihl zbytky 1. tankové armády v Protektorátu kde se ještě nedobrovolně účastnili bojů na Českém Slezsku a na Ostravsku a konečné likvidace Skupiny armád Střed, během Pražské operace.

4. tanková armáda / 4. Panzer-Armee [1941-1945]. Velitelství armády vzniklo 31. prosince 1941 přejmenováním z velitelství 4. tankové skupiny [1941]. Nacházelo se na východoevropském válčišti a od dubna 1944 na středoevropském válčišti, podléhalo velitelství Skupiny armád Střed [1941-1945], od června 1942 velitelství Skupiny armád Jih [1941-1942], od července 1942 velitelství Skupiny armád B [1942-1943], od listopadu 1942 velitelství Skupiny armád Don [1942-1943], od února 1943 velitelství Skupiny armád Jih [1943-1944], od března 1944 velitelství Skupiny armád Severní Ukrajina [1944], od září 1944 velitelství Skupiny armád A [1944-1945] a od ledna 1945 velitelství Skupiny armád Střed [1945]. Velitelství armády 8. května 1945 kapitulovalo.

Hans von Ahlfen: Bitva o Slezsko 1944-1945 Podrobná autentická zpráva, 272 stran textu a 16 stran černobílých fotografií, Naše vojsko, Praha 2013, ISBN 978-80-2061-341-7