Pozdravná poselství ke vzpomínání na březen

Přední rakouští politikové k výročí 4. března 1919

Spolkový předseda FPÖ Heinz-Chris-
tian Strache jako jediný vysoce posta-
vený rakouský politik ve svých
pozdravech k sudetoněmeckému výročí
použil jasná slova. Foto: Dieter Zirnig
(sugarmelon.com) / Wikimedia

Od spolkového kancléře Wernera Faymanna (soc. dem. – pozn. překl.) nedorazilo žádné pozdravné poselství (ačkoliv bylo o něj zažádáno!). Pozdravný dopis od spolkového prezidenta byl již zveřejněn (březnové vydání).

Vicekancléř a ministr financí Michael Spindelegger (lidovec – pozn. př.): „Rok 2014 je vzpomínkovým rokem v několika ohledech. 200 let od Vídeňského kongresu, 100 let od vypuknutí První světové války, 25 let od pádu berlínské zdi a 10 let od rozšíření EU o země východní Evropy v roce 2004. Tento vzpomínkový rok poskytuje příležitost k tomu, abychom reflektovali dějiny našeho kontinentu plné proměn a uvědomili si vymožeností Evropské unie jako projektu míru a svobody. O to více litujeme, že se z termínových důvodů nemůžeme zúčastnit Vašeho programu.“ 

Spolkový předseda FPÖ (Svobodní) Heinz-Christian Strache: „Tento rok jste ,sudetoněmecké vzpomínání‘ postavili pod motto prapůvodní katastrofy 20. století, totiž První světové války. Přímým následkem této strašlivé války byly také události 4. března 1919 v bývalém Československu. Stejně jako ostatní krajanská sdružení si každý rok připomínáte 54 sudetoněmeckých krajanů, kteří v prvním roce míru museli položit svůj často mladý život za své právo na vlast. Pro všechny národy tehdejší c. a k. monarchie to bylo těžké období, zhroutil se navyklý politický řád a nejeden Rakušan s mateřským jazykem němčinou se nyní nestal státním občanem ještě mladé republiky, nýbrž občanem cizí země. Právě nově vzniklé Československo nedodrželo svůj slib, že vybuduje stát, ve kterém všichni občané – jedno s jakou mateřštinou, zda Češi, Slováci, Maďaři nebo Starorakušané – budou moci se stejnými právy aktivně realizovat svou kulturu. Nenávistné šovinistické tirády vůči všemu starorakouskému a maďarskému dosáhly svůj vrchol roku 1945 a vedly k vyhnání. Usmíření mezi Rakušany a Čechy je důležité, toto ovšem předpokládá, že také Češi budou ochotni přiznat se ke svým chybám a ve znamení toho zruší fašistoidní Benešovy dekrety a připraví podmínky pro restituci. O to se jako spolkový předseda FPÖ budu nadále zasazovat."

Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 10. dubna 2014.