Na druhé, oficiální demonstraci z 4. června, ke které svolalo několik propalestinských organizací, se objevil transparent, kde bylo postaveno rovnítko mezi Davidovu hvězdu a hákový kříž. IKG proto podala oznámení na vídeňského sociálně demokratického obecního radu Omara Al-Rawiho, který na druhé demonstraci promluvil, a na druhého řečníka Fritze Edlingera ze Společnosti pro rakousko-arabské vztahy, ne snad z důvodu, že by jejich chování či projevy byly ze strany IKG shledány antisemitskými, ale proto, že se na demonstracích vyskytly tyto dva antisemitské transparenty (přičemž první „transparent“ –viz. foto. – byl dokumentován na oné první spontánní menší demonstraci, se kterou organizátoři druhé demonstrace nemají nic společného). Na druhé protiizraelské demonstraci s asi 11.000 účastníky promluvili mimochodem i čtyři židovští účastníci. Projev americko-židovské aktivistky Pauly Abrams-Houraniové přitom patřil k nejostřeji laděným.
Prezident židovské obce (IKG) Ariel Muzicant na středeční tiskové konferenci vyzval energicky politiky, aby se k těmto „incidentům“ jasně vyjádřili a ptal se před novináři: „Kde jsou vůdci muslimské obce v Rakousku, kteří organizují takové štvaní? Byla překročena červená linie, kterou nemůžeme akceptovat“. Očekává prý soudní dopad, protože během uskutečnění obou demonstrací mělo dojít k jevům, které naplňují trestní skutkovou podstatu popuzování. Krom toho se prý po incidentu v Izraeli ve Vídni vyskytly případy, kdy se taxikáři údajně zdráhali přijímat zákazníky, kteří se oblečením na první pohled dali identifikovat jako Židé. Trnem oku je pro IKG především také rezoluce vídeňské obecní rady, která bezprostředně po incidentu s humanitárním konvojem byla jednomyslně přijata všemi zastoupenými politickými stranami a ostře izraelský zákrok odsuzovala. Rezoluce z 31. května vycházela z iniciativy SPÖ, zejména obecního rady Al-Rawiho a Muzicant ji označil za „nevyváženou“. Viktor Wagner, prezident židovské organizace "B'nai B'rith" (jeho úklidová a realitní společnost REIWAG má pobočku i v Praze), na adresu sociálně demokratického obecního rady prohlásil, že „je těžké akceptovat, že si nějaký obecní rada Al-Rawi tady může dělat co chce“.
Na prohlášení židovské náboženské obce obratem ostře reagovalo Islámské náboženské společenství v Rakousku, jehož prezident Schakfeh označil slova Ariela Muzicanta za „nekvalifikované útoky“. Obává se, aby tímto nebyl ohrožen dialog kultur mezi Židy a muslimy v Rakousku. Zároveň se distancoval od projevů několika málo účastníků demonstrací („dvou nebo tří postav“ s „neakceptovatelnými plakáty“, které se „pohybovaly mimo demonstrační kulturu shromáždění“) a varoval před pokusy stavět organizátory a ostatní účastníky demonstrace, „řádné občany“ a „upřímné antifašisty“ automaticky na úroveň „štváčů“. Pokud k nějakým antisemitským projevům došlo, tak se „se vší samozřejmostí musí odsoudit“, zdůraznil Schakfeh, ale zároveň varoval před pokusy difamovat strategii demonstrace paušálně jako „antisemitskou“, zřejmě za účelem toho, aby „byla zachována pohodlná omezení myšlení, aby politika Izraele nebyla kriticky stavěna v potaz“.
Odezva židovské náboženské obce nenechala na sebe dlouho čekat a nevyzněla také příliš smířlivě. „Kultura dialogu mezi náboženskými společenstvími v Rakousku je skutečně ohrožena“, prohlásil Ariel Muzicant. Prý ale ne poukazováním na antisemitské projevy, nýbrž bagatelizováním ze strany odpovědných činitelů islámských organizací v Rakousku. „Označit účastníky společného shromáždění antisemitských islamistů, pravicově radikálních Šedých vlků (turecká organizace – pozn.) a levicových radikálů za antifašisty je směšné“, přidal na obrátkách Ariel Muzicant, aby v zápětí přešel do nebezpečných vod kritikou samotného Koránu. Muslimská strana prý ještě dluží světu vypořádání se s „antisemitskými místy v Koránu“, které se prý na křesťanské straně už v rámci Nového zákona dalekosáhle událo. Velmi sporně může též vyznít poukazování Ariela Muzicanta na skutečnost, že „v definici antisemitismu EUMC Evropské unie je hanobení státu Izrael zahrnuto jako pojem antisemitismu“.
K posledním Muzicantovým slovům z 17. června se představitelé muslimských organizací ještě nevyjádřili, lze ale předpokládat že „přilévání oleje do ohně“ bude mít za následek další přiostření komunikace obou náboženských společenství v Rakousku.
(-LB-)