Včera se v centru Vídně sešlo dle odhadů policie a tiskové agentury APA deset tisíc lidí, aby tak vyjádřili protest proti izraelskému vojenskému zákroku vůči humanitárnímu konvoji mířícímu do Gazy. Příznivci 127 organizací, které společně vytvořily propalestinskou solidarizující platformu, se z prostranství před Operou přemístili před Úřad spolkového kancléře, kde hlasitě skandovali protiizraelská hesla jako „Israel Terrorist“ a „Izrael – vrah dětí“ apod. Naprosto převažující část demonstrantů tvořili však lidé s „migračním pozadím“, převážně Turci, což dokumentovalo velké množství tureckých vlajek. Demonstranti ve svých projevech, které probíhaly v němčině, turečtině a arabštině, požadovali, aby rakouský kancléř Werner Faymann (SPÖ) odřekl svou plánovanou státní návštěvu Izraele popř. aby ji využil k vyjádření ostrého protestu.
Demonstrace se zúčastnili ale i židovští aktivisté, kteří se distancují od politiky státu Izrael. V první řadě také židovsko-americká bojovnice za lidská práva Paula Abrams-Houraniová, která je od roku 2007 rakouskou státní občankou a hlavní iniciátorkou aktivistické skupiny „Ženy v černém (Vídeň)“. V rozhovoru pro televizi ORF o snahách své organizace uvedla, že „existuje rostoucí počet Židů, kteří chtějí uvést na pravou míru, že Izrael nemluví jejich jménem“. Řekla také, že „jasně oddělujeme židovství od izraelské státní politiky“. Ve svém projevu Abrams-Houraniová označila izraelský vojenský zákrok za „chladnokrevnou vraždu“ a požadovala ukončení „nelidské a ilegální okupace“.
Izrael se podle jejich slov domnívá, že může porušovat každý zákon: „Jak se může nějaký stát označovat za demokratický a přitom dlouhá léta utlačovat jiný národ?“. Další řečník, Fritz Edlinger ze Společnosti pro rakousko-arabské vztahy, prohlásil, že už má dost „slabých výmluv“ a „vlahého odsuzování západními politiky“ a konečně chce „vidět skutky“.
Ani ne deset minut pěší chůze od této demonstrace se konala protidemonstrace asi 100 přívrženců Izraele, svolaná spolkem „Free Gaza from Hamas“. Spoluzakladatelka zmíněné organizace a zároveň mluvčí organizace „Stop the Bomb“ Dinah Hartmannová se solidarizovala s izraelskými vojáky a mimo jiné kritizovala rakouskou vládu, „která se rozhodla, na čí straně bude stát, ještě než všechna fakta ležela na stole“ a požadovala, aby „přestala s těmito naprosto jednostrannými odsouzeními Izraele“. Akci jednoznačně podpořila i izraelská náboženská obec ve Vídni a promluvil i izraelský velvyslanec v Rakousku, který označil pasažéry lodě, na které bylo během vojenského zásahu usmrceno několik aktivistů, za „stovky násilnických kolaborantů teroru“.
Vídeňská obecní rada (kde jsou zastoupení sociální demokraté, lidovci, FPÖ a Zelení) tento týden jednomyslně odsouhlasila rezoluci, ve které byl vyjádřen protest vůči izraelskému zákroku a kde se požaduje, aby okolnosti zásahu byly vystaveny nezávislému šetření. Tato rezoluce vyvolala znechucení proizraelských aktivistů. Viceprezident Rakousko-izraelské společnosti Schmitz označil rezoluci Vídeňské obecní rady za „směšnou“, protože obecní rada prý nemá co se vyjadřovat k mezinárodním problémům.
Koncem května uskutečnil oficiální návštěvu Izraele lidovecký vicekancléř Josef Pröll za doprovodu prezidenta židovských náboženských obcí v Rakousku Ariela Muzicanta. Když posledně jmenovaný stál na terase nechvalně proslulého „King David Hotelu“ v Jeruzalémě a pozoroval město, poznamenal před přítomnými rakouskými novináři, že pokaždé, když je v Jeruzalémě, musí ho to „rozhodit“. „Toto město je velmi emocionální záležitostí“, řekl Muzicant novinám Der Standard. „Vlastně by se tu nemělo nic stavět“, a ukazoval na stavební jeřáby vedle nově postaveného izraelského nákupního střediska. „Správně by se toto území mělo vrátit Palestincům. Nechci tu dělat žádnou politiku, ale tohle je absurdní.“
.Závěrečná slova prezidenta židovských náboženských obcí v Rakousku by si možná mohli vzít k srdci i všichni čeští a „čeští“ militantní jednostranní zastánci oficiální politiky státu Izrael. Snaha převést kritické hlasy na účet antisemitismu je jen absurdním pokusem umlčet kritické hlasy, tím spíš, že tyto hlasy vycházejí (ač v minoritním zastoupení) i z řad politicky angažovaných aktivistů a publicistů židovského původu. (-LB-)