Běžné „demokratické cesty“ k nápravě systému nepovedou: „Dokud lidi nepůjdou do ulic a nebudou zvracet vzteky, nic se nezmění“

Známý burzovní makléř Dirk Müller se domnívá, že systém je možno jedině „zresetovat“ 

Následující myšlenky byly sice předneseny již před necelými čtyřmi roky, ale dodnes kolují po sociálních sítích – zda mají nějakou platnost a zda mají dokonce platnost i v těchto dnech, dokáže čtenář posoudit určitě sám. Přednesl je mediálně známý burzovní makléř a knižní autor Dirk Müller, kterému sdělovací prostředky svého času propůjčili přezdívky „Mister DAX“ a „Dirk of the DAX“. To proto, že se jeho pracoviště na frankfurtské burze cenných papírů nacházelo přímo pod kurzovní tabulí DAX a média se toho chytla a zachytila výraz v jeho obličeji zároveň kurzovní křivkou indexu jako symbol aktuální situace na burze.

Alfred Rosenberg přednášel v Praze o globalismu

Osmnáctý sešit Edice Fascikly: O svobodě ducha

V sobotu 15. ledna 1944 přijel do Prahy Alfred Rosenberg, aby následující den v Německé opeře (dnes Státní opera Praha) na říšské slavnosti Svobody ducha za přítomnosti vedoucích činitelů strany, státu a branné moci, přednesl hlavní projev. A protože jeho obsah souzní s dnešní situací v Evropě a ilustruje, jak úzce je nynější její slabé a nejisté postavení spjato s událostmi, od nichž uplynulo již přes 70 let, rozhodli jsme se jej znovu uveřejnit v řadě e-sešitů Fascikly.

Ukázky: „V poznání a v obavě z takové blížící se krize, v poznání, že ‚černý pátek', který jednou otřásl Spojenými státy, se může v nejhroznějším rozsahu stát světovým zjevem pro všechny liberálními státy, dějí se pokusy o únik navenek. Jsouce neschopni skutečně vzdělávat přebohaté životní prostory, ohlížejí se lačně po nových zemích s novými zdroji surovin, aby je rovněž vykořistili… A jestliže národy nejsou ochotny podrobit se těmto kořistnickým plánům, pak přichází doby válek… 

K zamyšlení: Úrok z úroku

Dokonce ani odborníci v tom nejsou zajedno. Může za to to finanční politika? Jsou to národní nebo mezinárodní ústřední banky? Nikoliv – je to konstrukční chyba v našem peněžním systému: úrok z úroku.

Nacházíme se v docela solidním „vězení“, vybudovaném naším způsobem myšlení ve vztahu k tématice „peníze“. Kritika peněžního systému sice souhlasí, ale nedisponujeme mocí a vůlí, něco proti tomu podniknout. Úrok náleží mezi vstupní paradigmata, která musí akceptovat všichni ekonomové – počínaje bankovním poradcem a konče uznávaným expertem na podnikové a národní hospodářství. Všechny ekonomické modely a propočty předpokládají existenci úroku jako danou.

Betonáři

Lukáš Beer 
Člověk nemusí být žádným velkým vizionářem, aby nedokázal za svůj krátký život rozpoznat, že v dosavadních dějinách lidstva se vývoj společnosti vždy nějakým způsobem ubíral a že se s rozdílným tempem a rozdílnou dobou trvání nevyhýbal ani postupné změně daného společenského uspořádání. To prodělalo několik revolučních proměn. Představa, že by tedy dejme tomu naše pravnoučata nebo jejich děti mohly jednoho dne vyrůstat ve světě, který bude založen na zcela jiných hodnotách než ten dnešní, je však pro mnohé současníky nemyslitelná. Nemalé procento z nich je spíše ochotno pozvolna propadat depresivní vidině ve smyslu rčení „Po nás potopa!“, což jen umocňuje jejich zoufalé oddávání se víru ve skutečnosti prázdného, nikde nekončícího hedonismu a nikdy nenaplňujícího egoistického konzumního stylu života, krátkodobě upřednostňujícího vidinu momentálního požitku.

Ruku na srdce: Genocida pouze jako záminka?

Diskuse o vydání Hitlerových projevů v Českém rozhlase možná prozradila něco více o motivech stíhání. Aktivistka Klára Kalibová vidí hranice svobody slova dokonce už tam, kde se začínají revidovat dějiny.
Lukáš Beer

Autor na setkání v Klosterneuburgu před
týdnem. (V pozadí Barbara Rosen-
kranzová, kandidátka na úřad rakouského
prezidenta při posledních volbách, a po-
slanec Evropského parlamentu Ewald
Stadler). (Foto: Alfred Nechvatal)

Druhá světová válka si podle nejrůznějších odhadů vyžádala nejméně 50 miliónů lidských obětí, nepočítaje v to utrpení a strádání dalších miliónů lidí, kteří toto období přežili. Lidský rozum a lidské srdce nám praví, že důstojnost všech obětí válečného prolévání krve by v podstatě neměla hledat rozdíly mezi jejich etnickou či rasovou příslušností. Omezíme-li naši pozornost pouze na evropský kontinent a třebas jen na civilní obyvatelstvo, nemůžeme popřít, že v reálné praxi jsme přeci jenom svědky toho, že užívání tohoto v podstatě zavrženíhodného principu uplatňování určité "nerovnosti" mezi lidskými oběťmi války je bohužel pokládáno za samozřejmé. Jistou exkluzivitu a výsostné postavení vnímání určitého početního zlomku z celkového počtu lidských obětí této nestrašlivější války všech dob, jež jsou definovány na základě jejich konkrétní etnické, čili dobově řečeno rasové příslušnosti k určitému konkrétnímu národu, nelze zajisté popřít. Druhá skupina obětí, nezahrnovaná pod novodobý pojem obětí holocaustu, smí být naštěstí dodnes předmětem svobodného historického bádání a diskursu a co do počtu těchto obětí historikové docházejí ke stále novým, někdy i odlišným závěrům. Je umožněna svobodná polemika. V rámci této druhé skupiny lze vymezit okruh obětí Druhé světové války, vyznačující se opět určitou konkrétní etnickou či národní příslušností, okruh obětí, u kterých lze jejich utrpení či ztráty na životech na evropské půdě dokonce bagatelizovat či v podstatě schvalovat. Příkladem toho je současná hlava českého státu, která opakovaně svými výroky v podstatě jinými slovy sdělila, že pozabíjení desetitisíců sudetoněmeckých obětí po roce 1945 bylo vlastně naprosto v pořádku, jelikož se jednalo o přiměřený trest za vlastizradu. A přeživší pamětníky etnické čistky provedené v Československu po konci války se také nikdo neptá na to, co pociťují, setkávají-li se ve svých rodných městech s pomníky postavenými na počest státníka, který vyzýval k vraždění a násilnostem vůči příslušníkům německého národa.

Nová sociální základna

Emanuel Vajtauer 
Předmluva: Otázka historie česko-německých vztahů je dominována obdobím nacionálního socialismu. V českém prostředí je jeho chápání vlivem poválečné interpretace omezováno většinou na otázky úzce související s rasovou a národnostní politikou Třetí říše. Následující text má posloužit k názornému charakterovému popisu sociální a hospodářské politiky nacionálněsocialistického státu. Autor článku staví tuto ideologii do protikladu k marxistickému socialismu. Obě ideologie vznikly ve snaze vystřídat dosavadní liberalistický společenský řád, marxismus ovšem dle autora vychází z chybných předpokladů, odsouzených k neúspěchu. Dále je zde vysvětlen princip vzájemné součinnosti pracujících jedinců a podnikatelů v nacionálněsocialistické společnosti. (Lukáš Beer)

Co musíte vědět o €uropodvodu

EU je Německo a Merkelová je Hitler aneb myšlenkový Eintopf Franty Nováka
Ona takzvaná €urokrize byla plánovaná a předvídatelné důsledky měnové unie byly odpovědným politikům nanejvýš dobře známy. Špičkoví politici všech zemí obelhávají své národy a kooperují se světovou finanční elitou (Hochfinanz). Tak jako v obou světových válkách, mají Němci opět hrát roli obětního beránka. Svět proto musí vědět: Merkelová není Německo, nýbrž zrádkyně našeho národa a celé Evropy. Následující článek Vám pomůže porozumět machanismům, na kterých se €uropodvod zakládá.

Počátek příběhu a původ EU a €ura

Bez II. světové války by evropská měnová unie byla nemyslitelná. Porážka Francie (1940), Itálie (1943) a Německa (1945) jakož i vůdčí nadvláda USA nad Evropou byly nutnými předpoklady ke zlomení odporu, který by se ze strany suverénních národů proti takovému projektu zvednul. Že národy se zbytky národní autonomie jako Velká Británie, Švýcarsko a Norsko €uro nezavedly, potvrzuje tuto skutečnost.

Game over!

Michael Winkler

George Bush starší již před více jak dvaceti lety ohlásil nástup Nového světového řádu (NWO). Sovětský svaz právě tehdy přestal existovat a židovsko-americký finanční průmysl překypoval bohatstvím, mocí a podnikavostí. Čína byla zrovna dost dobrá k levné produkci pískacích kačenek a plážových pantoflí – za vykořisťujících podmínek. Ze zemí východní Evropy se staly koloniální oblasti, do kterých se však necpali misionáři, nýbrž zástupci Coca- a Pepsi-Coly.

Západ zvítězil a dolar vládl světu tak neohroženě, že i zapřísáhlí nepřátelé USA se nechali platit v dolarech. Konec příběhu byl dosažen, amerikanizace světa se zdála býti už jen otázkou několika let. Nový světový řád již nebyl žádnou spikleneckou teorií, byl stále hmatatelnější realitou. USA dospěly k zenitu své moci, srovnatelnou nanejvýš s rokem 1945, kdy zbytek světa ležel v troskách a USA byly jedinou atomovou mocností.

Příčiny, důsledky a východiska z krize: Andreas Clauss bude přednášet v Praze

Související texty: Andreas Clauss: "Byl jsem neoliberálním systémovým idiotem" - Andreas Popp: Brot und Spiele

Andreas Clauss bude v Praze přednášet na téma „Banky a peníze“ s podtitulem „O čem se nemluví a co byste měli vědět“. Poutavým a zároveň faktickým způsobem upozorní na souvislosti kolem nás, které by nám neměly uniknout. Rozebere pozadí finanční a hospodářské krize a zdůrazní důvody, proč k ní muselo dojít. Popíše, jak se krize z Ameriky dostala do Evropy a nastíní, jaký vývoj lze čekat do budoucna. Ačkoliv se přednáška týká bezesporu vážných témat, Andreas Clauss je dokáže podat srozumitelně, zábavně a tak živě, že se zároveň pobavíte. „Andreas Clauss dokáže mnoha lidem zábavnou formou zpřístupnit jinak složitou problematiku finanční krize. Lidé tak mnoho pochopí a dostanou tak možnost konečně o svém majetku rozhodovat sami. To je asi nevýznamnější přínos jeho přednášek“, vysvětluje Pavel Ryba, ředitel společnosti Golden Gate CZ, která je hlavním partnerem akce. Andreas Clauss se pohybuje v oboru finančnictví již od roku 1990, píše knihy, je ředitelem firmy Novertis Invest GmbH a podporoval vznik a vývoj velkého množství firem. Clauss je hlavním představitelem fyzické ekonomie, může být označen také za kritika dosavadních finančních systémů a bankovního a ekonomického „heretika“. Momentálně se snaží cestou přednášek o makroekonomických a fyzioekonomických procesech předat některé z cenných zkušeností a názorů, které za celou dobu svého působení v oboru získal. Přednáška se bude konat ve Velkém sále paláce Lucerna, 27. května 2012 od 16 do 19:30 hod. Vstupenka stojí 500 Kč a jejich prodej zajišťuje portál Vstupenkov.cz. Celou akcí provází známý český herec Jaroslav Dušek. Překlad do českého jazyka je zajištěn.

Odstartován nový projekt - Debatní klub je online

Účastníci druhého kola "Debatního klubu": bývalý premiér Vladimír Špidla
a ekonom Vít Jedlička. (Foto: kolektif / NÁŠ SMĚR)

Debat a diskusí je v prostoru vytvářeném médii poměrně hodně. Drtivá většina těchto debat je řízena dvojím zájmem - sebeprezentací účinkujících a tvorbou programu nabízeného divácké obci. Tendence přizpůsobování debat divákům z důvodu zvyšování či udržování sledovanosti je dovedlo k formálním postupům, které postupně vytvořily dva proudy od sebe zásadně odlišné. První případem je veřejná debata, která je moderovaná a ve značné množině případů řízená osobou moderátora, který koná v souladu s interním požadavkem redakce a někdy také v souladu se zadáním jednoho z účinkujících - zde máme na mysli debaty prezentované hlavně v televizi a rozhlasu. Druhým případem je debata soukromá, kde žádná moderace a řízení, či zadání není. Tvůrci nového internetového projektu „Debatní klub“ se rozhodli soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů těchto debat je i neformální interview, které se debatou prolíná.

V Protektorátu

Předmluva k textu: Noviny "Das Reich" - druhý nejvýznamnější list Hitlerova Německa
Dojmy z jedné cesty napříč Čechy a Moravou (Vyšlo v Das Reich, 31. ledna 1943)
Hans Erman

Čekárna malého nádraží má od pohodlí daleko a opuštěný bufet svou prázdnotou prozrazuje, že cestující se nachází (podle Baedekera) ve „středisku jihomoravského území pěstování vinné révy“. Když se otevřou dveře k nástupišti, vhází zuřivá vichřice dovnitř tolik sněhu a zimy, že to vypadá, jakoby se malá kamna v rohu namáhala zbytečně. Muž vedle mě, průmyslový dělník, se učí z nějaké knihy, přičemž polohlasitě bručí: „Kůže, das Lädder, des Lädders, dem Lädder, das Lädder.“ (Pozn. překladatele: tak vyznívá pro Němce, když např. slovo Leder je vyslovováno s typicky českým akcentem.) Zkouší to také s množným číslem a skloňuje „die Lädder“, aby pak obratem „naraziti na kopyto“ zpracoval kůži dál, „ich schlage auf den Leisten, du schlägst auf den Leisten …“ Když dělá přestávku anebo když učíc se nazpaměť tiskne svou malou učebnici na prsa, mohu z názvu knížečky vyčíst, že se jedná o jazykovou příručku pro odborníky v obuvnickém průmyslu. Právě když má tento učenlivý muž na rtech tak těžká slova jako „Zwickmaschine“ (štípačka) a „Staufferbüchse“ (Staufferova maznice) a „Umbugmaschine“ (stroj na překládání látky), objeví se v závanu větru otevřených dveří správce čekárny a za ním dvě neobyčejně tlustě ošacené ženy s obrovským košem. Před chvílí ještě ztuhlí hosté se začínají náhle hýbat, protože v okamžiku stojí na výčepním pultu horké konvice s kávou a kupí se na sobě obložené chlebíčky. A, což jsme už sotva doufali, na tucet baňatých láhví konečně dokazuje, že tenhle Moravský Bzenec (Mährisch Bisenz) opravdu leží ve vinařské oblasti…

Andreas Clauss: „Byl jsem neoliberálním systémovým idiotem“

Související text: Andreas Popp: Brot und Spiele
Lukáš Beer

Určitou odezvu zaznamenala prezentace knihy Andrease Poppa „Brot und Spiele“, kterou si ovšem nelze obstarat na českém knižním trhu. Další, v českém prostředí přeci jen o něco známější osobností, kterou lze označit za kritika stávajících finančních systémů a která operuje s velmi podobnými argumenty ve svých hospodářských a finančních rozborech, Poppovi velmi blízkými, je německý autor a podnikatel Andreas Clauss (narozen 5. ledna 1959) z Berlína. Své názory publikuje nejen v knižní formě, ale i na přednáškách, které si lze opatřit na DVD. Z Clausse jako bývalého poskytovatele finančních služeb (sám tuto svojí životní etapu zpětně sebekriticky zhodnocuje jako období, kdy byl ještě naivním „neoliberálním systémovým idiotem“) se během let vyklubal tvrdý kritik finančního systému, varující drobné investory před nerentabilním akciovými vklady a určitými investičními modely. Trh akcií má Clauss za globální hru „Monopoly“, ve které drobný investor nemá šanci získat. Andreas Clauss se staví kriticky ke každé investici, u které z jeho pohledu není k dispozici žádná reálná protihodnota.

Jak pochopit krach stávajícího peněžního a finančního systému

Texty a přednášky Andrease Poppa v češtině: Demokracie jako náboženství - Vzdělání - Propaganda
Andreas Popp objasňuje ve své knize „Brot und Spiele“ napínavým a pro laiky srozumitelným způsobem příčiny blížící se hluboké hospodářské krize
Lukáš Beer

Ruku na srdce – zprávy jsou dennodenně plné pojmů jako hospodářská krize, krize eura, krize bankovního systému – ale kdo z nás, průměrných laiků, tedy ne zrovna fundovaných „finančních expertů“ a studovaných makroekonomů, si troufá o sobě říci, že se si v celkové záplavě informací z finančního světa a mezinárodního hospodářství dokáže sám vytvořit poněkud jasnější přehledný obrázek o základních souvislostech problematiky a že ji dokáže alespoň částečně prohlédnout. (Nehledě na to, že si na tyto otázky nedokáže seriózně odpovědět i leckterý samozvaný „expert“.) Zvláště v těchto dnech si mnohý z nás klade otázku, co je příčinou současné krize a potajmu touží alespoň částečně hlouběji pochopit pozadí a dramatiku stávajících a hrozících problémů: „Vyhlídky světové ekonomiky teď rozhodně nejsou růžové. Právě naopak, jsou dost chmurné. Není ve světě žádná země, která bude imunní vůči krizi, která nejenže se nezmírňuje, ale naopak eskaluje", prohlásila v půli prosince loňského roku Christine Lagardeová, prezidentka Mezinárodního měnového fondu, která ve Washingtonu navštívila ministerstvo zahraničních věcí USA. A co je zarážející, poznamenala také, že hrozící krize může nabýt rozměrů velké hospodářské krize 30. let minulého století.