Menšinová politika českého meziválečného státu

Češi hned od počátku republiky považovali za jediný státotvorný národ a nenamáhali se svým největším národnostním menšinám – Němcům a Slovákům – ani v nejmenším zprostředkovat pocit, že nový stát je také jejich
Tomáš Krystlík

Češi chápali nový československý stát oprávněně jako svůj výtvor, avšak již neoprávněně jako své výlučné vlastnictví. Ministerský předseda Karel Kramář na první schůzi Revolučního národního shromáždění prohlásil na adresu národnostních menšin: „Náš stát ovšem bude státem českým…“ To přijalo jednomyslně prohlášení, v němž potvrdilo, že „Československá republika bude státem občansky i národnostně spravedlivým“ a současně dodalo: „…vše to při vůdčím postavení československého národa a jeho jazyka“.

Čeští historici opět lžou

Tomáš Krystlík 

V článku Odbojáře rozezlily požadavky dědice Czerninů zase čeští historici nehorázně lžou. Například: „,Říšskoněmecké občanství se neudělovalo automaticky ani v uloupeném pohraničí nazývaném nesprávně Sudety,´ upozornil člen Historicko-dokumentační komise Českého svazu bojovníků za svobodu Jiří Jaroš Nickelli.“

Pomiňme, zda území bylo „uloupené“, a nalistujme ve smlouvě mezi Česko-Slovenskou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce z 20. 11. 1938 (č. 300/1938 Sb.) § 1:

„Českoslovenští státní občané, kteří měli 10. října 1938 své bydliště v některé obci připojené k Německé říši, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže a) se narodili před 1. lednem 1910 na území připojeném k Německé říši nebo b) pozbyli německé státní příslušnosti dnem 10. ledna 1920 nebo c) jsou dětmi nebo vnuky osoby, u které jsou splněny podmínky písmena a) nebo b) nebo d) jsou manželkami osob, u kterých jsou splněny podmínky písmena a), b) nebo c).“

Použil historik Jiří Padevět ve své nové knize podvrh Himmlerova výroku?

Po stopě pravděpodobného českého podvrhu 
Tomáš Krystlík 

Dnes dopoledne se mi dostala do ruky kniha Jiřího Padevěta Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích, kde na straně 2 jsem našel cosi jako motto k tzv. pochodům smrti: „Kein Häftling darf lebend in die Hände des Feindes fallen“ (Heinrich Himmler, 14. 4. 1945).

Autor výše uvedené knihy Jiří Padevět říká v interview o pochodech smrti a vyvražděných transportech z koncentračních táborů: „To byla především logistická záležitost, nešlo už o evakuaci, ale o zabíjení. Himmler vydal v polovině dubna rozkaz, že všechny vězně z koncentračních táborů je nutné zabít, aby nemohli vydat svědectví. Někteří velitelé lágrů nevěděli, co s nimi. Měli tam dozorce, někdy i dozorkyně, odhodlané je postřílet. Ale co se stovkami mrtvol? Tak prostě vězně sebrali, nedali jim najíst ani napít a vodili je krajinou tak dlouho, dokud neumřeli vysílením.“

K výročí postupimské konference se v Česku jako obvykle lže

Tomáš Krystlík 

Je pozoruhodné, jak ČTK i sedmdesát let poté dokáže opakovat báchorky české historiografie.

Poté, co britský vládní kabinet v červenci 1942 obecně schválil princip poválečného transferu německých menšin v případech, „kdy se to bude jevit jako nezbytné a žádoucí“, a Beneš získal v prosinci 1943 zcela konkrétní ústní Stalinův souhlas s poválečným vysídlením veškerého neslovanského obyvatelstva, zahájila československá vláda hned 9. 5. 1945 organizované vyhánění Němců českých zemí do sovětské okupační zóny. Před cizinou je vydávala za živelnou, rozhořčenou reakci českého lidu za utrpení způsobené okupací. US-Army tzv. divokým odsunům do své německé a rakouské okupační zóny bránila. To vše za stavu, kdy USA v lednu, Britové v březnu 1945 Benešovi a československé vládě v Londýně svými nótami transfer československých Němců do rozhodnutí mírové konference zakázali. Nichols, Churchill a Eden to Benešovi před jeho odletem do Moskvy ústně zopakovali.

Drzé lži zloducha české historiografie Jana Křena

Tomáš Krystlík 

Foto: Náš směr / Wikipedia – NoJin

Jan Křen poskytl v souvislosti s činem místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, položením kytice sudetoněmeckým obětem vyhnání v Mnichově, deníku Právo interview, ve kterém se uchyluje k nehorázným lžím. U erudovaného historika lze předpokládat, že zná všechna dostupná fakta, tedy podává-li čtenářům nepravdy, lže.

Jan Křen v něm říká: „Česká veřejnost má k excesům, jež se odehrály při tzv. divokém, živelném a neorganizovaném odsunu, stále sílící kritický vztah… ale k samotnému historickému principu je postoj jiný, zde vstupuje do úvah příčinná souvislost s válkou, okupací a také s rozhodnutím vítězných velmocí.“

Ransdorf v panice střílí ze svého arzenálu historických nepravd

Hned v úvodu argumentuje citátem údajného Hitlerova výroku z knihy, o které všichni vzdělaní historici již třicet let vědí, že šlo o dílo smyšlených výroků napsaných na objednávku. Kritizovaný historiograf Ransdorfovi odpovídá
Tomáš Krystlík

Novinář Rosenbaum (na snímku vpravo se svým 
přítelem Churchillem) doznal v roce 1981, že 
Rauschninga pro sepsání pamfletu obsahujícího
údajné Hitlerovy výroky v roce 1939 uplatil. V Německu 
se o podvrhu ví nejpozději od roku 1985, kdy na toto 
téma proběhla mediální diskuse historiků. 
V Churchillově zakázce vycházely články v 
Rosenbaumově agentuře, která zásobovala 400 novin 
v 70 zemích světa. Po válce Churchill pobýval často o 
prázdninách v Rosenbaumově vile. Historikové dnes 
knihu, ze které Ransdorf přebral první citát, neberou vážně. 
Pouze "vzdělaný historik" Ransdorf poněkud "zaspal". (lb)

Ve své nejnovější replice citujete návrhy zacházení s Čechy, které byly časem zavrženy, čerpáte ze zdroje, který je prokázanou konfabulací, snášíte argumenty obsahující omyly historiků nebo jejich vyslovené dezinterpretace. Nápadná na Vašich přípisech je jedna věc. Na to, že mě považujte za nicotného skribenta, snášíte nápadně hodně protiargumentů. Proč asi? Že situace je vážná, že sedmdesát let budovaný domeček z polopravd a lží se začíná českým historikům bořit?

Vyvracet Vaše protiargumenty jeden o druhém by určitě naprostou většinu čtenářů odradilo. Zde jen několik málo nepravd, jejichž vyvrácení zabere minimum místa. Je dokázáno, že Rauschning si značnou část Hitlerových výroků vymyslel. V akčním programu SdP z roku 1938, tj. v karlovarských požadavcích, jiný program SdP do svého konce neměla, není ani slovo o likvidaci českého národa nebo ho naznačující. Do vnitrozemí přesídlilo ze všech odstoupených zemí, tedy i z Těšínska, Slovenska a Podkarpatské Rusi 193.277 lidí a to nejen osob československé národnosti, ne tedy 300.000 jen z území odstoupených Německu. Do angloamerického plošného bombardování Německa se Češi na práci do říše dobrovolně hrnuli tempem takovým, že pro ně muselo být týdně vypravováno šest zvláštních vlaků. Nyní se na vše podívejme z jiného úhlu pohledu.

Duel o historii mezi Ransdorfem a Krystlíkem: Komunistický europoslanec vědomě argumentuje nepravdivými údaji

Ačkoliv Miloslav Ransdorf studoval historii, neřídí se ani poznatky oficiálních českých historiků a udává nesmyslný počet Čechů, kteří po Mnichovu zůstali v "záboru"  
Tomáš Krystlík 

"Byl bych rád, kdyby mě neprofesionální žvásty skribenta 
Krystlíka neobíraly o čas. Mám hodně práce, finišuji s 
pěti knihami a čas parlamentních prázdnin je krátký", reaguje 
Miloslav Ransdorf na Parlamentních listech. Sám se 
svými tvrzeními ale rozchází s poznatky svých 
profesionálních kolegů z oboru.

Komunistický politik Miloslav Ransdorf reagoval na Parlamentních listech na články Tomáše Krystlíka. Ale ani tento jeho text nezůstane bez reakce:

Německo vystoupilo ze Společnosti národů z jiných důvodů (vynechávám je, jsou irelevantní) než kvůli povinnosti člena respektovat územní celistvost jiných států. Již tehdy byly východní hranice Německa kdykoliv (!!!) změnitelné na základě bilaterální smlouvy Německa s Polskem nebo s ČSR, v případě rozporu mezinárodní arbitráží (locarnský pakt). Na rozdíl od západních hranic Německa tedy nebyly východní nikým garantovány. Takže, když Německo podle Vás, pane Ransdorfe, chtělo expandovat na východ, tak proč by z Vámi uváděného důvodu z této organizace vystupovalo, když toho mohlo dosáhnout mírovými a Společností národů povolenými prostředky? Vojenské tažení do západní Evropy zahájilo Německo až po osmi měsících války, což implicitně potvrzuje, že s válkou s Francií a Velkou Británií nepočítalo. Neříkejte, pane Ransdorfe, že to nevíte!

Neznalá žurnalistka nekriticky zpovídá „lovce nacistických zločinců“ Stanislava Motla

Jak se nemají dělat rozhovory 
Tomáš Krystlík 

Vášní publicisty Stanislava Motla je pátrání pro tzv. nacistických zločincích. 
Foto: screenshot ČT

Všiml jsem si, že čeští televizní žurnalisté nedovedou vést interview, pokud vyžaduje jít do hloubky problematiky, evidentně pro nedostatek svého všeobecného vzdělání. Jako příklad nechť poslouží Daniela Drtinová z DVTV zpovídající lovce nacistických zločinců Stanislava Motla.

Prvním lapsem interview vedeného Danielou Drtinovou, když podle všeho mělo směřovat do hloubky, bylo opomenutí se Stanislava Motla optat na motivaci jeho lovu a zjistit příčinu, proč se specializuje pouze na německé národně socialistické zločince a ne na jiné, například bolševické.

Vyhánění a „vyhánění“ senátora Veleby

Buď je senátor Veleba nevzdělán, nebo lže 
Tomáš Krystlík

V souvislosti s bavorskou návštěvou Pavla Bělobrádka, který uctil pamárku obětí poválečného vyhnání Němců z tehdejšího Československa, Jan Veleba Českému rozhlasu sdělil: „Čekal bych, že tak (Bernd Posselt) učiní vůči lidem vyhnaným z pohraničí v roce 1939 (uctí jejich památku), což se nestalo… Ta první věc je příčina (vyhnání Čechů z pohraničí), ta druhá věc (vyhnání Němců z ČSR) je následek. A brát to v obráceném pořadí je podle mého názoru špatně.“

Nepravdy veterána Pavla Vranského o sudetských Němcích

Tomáš Krystlík

Pavel Vranský se v roce 1921 narodil v židovské rodině a 
v roce 1939 odešel do zahraničí, kde se zapojil 
do služeb protivníka. Foto: Paměť národa

V článku Parlamentních listů tvrdí Vranský naprosto nepravdivě: „Odsunutí sudetských Němců je nesprávným termínem, neboť to byli českoslovenští předváleční občané, kteří získali říšské občanství a potom se toho československého vzdali. To je ale podstatná věc, neboť na našem území žili lidé, kteří si československého občanství naprosto nevážili… My ovšem víme, že 98 procent všech Němců, kteří tady před válkou žili, pak přijalo německé občanství, a to již v době, kdy ještě existovala předválečná Československá republika a ta nikdy neměla v zákonech dvojí občanství.“

Premiér české vlády opakuje klišé o „excesech“

Tomáš Krystlík 
Z páně Sobotkova stanoviska: „Taková gesta smíření, jaké učinil Pavel Bělobrádek, pomáhají zlepšovat vztahy a patří do sjednocující se Evropy počátku 21. století. Ale vždy, když si u nás nebo v Německu připomínáme památku obětí excesů během divokého vyhánění, je potřeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích.“

Proč mají čeští historici potřebu lhát i po 70 letech?

Tomáš Krystlík 

Nic jiného člověka trochu obeznámeného s fakty nemůže po shlédnutí Hyde Parku na téma postupimská konference odvysílaného 17. července 2015 v ČT 24 napadnout. Divák je zahrnován téměř hodinu nepodstatnými detaily od dvou českých historiků Jana Křena a Roberta Kvačka, až se musí ptát, zda si tak málo informativní pořad si vynutili oba dějepisci, potažmo česká oficiální historiografie, nebo zda se tak stalo, soudě podle kladených otázek nesměřujících k jádru věci, nekompetentností redakce České televize. Zastavme se u pár evidentních lží obou dějepisců.

Češi v odstoupených územích a v německých ozbrojených silách za druhé světové války

Upřesnění ke článku o vídeňských Češích 
Tomáš Krystlík 

V německých branných silách podle odhadu mohlo sloužit až 80.000 Čechů, 
mnohem více než v československých vojenských jednotkách na straně 
spojenců, což se dodnes v českých dějepisných pojednáních pečlivě zamlčuje. 
Ilustrační foto: archiv Lukáše Beera

Dost mě irituje, narážím-li léta neustále na dezinter- pretace a lži českých historiků i v bakalářských, magisterských a doktorských pracích týkající se i jen okrajově předmětu článku. Vedoucí autory těchto prací je na nesmysly v nich neupozorní a oponenti je beze všeho pustí a ještě autory pochválí. Poslední kapkou, kterou pohár přetekl, byla četba bakalářské práce Matěje Kotalíka Češi ve Vídni v letech 1934-1945. Perzekuce, kolaborace a odboj menšiny (Univerzita Karlova v Praze, 2007). Takže zde zhuštěně o tématu v titulku.

Měl Edvard Beneš za úkol rozpoutat válku?

Tomáš Krystlík 

Přivedl mě k tomu jeden diskutér v mém blogu, který se podivoval, že iredentistické snahy Jihotyrolanů v 60. létech minulého století podporoval finančně a trhavinami Sovětský svaz. Jakou roli pak v druhé polovině 30. let minulého století sehrál E. Beneš, o kterém se tvrdí, že byl agentem sovětských tajných služeb? Co se o tom ví? Existují pouze indicie, přímé důkazy nejsou k dispozici.

Stručná geneze vyhnání Němců

Češi byli již v dubnu 1939 odhodláni Němce českých zemí vyhnat nebo zabít. Bylo by tedy na čase opustit tvrzení o pochopitelné odvetě českého lidu za německý národně socialistický teror za Protektorátu. 
Tomáš Krystlík 

Protože se v internetových diskusích i v české historiografii donekonečna omílají české bláboly o příčinách vyhnání Němců z českých zemí, krátké antidotum.

Do poloviny 19. století se prosadil Palackého názor, že země Království českého patří výhradně slovanskému českému obyvatelstvu, ostatní usedlí v zemi jsou jen přistěhovalci, kolonisté bez ohledu na skutečnost, že v zemi sídlí již mnohá staletí. Tím byl učiněn první krok k budoucímu zbavení českých zemí německého obyvatelstva.

Jak to bylo se souhlasem Velké Británie a USA s vyhnáním neslovanského obyvatelstva z ČSR?

Tomáš Krystlík 
Čtenáři mého blogu buď nechápou česky psané blogspoty nebo nehodlají uvěřit faktům. Proto stručně znovu.

6. a 10. 6. 1942 června, jednal Beneš se sovětským lidovým komisařem zahraničí V. M. Molotovem. Podle Beneše: „Pak jsem mu vyložil problém našich Němců. Máme jich tři miliony, to jest mnoho; jeden a půl milionu jest třeba jich vyhnati. V tom nám musíte pomoci. Molotov souhlasil; vyložil jsem mu své názory na transfer obyvatelstva, kde počítáme s jejich pomocí."

Česká historiografie mění způsob lhaní

Tomáš Krystlík 

Zatím posledního přeběhlíka na českou stranu, německého historika 
Detlefa Brandese bylo třeba za změnu stran nějak odměnit a tak 
Česko-německý fond budoucnosti přispěl na překlad a české vydání 
jeho knihy nezanedbatelnou částkou.

Čeští dějepisci od roku 1918 věrně slouží potřebám státu a lžou, až se jim úst práší. Dějepisné ústavy jsou většinou financovány ze státních prostředků, tedy kdo z dějepisců by chtěl riskovat svou profesionální ostrakizaci?

Pár příkladů. František Palacký tvrdil, že husitský ozbrojený boj byl také válkou národní, že Žižka vedl své válečníky nejen na obranu nové církve, nýbrž i českoslovanského národa, že to byl upřímný demokrat opírající se o nižší vrstvy městské a venkovské. Tyto teze Masaryk a dějepisectví československého státu převzaly. Za dalšího demokrata do morku kostí je v rozporu s fakty označován Edvard Beneš. Tzv. historičnost hranic českého státu se vysvětluje jejich neměnností po téměř celou dobu existence českého státu například takto: „Hranice zemí Koruny české se až na malé výjimky po tisíc let nezměnily“ [Jan Gebhart, Jan Kuklík: Velké dějiny zemí Koruny české XV. a. Paseka, Praha 2006], což je průhledná lež. Neměnily se do vzniku republiky teprve od roku 1742, od odstoupení větší části Slezska Prusku. Navíc se vůbec neuvádí, že Beneš požadoval na mírových jednáních v Paříži rozsah československého státu v „dočasných historických hranicích“ [René Petráš: Menšiny v meziválečném Československu. Právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodní ochrana. Karolinum, Praha 2009].

Prezident republiky by neměl opakovat nepravdivá klišé

Zeman tvrdí nesmysl, že islamisté by mohli "vyhladit" Čechy "podobně jako to plánoval Heydrich". Do Česka se mezitím teprve 70 let po válce dostává pravda o Protektorátu.
Tomáš Krystlík 

Srpen 1944: České dívky v letním táboře zotavovací akce odkazu Reinharda 
Heydricha, které pořádalo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách 
a na Moravě. Foto: archiv Lukáše Beera

V ještě živé paměti je Zemanova oprávněná kritika Ferdinanda Peroutky. Neměl ale výrok Jaroslava Stránského o nezbytnosti vytí s vlky připsat Peroutkovi a ani se odvolávat na článek Hitler je gentleman, který se dosud nenašel, k dehonestaci Peroutky by plně stačilo citovat z jeho článků Češi, Němci a židé v Přítomnosti z 22. 2. 1939 a Dynamický život v Přítomnosti z 26. 4. 1939.

V Novém Veselí dezinformoval Miloš Zeman své posluchače takto: „Nevěřícího je potřeba buď zotročit nebo vyhladit (stojí prý v islámských textech)… Vracíme se tak k tomu, o čem jsme před chvílí mluvili, k vyhlazení Čechů hitlerovským režimem, které naštěstí nenastalo. Bohužel život není tak pohodlný, aby byl prost nebezpečí. Musíme bojovat proti islámskému radikalismu, protože v opačném případě můžeme mít stejný osud, jako nám plánoval Reinhard Heydrich“.

V Česku se bojí historické pravdy – když nelze zfalšovat podložený obsah, zfalšují alespoň etiketu

Brandes v knize uvádí, že Čechů způsobilých k poněmčení bylo podle rasových výzkumů SS 86 %. Tzv. nevyvážených míšenců, již nevhodných k přenárodnění, bylo v české populaci 12,45 %.
Tomáš Krystlík 

Z výcvikového tábora Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a 
na Moravě. Foto: archiv Lukáše Beera

Již nadpis článku – Německý historik, šéfující našemu ÚSTRu: Němci za války nechtěli Čechy vyhladit, jenom poněmčit. A to ještě opatrně – českým čtenářům implicitně sděluje: „Považte, oni nebyli tak zlí, chtěli nás jen poněmčit, a to opatrně, tedy ne nás převážně vybít nebo deportovat. To je přece nehorázná lež! A to píše člověk, který metodicky řídí ÚSTR, tedy by asi bylo nejlepší ho zavřít (zatím jen ústav).“

Stejného hanebného triku útočícího na emoce čtenáře se dopustilo i nakladatelství Prostor, když originální název citované Brandesovy knihy Umvolkung, Umsiedlung, rassische Bestandsaufnahme. NS-,Volkstumspolitik´ in den böhmischen Ländern, tedy „Přenárodňování, přesídlování, rasová inventura. Národně socialistická ,národnostní´politika v českých zemích“, zcela nevhodně, zřejmě záměrně, změnilo v Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích.

Novinář Erik Best nesmyslně kritizuje dokument BBC

Není pravda, že by K. H. Frank organizoval vyhlazení Lidic a Ležáků
Tomáš Krystlík

V dokumentárním pořadu televize BBC "The Savage Peace" lze možno 
vidět i několik málo záběrů ze slavností českého Kuratoria pro výchovu 
mládeže v červenci 1944 na Strahovském stadionu. Záběr zachycuje předsedu 
Kuratoria Emanuela Moravce a Fritze Knoopa, oblastního vedoucího 
Hitlerovy mládeže z pražské velitelny HJ.

V článku Zapomeňte na Rusy, pozor na Brity!, též ZDE, uvádí Erik Best lety osvědčený český blábol: „Dokument (BBC) rovněž úplně přehlíží mnichovskou dohodu v roce 1938, kterou Velká Británie podepsala a jež vedla k vyhnání Čechů ze Sudet.“ Ze Sudet odcházeli úředníci a zaměstnanci tam dosazení československým státem, kteří ztratili odstoupením území zdroj obživy a preventivně čeští nacionalisté, kteří se do Sudet mezi válkami nastěhovali a chovali se tam k místnímu obyvatelstvu jako kolonizátoři. Naprostá většina Čechů však v Sudetech zůstala. Není také znám jediný pokyn nebo příkaz německých úřadů, rozkaz ozbrojeným složkám k vystěhovávání Čechů z pohraničí. Všimněte si, prosím, také užívané terminologie: zatímco Němci nás (krutě) „vyháněli“ ze Sudet, my jsme je po válce pouze (mírumilovně) „odsouvali“!